Čísla v Česku (snad) skutečně klesají, což je jistě dobrá zpráva a všichni si přejeme, aby to byl setrvalý trend. Přesto ale stále není uplně důvod k jásání.


Co Česko stále nedělá dobře

1. Příliš krátká karanténa

Deset dní nestačí - a propouštění zpět do práce bez závěrečného kontrolního testu a - při zaplacení testu zodpovědným samoplátcem - v případě opakované pozitivity - necháváme lidi venku bez testů vitality viru, kde by se opravdu ukázalo, zda člověk má v sobě již nenakažlivé zbytky viru nebo stále vitální vir.
Člověk má být dle hygieny doma jen 10 dní a 3 dny bez příznaků, aby z karantény mohl, ale tohle prosadili ti, co chtějí, aby jela především ekonomika za každou cenu a lidi chodili do práce. Například příznak ztráta čichu - čich se vrací i několik týdnů, někdy měsíců - a ztráta čichu je u koronaviru dost signifikantní příznak. Přesto lidé bez čichu nebo s pokašláváním klidně chodí po 10-14 dnech do práce a nákazu (možná) dále roznášejí.



2. Švindlování ve firmách a tutlání nákazy, dokud není velký průšvih

Bohužel velmi běžná praxe... píší mi to lidé soukromými zprávami (jméno mi zveřejnit nedovolí, nechtějí mít průšvih v práci ani dělat problémy zaměstnavateli, logicky se bojí o příjem) a popisují to i lidé ve skupině Pacienti s COVID 19 v ČESKU a na SLOVENSKU velmi často.

Firmy chtějí zůstat v provozu co nejdéle a zakazují chodit lidem na testy nebo je na testy posílají samy mimo hygienu hned na začátku, přitom, aby test měl nějakou výpovědní hodnotu, je potřeba počkat 6-7 dní od kontaktu s nakaženým. Čili falešně negativní mohou pracovat a roznášet nákazu dál, dokud nedojde k masivnímu průšvihu (např. odvoz do nemocnice či úmrtí zaměstnance), který se už před hygienou neutají a ta firmu otestuje pořádně a konečně zavře... Kolik zbytečných nákaz se kvůli tomuhle roznese do rodin zaměstnanců a jejich příbuzných... si ani nechci představovat. Přitom, když se firma s nakaženým zavře na 14 dní hned, tak to má v důsledku kratší dopad, než rozlezlá nákaza trvající měsíce a lidi mimo práci dlohodobě.

3. Nezodpovědnost a ignorace.

Čast lidí stále nepochopila, že opatření tu nejsou, aby je šikanovala, ale ochránila. Nestačí postavit u dveří desinfekci a myslet si, že nepoužívaná lahev a heslo - "my máme přece desinfekci" nákazu zastaví. Takhle to nefunguje, je potřeba ji aktivně používat - ve společných prostorech firem - Wc, kuchyň, kliky, tlačítka... atd. atd. Nestačí nalepit na dveře nálepku vstupujte s rouškou, když většina lidí uvnitř ji stejně nemá nebo ji má pod nosem a tváří se, že "přece to nebudeme přehánět...." Je potřeba roušky a ještě lépe respirátory nosit a opravdu uržovat rozestupy a používat rukavice na všechny činnosti ve společných prostorech. Jinak se firmy nemůžou divit, že se nákaza šíří a nemůžou mít otevřeno. Děláme si to sami - přesně proto, je teď částečný lockdown, protože mnozí na opatření od jara kašlali a brali to jako šikanu státu. A nákaza se šířila.

4. Tlak na otevření škol.

Data staletí stará (španělská chřipka) i ta nová dokazují, že zavřené školy jsou jedním hlavních nástrojů na zpomalení epidemie. Funguje to. Nákaza se ve velkých dětských kolektivech šíří bezpříznakově či s mírným průběhem do rodin. To není žádná záhada.... prostě to tak je. Když se školy zavřou - zabere to - podívejte se na pokles v Praze - kde jsou velké školy o 1000 žácích. Zabralo to na jaře a pokazilo se to s otevřením v září. Zabralo to teď, tak to spěchem na návrat fakt nepokažme. Jasně, všichni jsme asi unaveni z domácího vzdělávání a dětí doma, ale je to ta nejmenší oběť, co můžeme udělat pro záchranu života (nejen) rizikových skupin. Tak přestaňte neustále ječet, kdy se děti vrátí do školy. Vrátí se tam, až to bude bezpečné... Možná dokonce zase jen na chvíli a do doby, než bude vakcína se to může ještě opakovat. Myslete na učitele, kteří jsou mnozí v rizikové skupině a k umírání se v pracovní smlouvě fakt nezavázali! Riziko nákazy ve školách je enormní a opět to mohu dokázat. Bohužel i na příkladu v širší rodině - děti z prvního stupně nakazily mé příbuzné.

Můžete se přesvědčit i na datech, že vliv uzavření a otevření škol na reprodukční číslo je významný. Rozebírá to studie z prestižního The Lancet na datech z 131 států.

The temporal association of introducing and lifting non-pharmaceutical interventions with the time-varying reproduction number (R) of SARS-CoV-2: a modelling study across 131 countries

5. Data o místech v nemocnicích v Praze nejsou rozhodující.

Média by se měla ptát, jaká je situace v nemocnicích mimo Prahu. Například ve Zlíně, kde je to fakt moc špatné. Mluvit opakovaně s ředitelem Motola Ludvíkem, opravdu nemá cenu. Situace v obrovské fakultní nemocnici v Praze nevypovídá nic o nákaze v zemi. Až bude plno i ve fakultní v hlavním městě, tak to je opravdu konec. Mimopražské nemocnice mají už teď potíž například s nedostatkem přístojů ECMO pro mimotělní membránovou oxygenaci - např. Zlín nebo Vysočina má volných NULA těchto přístrojů, v jiných krajích je ani vůbec nemají k dispozici. Představa, že pacient v takto těžkém stavu bude někam převezen je dost nereálná. Triáž tedy již probíhá. I když zatím máme ventilátory a lůžka s kyslíkem.

Zde přehled serveru hlídač státu, jak to aktuálně vypadá v nemocnicích.

6. A co vakcína?

Včera přišla přelomová zpráva o 90 procentní účinnosti vakcíny od Pfizer a BioNTech, která by měla být dostupná možná už v prosinci. Víme, jak bude postupovat Česká repubika a zda ji objedná? Ticho po pěšině.

7. Neposlouchejte lidi typu Šmucler a spol.

Jsou to ztracené případy, které nevědí kudy kam ze svých omylů a lží... Něco jako Trump.