RECENZE: Český doktor, dobrý doktor, vzkazuje cyklus Mistři medicíny

Projekt Viktora Polesného, který se o režii podělil s Oskarem Reifem a Kamilou Vondrovou, zahrnuje celkem třináct profilů. Mezi prvními se představí Vladimír Beneš či Jan Pirk, k současné situaci však nejpříhodněji sedne Hana Roháčová, primářka infekční kliniky pražské Nemocnice Na Bulovce.

Její medailon se totiž váže k místu, kde je hromadné „orouškování“ naprosto běžné, a k oboru, jehož specifikum tkví podle Roháčové v tom, že „infekce se na rozdíl od jiných chorob mohou týkat každého“.

Prorocká slova, nicméně v pořadu nejde o medicínu, nýbrž o lékaře. A právě infektoložka Roháčová má profesní dar, jak vyzařovat klidnou jistotu. Že ji povolání baví, nemusí ani vyslovit, z několika situačních záběrů také jasně vyplývá potvrzení jejích slov, že nesnáší plané diskuse, zbytečný balast, nerozhodnost, váhavost. 

Aniž by zbrkle pobíhala, zdá se být neustále v pohybu, tvrdí, že v diáři nemá hluché místo a že si raději přivstane, než aby si nechávala práci na večer. Rázná, věcná, výkonná bez hysterie i rozněžňování; přesně takový typ lékaře potřebuje člověk vidět, aby se zbavil úzkosti a strachu.

Roháčová patří ke generaci, která ještě zažila komunistický režim, právě v roce 1989 psala k atestaci tehdy povinnou práci z marxismu-leninismu. Po listopadu ji mohla s úlevou zahodit, nicméně nepoužívá laciná ideologická měřítka: „Český doktor je dobrý doktor, a to platilo už před listopadem.“

5 fotografií

Jednu zásadní odlišnost mezi minulou a nynější praxí spatřuje v chování lékařů k jejich svěřencům. „Pacient je partner, už se nedá odbýt – Tomu byste nerozuměl,“ popisuje Roháčová zásadní změnu. 

V dokumentu nechybí ani pohled do soukromí od manžela chirurga přes zálibu v malování až po automatický návyk, že ať přijde kdykoli odkudkoli, nejdříve si umyje ruce. Což se k dnešku zase hodí – stejně jako lékařčino vysvětlení pandemií. „V minulém století se věřilo, že už jsme infekce vymýtili, jenže dříve se epidemie vyskytovaly v lokálním ohnisku, teď se nákaza rozšíří do celého světa za dva dny.“

Ještě jeden motiv jejího portrétu jako by se zrodil přímo pro současnou dobu, totiž despekt Roháčové vůči „fatálním teoriím“ ze sociálních sítí v čele s laickými odpírači očkování. „Bohužel se z toho stal hit, ale kdo viděl umírat dítě na nemoc, proti níž se dá očkovat – to bych nikomu nepřála.“

Mistři medicíny 65 % Režie Viktor Polesný, Oskar Reif, Kamila Vondrová

Samozřejmě i z rozumného vyprávění si stoupenci konspirací vyberou své, stačí letmá zmínka o netopýří vzteklině, aby hledání podrobností zahltilo internet. 

Nicméně to je riziko projektu, navenek nikterak výbojného ani senzačního, byť výjevy z izolační jednotky mají bezmála akční nádech, ale zato kultivovaného a smysluplného. Už proto, že za dosavadní třináctkou zpovídaných stojí další tisíce nositelů charakteristiky „český doktor, dobrý doktor“.