statutární město Třinec - Oficiální web

„Den válečných veteránů si u památníků v Třinci připomínáme už více než dvacet let. Letos  jsme pietní akt museli kvůli koronaviru pojmout komorněji, ale přesto jsme chtěli  tuto tradici zachovat a vyjádřit respekt, úctu a poděkování všem hrdinům, kteří se zasloužili o svobodu naší vlasti. Minulost nám pomáhá uvědomovat si, že svoboda a mír nejsou v dnešní složité době samozřejmostí, o to více je třeba si je chránit. Kromě zdraví a rodiny je to to nejcennější, co máme,“ uvedla primátorka Věra Palkovská.

„U památníku v Třinci-Starém Městě máme příležitost zavzpomínat na oběti 1. světové války, na mladé muže, kteří s úzkostí očekávali předvolání k odvodu a po něm k transportu na frontu. Mnoho jich padlo na východní frontě při bojích Rakousko-Uherska a Německa s carským Ruskem, ale nevyhnuli se ani bojištím na Balkáně a v Itálii. Mnozí zběhové a zajatci vstupovali ve Francii, Itálii a Rusku do vznikajících československých legií a zasloužili se tak o  vznik Československa v roce 1918. Polští legionáři zase přispěli ke vzniku samostatného Polska,“ doplnila předsedkyně komise pro výchovu a vzdělávání Rady města Třince Milada Hejmejová.

Kamenných vzpomínek na utrpení i statečnost za 2. světové války máme v Třinci několik, hlavní památník najdeme na centrálním hřbitově na Folvarku. „Vzpomínáme u něj na padlé sovětské vojáky i na zajatce z různých zemí, kterých prošlo zajateckým táborem na Borku tři tisíce. Vzpomínáme na statečné mladé muže, kterým se podařilo odejít z Těšínska, zabraného Německem, nebo uprchnout z německého pracovního tábora v Polsku.  Přes mnohé peripetie se dostali buď na západ do Anglie a významně tam přispěli k vítězství nad Hitlerem v letecké bitvě o Británii, nebo na východ do Sovětského svazu, kde prošli třeba gulagem a pak byli vojáky československé jednotky, která prošla ohněm mnoha osvobozovacích bojů. Muži z Třince bojovali také u Monte Casina v Itálii, u Dunkerque ve Francii i jinde. Právě na Den válečných veteránů jsme se s nimi na radnici setkávali a oni vzpomínali, na co nelze nikdy zapomenout. Připojení Těšínska k Německé říši v roce 1939 mělo i ten tragický následek, že mnoho mužů bylo nedobrovolně vřazeno do wehrmachtu, německé armády. Někteří se vrátili, jiní padli. Všem, kdo se jakkoli zapojili do boje proti nacismu, vděčíme za to, že z nás nejsou otroci, že vůbec existujeme, že žije naše kultura, jazyk, zvyky. Svým životem bychom měli stále dokazovat, že jejich oběť nebyla marná. I to je smyslem Dne válečných veteránů,“ připomněla Milada Hejmejová.