8°C
Zeman si stěžoval na „intenzivní bolest nohou“. Zhrozili ho mrtví a šil do „extrabuřtů“
Miloš Zeman dorazil dnes dopoledne do Sněmovny na projednávání rozpočtu pro rok 2021, který je naplánován se schodkem 320 miliard korun. Před poslanci se omlouval kvůli intenzivní bolesti nohou. Oproti dřívějším letům mluvil i o kontextu a době, ve které se rozpočet řeší - tedy během 2. vlny pandemie koronaviru, za kterou si podle prezidenta můžeme částečně sami. Sněmovnu Zeman opustil ve 12:05. Novinářům se co nejvíce vyhýbal.
Ve středu o půl jedenácté poslanci povstali a sálem se opět rozezněly fanfáry z opery Libuše Bedřicha Smetany oznamující příchod hlavy státu. K řečnickému pultíku dorazil prezident Miloš Zeman.
„Předem jsem se chtěl omluvit, že jsem si podobně jako minulý rok 28. října sednul kvůli velmi intenzivní bolesti nohou. To se stává, ale jak už jsem několikrát řekl, nohama se politika nedělá, alespoň většinou ne,“ zahájil Zeman svůj proslov.
Upozorňoval, že pryč je klidné období mírného, ale trvalého ekonomického růstu a „excelentní nízkou mírou nezaměstnanosti“. „Byla to krásná léta a je potřeba ocenit vládu, která přispěla svou hospodářskou politikou k těmto výsledkům. Pak přišlo něco, co jsme asi nikdo nečekali, přišla epidemie. A já jsem se mimochodem zhrozil, když jsem dnes četl, že už je za den 300 mrtvých. Kolegové, to je strašlivé číslo,“ uvedl.
Ahoj, Miloši
Před svým vystoupením Zeman poseděl chvíli v předsálí Sněmovny, kde se s ním někteří poslanci fotili. „Ahoj Miloši,“ pozdravila se s prezidentem dopoledne ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Zeman jezdí do Sněmovny pravidelně každý rok. A to vždy na začátku projednávání státního rozpočtu. Tentokrát stihl posedět i v kanceláři předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO).
Druhý lockdown? Ekonomika by klekla, varoval prezident
Zemanova sněmovní návštěva opět přitáhla značnou pozornost. Prezident během ní upozornil, že další lockdown jako na jaře si česká ekonomika nemůže dovolit.
„Přišla druhá vlna, částečně i díky naší neopatrnosti, kterou sdílela veřejnost, vláda i opozice. Chceme-li někomu něco vyčítat, musíme vyčítat všem,“ podotkl Zeman. „Protože si nemůžeme dovolit druhý lockdown, to už by si ekonomika pravděpodobně klekla, pak je nezbytné zadlužování,“ uvedl ke schodku 320 miliard.
Debaty o superhrubé mzdě
Zeman zmínil debaty ohledně plánovaného daňového balíčku, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) navrhují rozdílnou daň pro zaměstnance po zrušení superhrubé mzdy - první je pro 15 % a druhý pro sazbu 19 %.
Zeman si přitom ve Sněmovně rýpl: „Kolegyně a kolegové, neznám hloupější diskusi, než je diskuse o zrušení superhrubé mzdy. Proč? Superhrubá mzda není nic jiného než způsob výpočtu základu daně z příjmů.“
„Podstata věci je samozřejmě ve výši daňové sazby. Nu a teď je tu zase velmi obtížné rozhodování. Uvědomuji si, že snížení sazby daně z příjmů na hodnotu 15 % zasáhne ekonomiku přibližně ztrátou 90 miliard ročně,“ připustil prezident směrem k Babišovu návrhu. Zeman navrhuje toto snížení na dva roky.
Zeman: Zdroje nejsou
„Na rozdíl od nešťastníka Špidly bych vám chtěl sdělit, že zdroje nejsou,“ pobavil Zeman poslance, když řešil příjmovou stránku rozpočtu s narážkou na slova Vladimíra Špidly z roku 2002.
„Samozřejmě že si můžeme půjčit. Ano. Ale tu půjčku musíme splatit. A jestli ji bude splácet tato nebo příští generace, je irelevantní, protože to někdo bude muset splácet. Právě proto jsem proti plýtvání,“ uvedl Zeman.
„Peníze jsou krví ekonomiky. A peníze můžeme do ekonomiky dostat. . Spočítali jsme s paní ministryní Schillerovou, že zrušení daňových výjimek a úlev by představovalo 380 miliard korun,“ tvrdil Zeman.
Zemanovy extrabuřty a „atentát“
Na závěr svého projevu přitom popřál předčasně poslancům hezké Vánoce i šťastný Nový rok. „Chci vám popřát hezké a klidné Vánoce, a to bez ohledu na vaši stranickou příslušnost. A chci vám také popřát šťastný a veselý nový rok,“ loučil se prezident.
Jeho poslední slova ve Sněmovně se však týkala právě rušení daňových výjimek, „extrabuřtů“ a „atentátu“. Rušit daňové výjimky by dle něj ozdravilo ekonomiku.
„Připomínám, že v programu hnutí ANO, ve volebním programu, se říká, že je třeba omezit daňové výjimky, se zcela pravdivým zdůvodněním, a sice kdo neplatí daně, za toho ty daně musí zaplatit někdo jiný. Chceme-li daňovou spravedlnost, kolegyně a kolegové, pak by daně měli platit všichni. A žádné extrabuřty. No, nicméně protože za každou daňovou výjimkou je nějaká lobbistická, nechci říci mafiánská, ale lobbistická skupina,“ pokračoval Zeman.
„Jsou zde desítky miliard, které by byly k dispozici, samozřejmě za cenu, že ti, kteří dosud měli extrabuřty, je už dnes mít nebudou (...) Pokud na mě bude spáchán atentát těmi, kdo daňové výjimky prosazovali, vzpomeňte si na mě a ať ten prapor rušení daňových výjimek za mě zdvihne někdo jiný,“ dodal prezident.
Babiš: Má pravdu, ale je to nereálné
„Má pravdu,“ reagovala na Zemanova slova vicepremiérka Alena Schillerová v momentě, kdy bodyguardi zvedali prezidenta od stolku zpravodajů a odváděli ze sálu. „Má pravdu, ale je to nereálné,“ přitakával bezděky premiér Babiš v dosahu mikrofonů u pultíku.
Těch samých mikrofonů, které v průběhu jarní koronakrize odhalily mj. slova Schillerové k Janu Hamáčkovi (ČSSD) „příště se na vás vys*rem“.
Smířlivá Maláčová
Ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová nepatří mezi oblíbenkyně Miloše Zemana. Prezidentovo vystoupení ale tentokrát vnímala podle svých slov pozitivně a zmínila hlavu státu jako nejlepšího řečníka v zemi.
„Nehledal viníky nastalé situace a nabídl realistický pohled na současnou krizi,“ začala své hodnocení Zemanova vystoupení Maláčová. Podle ministryně Zeman potvrdil, že návrh rozpočtu nelze posuzovat jen podle výše schodku. „A že cesta z krize není lemována rozsáhlými škrty, jako se o to neúspěšně snažila pravice, nýbrž investicemi. Osobně se mi líbí,názor pana prezidenta, že daně mají platit všichni,“ dodala ministryně práce a sociálních věcí pro Blesk Zprávy.
Skopeček: Výjimek je příliš
Ekonomický expert ODS Jan Skopeček podle svých slov souhlasí s prezidentem, že náš daňový systém je plný výjimek. „Ano, i já bych si přál daňový systém bez výjimek, zato s nižšími sazbami daně. Vydělala by většina. To by ale nesmělo řídit roky resort financí hnutí ANO, které slibovalo nový zákon o dani z příjmu, ale neudělalo nic,“ napsal v reakci na Zemanův projev na twitteru.
Prezident Miloš Zeman opustil Poslaneckou sněmovnu ve 12:05. V dolní komoře parlamentu, které mezi lety 1996 - 1998 předsedal tak strávil necelé dvě hodiny.
Výborný: Výzvy Zemana zasahují nízkopříjmové rodiny
Podle bývalého předsedy KDU- ČSL Marka Výborného prezident nepříšel s ničím novým a objevným. „Jeho mantra rušení výjimek je známá, bohužel jeto pak na hony vzdálené samotné rozpočtové realitě,“ reagoval výborný pro Blesk Zprávy .
„Co mě překvapilo je, že některé ty jeho výzvy by dramatickým způsobem zasáhly ty nízkopříjmové rodiny s dětmi a to je něco, čemu vůbec nerozumím,“ doplnil Výborný.
Otec tří dětí naopak souhlasí se Zemanem v jeho kritici odborů, které požadují, aby v ČR bylo v pátek 13. listopadu a v pondělí 16. listopadu před státním svátkem dvoudenní volno. „Takové výkřiky, kde už není řečeno to B, jaké by to mělo ekonomické dopady jen nezodpovědné,“ doplnil Výborný pro Blesk Zprávy ve Sněmově.
Loni kritizoval počet státních úředníků
Prezident Zeman chodí do Sněmovny prosit o schválení rozpočtu pravidelně. Rozpočet na rok 2020 přišel Zeman podpořit 23. října. Tehdy vyjádřil výhrady k rozsahu podpory obnovitelných zdrojů energie či k počtu státních úředníků - a rovněž právě i velkému množství daňových výjimek, které chtěl zrušit.
U řečnického pultu v říjnu strávil Zeman necelou čtvrthodinu. Vestoje, nikoli v sedě, jako dnes. „Česká ekonomika má rezervy ve výši tři sta osmnácti miliard korun. Zdroje jsou. Ale tyto zdroje by byly dosažitelné pouze v případě, kdyby byly zrušeny všechny daňové výjimky,“ uvedl v říjnu Zeman.
Babiše a Schillerovou chválil opakovaně
Výhrady měl prezident i předloni. Ty se týkaly rovněž výše investic a plýtvání. Zeman jako už dříve kritizoval dotace na obnovitelné zdroje energie, nefunkční informační systémy, i tenkrát zmínil počet státních úředníků a výdaje na inkluzi ve školství.
Už v roce 2018 však Zeman chválil své oblíbence. Tehdejší snížení schodku přičetl „manažerskému umění“ ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) i premiéra Andreje Babiše (ANO). O Schillerové v minulosti také řekl, že je skvělá ministryně financí.
Nobelovka pro Babiše, kritika pro Sobotku
Ještě předtím, v roce 2016, se Zeman dokonce u řečnického pultu otočil, aby potřásl Babišovi coby tehdejšímu ministru financí rukou. Ocenil jeho přebytkový rozpočet a vtipkoval, že ho nominuje na Nobelovu cenu.
„Ještě je prosinec, těch padesát pět miliard vykazovaného rozpočtového přebytku se může rozplynout. Počkáme si na leden, ale kdyby se nerozplynuly, již dnes vám sděluji, že pátrám po adrese nobelovského výboru,“ řekl.
Kritizoval naopak vedle Babiše sedícího předsedu vlády Bohuslava Sobotku a to mimo jiné za schodkový rozpočet, který jako ministr financí připravil v době růstu. I tehdy ve své projevu Zeman připomínal Špidlovu slavnou hlášku „zdroje jsou“.
„Jedna z nejhloupějších vět, která mohla být v ekonomické politice kdykoli a v jakékoli zemi vyslovena. Pak se ukázalo, že tímto zdrojem je státní dluh, a protože tehdejší vláda nebyla vázána žádnou dohodou, vesele utrácela a zvyšovala deficit státního rozpočtu dokonce i v podmínkách, kdy ekonomický růst se pohyboval mezi pěti až šesti procenty hrubého domácího produktu,“ řekl Zeman poslancům ve svém projevu k rozpočtu v roce 2016.
Zatímco tehdy Zeman tvrdil, že v době hospodářské prosperity má být rozpočet přebytkový, v minulých letech sám podpořil schodkové rozpočty Aleny Schillerové.
Zeman stále s ortézou
Zatímco ještě v roce 2016 Miloš Zeman přišel do Sněmovny pouze s hůlkou, kterou se lehce podepíral, loni už ho při odchodu za ruku držel jeden ze dvou doprovázejících bodyguardů. Zeman se loni ve Sněmovně objevil na veřejnosti poprvé po čtyřdenním rekondičním pobytu v Ústřední vojenské nemocnici.
Vzhledem k tomu, že prezident letos v srpnu upadl, když nevyužil pomoc ochránců, ve Sněmovně opět jejich oporu využil. Dorazil opět i s ortézou na jeho paži, kterou si při zmíněném pádu zlomil a kterou museli lékaři operovat.
Na říjnové kontrole totiž prezidentovi lékaři podle informací Blesk Zpráv doporučili ortézu nesundavat. Na kontrolu by měl prezident do vojenské nemocnice vyrazit podle svého mluvčího v polovině listopadu.
2. 12. 1996 – odstranění poloviny pravé plíce kvůli zhoubnému nádoru
24. 8. 1997 – lehký průduškový zánět
2. 11. 1997 – zvýšené teploty
18. 5. 1999 – viróza horních cest dýchacích
12. 2. 1998 - porucha ventilace v pravé části plicního laloku
18. 2. 1998 – plastická operace, která zacelila otvor v kůži na krku po tracheotomii
14. 4. 1998 – těžká operace tlustého střeva s pooperačními komplikacemi
17. 7. 2002 – zahleněná část pravé plíce, prezident předčasně ukončil zahraniční návštěvu
23. až 30. 10. 2002 – zánět horních cest dýchacích
Nepovšiml jsem si, že by někdo v průběhu všech těchto smutných událostí, které prezidentu Havlovi jistě nikdo nepřál, veřejně pokřikoval o jeho neschopnosti vykonávat prezidentský úřad. Ono to asi bude tím, že k výkonu funkce hlavy státu potřebujete hlavně hlavu, tedy její obsah. Což je ovšem fakt, který zřejmě mnohý z našich novinářů poněkud není schopen docenit,“ říká Petr Žantovský.