České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Tragická smrt letce Antonína Ježka

Později jsem ho několikrát hledal, ale zmizel. Nyní jsem měl velkou radost, že nezmizel úplně, ale že se zachoval a bude obnoven. Nebude sice stát na původním místě, ale v parku mezi ulicemi Branišovská a V. Talicha.

Když jsem o tomto záměru obnovy mluvil s Milanem, vzpomněl si, že kdysi, ještě za socializmu, koupil na burze fotky, které zachycovaly Antonína Ježka před seskokem, a dokonce i po seskoku. Jedná se o naprosto jedinečné fotografie. Proto jsou opatřeny „vodotiskem“. Že už v té době byl Milan fandou Budějovic, svědčí i to, že za tyto obrázky zaplatil západoněmeckými markami, které byly v té době obzvlášť vzácné a nedostatkové. V chystané souhrnné knize našich příběhů, která vznikne příští rok na podzim, budou ale fotografie zveřejněny v plně kvalitě a bez vodotisku.

Následující text o celé tragédii jsem převzal z www.vets.cz, kde je celý příběh pomocí dobových zdrojů velmi zajímavě popsán. Již jsem kontaktoval administrátora těchto stránek s tím, že dojde k obnově pomníku.

V novinách Národní listy vyšel 21. listopadu 1923 článek: „Tragický konec produkce s padákem. K neštěstí, které se stalo v Českých Budějovicích v neděli při produkci s padákem, sděluje nám tamní náš dopisovatel: Očití svědci vypravují, že Ježek měl asi padák špatně seřízený, na což byl přítomným p. inž. Porákem upozorněn, ale patrně toho upozornění nedbal, stav se bezstarostným četnými svými úspěchy, provedlť prý tuto produkci již nejméně stokráte a vždy bez nehody. Ant. Ježek byl vyučeným pekařem a poté pilotem, jenž byl znám i pražskému obecenstvu, neboť při loňské letecké slavnosti provedl zde také seskoky s padákem. Opakujeme, že není totožný s p. Aloisem Ježkem, šéfpilotem Vojenské továrny na letadla ve Kbelích. Nešťastník pocházel z Humpolce, stár byl 27 roků, svobodný, rodičů již neměl."

Ve večerním vydání Národních listů ze 21. listopadu 1923 je zpráva: „Pohřeb pilota Ant. Ježka v Českých Budějovicích konal se dnes ve 3 hodiny odp. s vojenskou poctou, z úmrlčí síně na obecním hřbitově.“

V novinách Venkov vyšel dne 22. listopadu 1923 článek: „K hroznému neštěstí v Českých Budějovicích. Tragická smrt letce Ant. Ježka. Minulé neděle pořádán byl na vojenském cvičišti v Českých Budějovicích za přítomnosti tisíců diváku letecký den, při čemž letec Ant. Ježek při nešťastném seskoku padákem se zabil. Na pořadu byla přednáška o aviatice, vzlety cestovního aeroplánu a akrobatická produkce. Prvá část pořadu minula bez nehody. Letadlo, obsazení vždy 5 cestujícími, vzlétlo třikráte, zakroužilo nad městem a okolím a šťastně se vrátilo. Ale následující produkce - skok padákem - skončila neštěstím. Letadlo, opětně cestujícími obsazené, bezvadně se vzneslo, kroužilo nad městem, a když pak ve výši asi 600 m vracelo se nad cvičiště, seskočil s něho - podle pořadu - vedle pilota sedící akrobat Ant. Ježek. Při seskoku měl se otevřít padák, který měl Ježek upevněný na zádech. Když akrobat seskočil s letadla, učinil ve vzduchu několik přemetů, ale padák se neotevřel. Akrobat řítil se dolů, ještě několikráte se ve vzduchu převrátil a dopadl u silnice vedoucí k Branišovu, hlavou do pole, osetého žitem, a tisíce lidí se všech stran letiště spěchalo na místo neštěstí. Nešťastný letec byl mrtev. Měl zlomenou páteř a hlavu vraženou do ramen. Mrtvola byla prohlédnuta lékařem a dopravena do márnice na obecní hřbitov. Produkce na letišti byly ihned ukončeny a obecenstvo se rozešlo. Letec Ježek pocházel z Humpolce, byl 27 letý a svobodný.“

Pokud Vás příběh Antonína Ježka zaujal a chcete se více dozvědět o konstrukci dobového padáku, navštivte již zmíněné stránky (www.vets.cz), kde se dozvíte i více informací o celé tragédii. V každém případě Antonín Ježek dlouhodobě nedodržoval předpisy a byl i výrobcem padáku na tuto skutečnost několikrát upozorněn. Jeho pomník bude vzpomínkou na něho samotného, ale i varováním pro současnou generaci, že každý by měl být zodpovědný ke svému životu.