„Zatajit“, kolik lidí denně zemřelo na covid? Šéf statistiků je pro. „Ale nejsem tak statečný,“ tvrdí

Před asi dvacítkou poslanců zdravotního výboru vznesl na neveřejném jednání dotaz mířený na ministerstvo zdravotnictví poslanec a lékař Rostislav Vyzula (ANO), který je považován za jednoho z předních českých onkologů.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

„Je opravdu nutné hlásit médiím informaci o úmrtnosti na covid každý den? Poněvadž, jak už tady bylo řečeno, profesor Válek i profesor Dušek řekli, že ta informace je nepřesná, nechci říct přímo nesmyslná, poněvadž všichni víme, že ti pacienti všichni na covid nezemřeli,“ zeptal se Vyzula.

Je to depresivní, zdůvodnil Vyzula (ANO)

Podle něj jsou informace o zemřelých pro občany extrémně deprimující. Navrhl, aby se proto číslo zemřelých zveřejňovalo v souvislosti se standardní hodnotou úmrtí. „Tak, aby bylo vidět, že tato úmrtí jsou navíc, anebo jestli jsou v rámci těch pravidelných průměrů,“ dodal s tím, že jinak je informace bezcenná a pro lidi, kteří tomu nerozumí, depresivní.

Předsedkyně Věra Adámková (ANO), která jednání vedla poznamenala, že Vyzulova připomínka je velmi dobrá. Na poslance souhlasně reagoval i šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek, který má právě všechna čísla pod palcem: „Já si to, myslím, užívám nejvíc ze všech to denní vysílání nejen tohoto čísla. Není to jediné číslo, které by vyžadovalo trochu vyzrát.“

Šlo by to třeba po čtvrt roce, zmínil Dušek

Podle Duška Česku chybí národní komunikační strategie, jejíž součástí by bylo i nastavení pravidel, jaká čísla se mají v reálném čase vysílat a jaká ne a co znamenají. „Já nemám tuto pravomoc a ani bych ji jako zaměstnanec ÚZIS mít neměl. Nevím, kdo by ji mohl mít. Pokud takový subjekt existuje – možná je to Sněmovna jako suverén, nevím – tak, aby ta národní strategie komunikace vznikla,“ řekl Dušek.

Šéf statistiků prozradil, jak dlouho budou Češi „pod zámkem“. Problém jsou nakažení senioři

Sám naznačil, že by byl pro: „Ve chvíli, kdy mně jako zaměstnanci ÚZISu doputuje papír, abych toto číslo přestal vysílat a řádně po validaci informoval veřejnost o mortalitě třeba za poslední čtvrtrok se standardizovanými hodnotami a s nastavenými příčinami úmrtí třeba ve spolupráci s ČSÚ, strašně rád tak učiním.“

Šéf statistiků: Hlásit to nemusím, ale nejsem tak statečný

Dušek dodal, že kdyby zveřejňování toho čísla sám vypnul, tak prý rozpoutá „doslova mediální peklo“.

Pozornost médií Duškovi vadila už v srpnu. To, když se nechal slyšet, že si covid nezaslouží pozornost, kterou má. „V životě jsem nezažil, že by se kolem chřipek, které umí být také velmi nebezpečné, odehrávala taková velká mediální show, téměř reality show,“ řekl v létě, kdy se situace zdála být pod kontrolou, pro server Aktuálně.

Podle poslance Julia Špičáka (ANO) Dušek čísla hlásit musí, protože souhrnné informace zveřejňuje i Světová zdravotnická organizace. Zdůraznil, že podle definice WHO se jako zemřelý na covid považuje „prakticky každý kromě úrazu“. S tím, že čísla zveřejňovat musí, Dušek nesouhlasil. „Nemusí. Akorát já nejsem ten typ statečného člověka, který by to vypnul,“ reagoval.

Úmrtí na covid, nebo jen „papírově pozitivní“?

To, že by se číslo skrylo, ale nepodporuje třeba Vlastimil Válek (TOP 09), který je též lékař a zároveň poslanec zdravotního výboru. Je podle něj spíš potřeba, aby ministerstvo jasně definovalo, kdo je vlastně tím, kdo umřel na covid a podle čeho se to určuje. Do statistik mrtvých totiž můžou být podle českých pravidel zahrnuti i lidé, u kterých koronavirus nebyl pravou příčinou smrti.

„My definujeme zemřelé na covid jako pacienty, kteří byli covid pozitivní a umřeli,“ nastínil Válek pro Blesk Zprávy, jakou informaci na zdravotním výboru od ministerstva dostali.

Přítel a bývalý šéf promluvil o Prymulově nástupci: „Slušný muž, kterého ukecali“

„Pokud vy proděláte covid a vyléčíte se, dostanete 6 týdnů poté infarkt, v nemocnici vám udělají vyšetření a vy budete zase pozitivní – protože pozitivita na PCR test přetrvává třeba i 6 týdnů – tak jste papírově pozitivní, ale umřela jste na infarkt a ta pozitivita je po prodělaném covidu, kdy už nejste infekční,“ vysvětluje Válek, jak to může vypadat v praxi. 

Problém je podle Válka v tom, že „mluvčí ministerstva zdravotnictví není schopen jednoduše, primitivně a bez lhaní říct, že toto číslo znamená to a to a proč čísla takovým způsobem používají. Debata, zda dotyčný zemřel s covidem, či na covid, je pak podle něj zcela irelevantní.

Pitvy ukázaly, že za náhlá úmrtí doma mohl covid

Aby zjistili příčiny u náhlých úmrtí lidí, kteří jsou mimo zdravotnická zařízení, provádějí lékaři více pitev. V Ústavu soudního lékařství Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně pod vedením přednosty Tomáše Vojtíška zkoumali 32 úmrtí bez známé příčiny u lidí v průměrném věku 69 let. V 75 procentech byla bezprostřední příčinou virová pneumonie v důsledku covidu-19. V dalších 16 procentech to byly trombotické stavy spojené se smrtící plicní trombembolií, tedy poruchou krevní srážlivosti, což je také následek covidu-19. U tří osob nebyla souvislost s koronavirem prokazatelná.

Lékaři z Brna: Pitvy prokázaly, že na covid-19 umírají lidé "z neznámých příčin" i doma

„I přes zatím statisticky relativně malý počet případů se ukazuje, že onemocnění covid-19 má potenciál vést k náhlým, respektive neočekávaným úmrtím mimo zdravotnické zařízení, aniž by v aktuální době byla ještě omezena dostupnost lůžkové nemocniční péče v důsledku jejího přetížení. Doposud přitom téměř u všech nemocných v ČR docházelo ke smrti až během hospitalizace,“ komentoval Vojtíšek.

Tyto zemřelí však ve statistikách zahrnutí nejsou. „Úmrtí mimo nemocnice se bude dělat podle standardních postupů (…) Ve spolupráci se statistickým úřadem se nyní dodělala čísla ohledně příčin úmrtí za tento rok a nyní se snažíme přijít na způsob, jak je představit veřejnosti,“ komentoval v pátek tento fakt ředitel ÚZIS Dušek.

„Buzerace!“ Zaútočila poslankyně ANO na opoziční kolegyni

Poslankyně Jana Pastuchová (ANO) na neveřejném jednání řekla, že informace, které ÚZIS zveřejňuje, jsou dostatečné a kritizovala svoji sněmovní kolegyni Olgu Richterovou (Piráti), která dlouhodobě požaduje zveřejňování více informací a pokládá zástupcům ministerstva různé dotazy týkající se epidemie.

„Vy vždycky přijdete na ten zdravotní výbor s něčím, co vám ještě chybí, a zahlcujete je dalšíma požadavkama,“ pustila se Pastuchová do Richterové a pokračovala: „Myslím si, že to vaše hnípání s prominutím a chtění všech těchhle číslíček – zrovna vám, která jste z úplně jinýho řádu zaměstnání – mně to už fakt přijde jako buzerace, nezlobte se na mě.“

Richterová se bránila slovy o tom, že zdravotní výbor, ve kterém obě sedí, má za úkol ministerstvo kontrolovat.

Naopak poslanec Válek na výboru oponoval, že díky Richterové tvrdosti mají lidé a odborníci data k dispozici. „Bez nich by odborná veřejnost vůbec nemohla předkládat ty modely,“ řekla Blesk Zprávám na svoji obhajobu Richterová s tím, že to umožňuje obnovit důvěru v podklady, které ukazují, jak by se epidemie mohla vyvíjet.

Falešný ministr řádí na twitteru. Blatný prozradil, jak to je. A mlčel prý kvůli slibu

I ona by proto poskytování dat nechtěla nijak omezovat, stejně jako Válek míní, že by se měla data spíš lépe vysvětlovat. „Zlepšit by se naopak mělo jejich manažerské shrnutí, týdenní reporty s ukázáním celkových trendů a prognózou na týden příští,“ řekla na dotaz Blesk Zpráv.

Je podle ní důležité i zdůraznit, že se počty zemřelých můžou s odstupem času změnit a upřesnit. „Jak jsou dnes různé konspirační teorie – opravdu tam nedochází k manipulaci s daty, ale není to hlášení ze všech stran stejně kvalitní, ve stejnou dobu, nebo může dojít ke změně v určení příčiny úmrtí,“ dodala.

Za poslední týden je ČR v úmrtích nejhorší

Jak Dušek uvedl, jsou i státy, kde čísla zemřelých s takovou pravidelností nezveřejňují. V České republice se od března, tedy od začátku epidemie způsobené novým koronavirem, nakazilo přes 417.000 lidí, 5074 jich zemřelo. Podle údajů Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je ČR podle počtu nakažených na 100.000 obyvatel za uplynulý týden celosvětově na třetím místě. Nejhůře je na tom Andorra.

Podle počtu úmrtí k počtu obyvatel za uplynulý týden je Česko stále nejhorší. Druhá je Belgie, třetí Bosna a Hercegovina. Na první místo se ČR dostala koncem předminulého týdne.

Tvrdá opatření v EU: Drážďany zrušily slavný vánoční trh. A školáci v Polsku doma do Vánoc

Co se týče smrtnosti, tedy podílu zemřelých s covidem na celkovém počtu nakažených, patří Česko mezi nejlepší v EU. V poslední době i tento údaj stoupá, podle dat Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) v Česku doposud zemřelo jedno procento lidí z celkového počtu nakažených, například v polovině října to bylo 0,8 procenta (ale o měsíc dříve 1,2 procenta).

V EU smrtnost ve většině zemí v posledních dnech klesá. Nejvyšší smrtnost má Itálie, nyní 5,3 procenta, v polovině října to bylo 8,8 procenta, v polovině září 12,2 procenta. Nejlépe je na tom v EU v tomto ohledu Slovensko (0,4 procenta; v říjnu 0,3 procenta).