Svoboda uklidňuje dění v Třebíči. Jako klub jsme ale v hluboké defenzivě, přiznává
Foto: Jiří Mokrý, hstrebic.cz
Současná doba je těžká pro všechny hokejové kluby. To, čím si v posledních měsících prochází Třebíč, je ale ještě o poznání těžší.
Pandemie koronaviru, náhlé úmrtí trenéra Radka Nováka, zdravotní problémy jeho nástupce Romana Mejzlíka, druhá vlna pandemie a do toho ještě uniklá nahrávka z kabiny.
O aktuální situaci v třebíčském hokeji jsme si popovídali s předsedou klubu Martinem Svobodou.
Jaký máte názor na poslední informace ohledně restartu Chance ligy?
Už minulý týden se nás ze svazu ptali, kdy jsme připravení hrát. A my řekli, že 21. listopadu. Tak, aby kluci mohli na ledě strávit nějaké dny. Neměli jsme ekonomické možnosti, abychom jezdili trénovat někam do Rakouska, do Polska. Takže nám to datum 21. listopadu, které je ale samozřejmě pořád nejisté, vyhovuje. Pořád ale není udělená výjimka Chance lize, nejsou dané podmínky testů… My jsme každopádně schopní toho 21. hrát. Otázkou je, jak dlouho. Uvidíme, jak bude vypadat situace v republice. Protože v momentě, kdy by všichni hráči měli podléhat testům na covid, tak to bychom ekonomicky neustáli. To ale vyplyne ze situace.
Hovoří se o výjimce, že by na testy nemuseli jít ti, kteří už covid prodělali. To by Třebíči hodně pomohlo, ne?
U nás by se to testování týkalo sedmi lidí. Dívali jsme se na to. Ale to nám vyprší do Vánoc. A od Vánoc už by museli na testy všichni. A v ten moment je to ekonomicky neřešitelné. Otázkou je, jestli tahle opatření budou platit jen po dobu nouzového stavu a pak to pojede ve starých kolejích, nebo ne. A tyhle otázky zatím zodpovězené nejsou.
„Od Vánoc už by museli na testy všichni. A v ten moment je to ekonomicky neřešitelné."
Navíc třeba Šumperk zatím nikoho nemocného neměl. Takže už teď by musel platit testy pro všechny hráče. Kluby tedy nebudou mít rovné podmínky.
Ano, a není to jenom Šumperk. Ty týmy jsou tři, čtyři, které tou karanténou neprošly. Můžou si tím projít třeba teď a potom už by to neplatily. Od Vánoc už by to ale zase platila Třebíč, které to vyprší. No… Nevím, nevím.
Bez finanční podpory to tedy kluby nezvládnou. Je variantou, že by náklady pokryla Národní sportovní agentura?
Varianta to je, ale nevěřím tomu. Když si spočítáte, co by to bylo peněz… Co se týká NSA, mluvilo se o tom, že bychom měli dostat nějaké peníze za COVID – Sport 2, ale i tam řešíme problémy.
Jaké?
V současnosti je to vypsáno pouze pro právnické osoby, jako jsou třeba akciovka nebo eseróčko. Pro firmy, když to tak řeknu. My jsme ale spolek. A zatím nemáme informace, jestli o to vůbec budeme moct žádat.
„My jsme spolek. A zatím nemáme informace, jestli o podporu z NSA vůbec budeme moct žádat."
Aha.
Spíš by pomohlo, pokud bychom nemuseli mít ty drahé testy, ale nějaké levnější na úrovni 200 až 400 korun za hráče. No a druhá věc je zdravotní. Nevím, jestli je zdravé se někomu dvakrát týdně šťourat v dutinách. Kdo na tom testu byl, tak ví, že to není příjemné. K nějakému poškození dutin by asi mohlo dojít.
Foto: Jiří Mokrý, hstrebic.cz
Mluvilo se i o tom, že by se sezona protáhla až do května. Ale třeba náklady za led by byly velké. Jaký je váš názor?
Do května určitě hrát nechceme. Jsme zásadně proti tomu. Argumentem jsou nejen náklady. Ale hlavně, co u nás převládá: tahle sezona prostě byla, je a bude prapodivná. Chci věřit, že se ta situace s covidem uklidní, ať už díky vakcíně nebo promoření… A doufám, že ta další sezona už bude normální: jak v profesionálním, tak mládežnickém hokeji. V momentě, kdybychom to letos přetáhli do května, rozbouráme i tu další sezonu. Navíc do toho vstupuje ještě právní stránka: jsou nějak nastavené smlouvy s hráči, kluby, partnery. Není to tak jednoduché. Prodloužení sezony do května považuju z našeho pohledu za nesmyslné.
Navíc by se hrálo bez diváků. To se hrálo už loni, chvíli během play off. No a tehdy všichni říkali, že to nemá cenu. Mělo by teď cenu odehrát bez diváků celou sezonu?
Takhle… To jsou víceméně dvě otázky. Jednou otázkou je ta sportovní stránka. Hráči by si na to určitě zvykli, to by nějakým způsobem šlo. Ale ta druhá stránka, to je ta ekonomická. Zakázáním vstupu diváků, ale i omezením provozu zimních stadionů jsme v Třebíči měsíčně přišli o částku zhruba půl milionu korun. Protože – přišli jste o vstupné, přišli jste o peníze z občerstvení, přišli jste o peníze z pronájmu ledu, o vstupné z veřejného bruslení, bruslení škol a podobně. Když se mužstvo začalo v květnu připravovat, s těmito příjmy se normálně počítalo. Třeba v srpnu na aktivu Chance ligy padaly názory, že už je vše za námi a že se bude hrát úplně normálně. Bohužel ten dopad druhé vlny je tvrdší, než kdokoliv z nás čekal. Jak ze zdravotního, tak z ekonomického hlediska.
„V Třebíči jsme měsíčně přišli o částku zhruba půl milionu korun."
Vím, že se názory klubů různí. Někdo říká, že by se mělo hrát hned teď, jiný zase, že by měly hrát jen týmy, co chtějí bojovat o postup.
Tenhle názor jsem tedy ještě neslyšel. Ale vím, že se diskutuje o formě, jestli dohrát současný model, to znamená tříkolový s play off, anebo to zkrátit a udělat dvoukolový model s play off.
Vy jste pro co?
Jednoznačně pro ten dvoukolový. Teď mi přijde, že všichni vycházejí z toho, že už jsme všichni promoření, ale já sám nevím, čemu věřit. Hovoří se o třetí vlně… Abychom za dva měsíce nebyli v té samé situaci, kde jsme byli na začátku října. Toho já se bojím. Moc velké plány bych si nedělal. Spíš to pojďme nějakým smysluplným způsobem dohrát. Největší problém je každopádně ekonomický výpadek v rozpočtech klubů. A to se bavíme o letošním roce. Co bude příští rok, to může být ještě tvrdší. Může to dopadnout na partnery klubu a tak dál. To teď nikdo neví.
„Jsme jednoznačně pro dvoukolový systém."
Myslíte, že se kvůli tomu všemu stane z první ligy poloprofesionální soutěž?
To nevím. Myslím, že to bude záležet klub od klubu. Já myslím, že ten covid spoustu věcí urychlil. Přijde mi, že se za ten covid některé věci i schovávají. Ty, které by stejně přišly. To se netýká jenom hokeje, ale celé společnosti. Poslední dva roky se třeba mluvilo, že by měla přijít ekonomická krize v souvislosti s automobilovým průmyslem a tak dále. Mimo hokejový sektor se řešilo, že dojde k nějakému poklesu příjmů. Náklady v Chance lize se navíc za poslední roky šponují do neuvěřitelných výšin. Takže, ono by stejně něco přišlo. A myslím, že covid ten problém akorát urychlil a zvětšil. Jestli to bude poloprofesionální liga, to nevím, každý klub to bude řešit na své rovině. Tady je spíš jiná otázka.
Jaká?
Co by ta Chance liga vlastně měla být? Tuhle otázku bychom si měli položit. Má být konkurencí, nějakou alternativou k extralize? Nebo to má být liga, která by měla vychovávat mladé hráče, aby někteří z nich mohli v budoucnu naskočit v extralize? Že by to byla jakási startovací profesionální liga. To je něco, co by se mělo vyřešit. V minulosti určité snahy byly, ale pořád vidím, že se ta ekonomická kola spíš roztáčejí čím dál víc. A otázka zní: Proč? Samozřejmě potřebujete mít v klubu zkušeného hráče, který půjde ostatním příkladem. Každopádně nevím, jestli jsou tyhle otázky vůbec zodpověditelné a řešitelné.
Foto: Jiří Mokrý, hstrebic.cz
Hokejové kluby teď šetří každou korunu. Jaká opatření jste udělali tady v Třebíči?
Rozdělil bych to na dvě části. Ta první je provoz zimního stadionu. Nastolili jsme maximální úsporná opatření, která jdou. Jsme ale značně omezení starým technologickým zařízením. Zatímco na jiných stadionech třeba dokázali rozpustit led a nemrazili, tak to v Třebíči nejde.
Proč?
Nám rozpuštění ledové plochy trvá v podstatě dva měsíce. A abychom potom zase začali mrazit, potřebujeme naprosto suchou a vyschlou plochu. Jinak se tam začnou tvořit bubliny a podobně. V současných měsících to takhle udělat nejde. Nějaká jiná opatření se ale provedla: nemrazí se třeba tolik jako v době, kdy se hraje. Stáhlo se topení a podobně. K úsporám došlo, ale ne k takovým jako v klubech, kde mají modernější stadiony. Tam dokážou ze dne na den na tohle reagovat.
„Zatímco na jiných stadionech třeba dokázali rozpustit led a nemrazili, tak to v Třebíči nejde."
A ta druhá část, jakou jste měl na mysli?
Tím mám na mysli sportovní činnost. Úspory vyplynuly z toho, že se prostě nehraje. Ani dětské soutěže, ani profesionální. S hráči jsme vedli jednání o snížení platů. Ty jsem vedl osobně já.
Můžete prozradit, o kolik se snížily platy hráčům?
Nemůžu být úplně konkrétní, ale není to částka, která by byla u všech stejná. U hráčů, kteří měli nižší smlouvu, tak se na to nesahalo. U hráčů s vyššími smlouvami jsme šli na nějakou dohodu. Ale takovou, aby dokázali bez problémů pokrýt svoje životní náklady. Nešlo o tak drastické snížení, že by museli chodit na brigády.
Hráči to předpokládám pochopili, že se musí uskromnit.
Naprosto bez problému. Každý, s kterým jsem tady seděl, to pochopil. Navíc jsme k tomu opravdu přistoupili tak, aby se ti hráči nedostali do problémů.
Foto: Jiří Mokrý, hstrebic.cz
Jak hektické vlastně byly v Třebíči poslední týdny?
On hektický je v podstatě celý rok 2020. Začal odchodem pana Čapka z pozice generálního ředitele, následně přišla první vlna covidu. Nepodařilo se dohrát sezonu, tým na tom byl přitom po sportovní stránce hodně dobře.
V předkole jste vedli 2:0 na zápasy se Slavií…
Vypadalo to nadějně. Bohužel. Pak jsme společně s Radkem Novákem začali připravovat tým pro novou sezonu. V polovině května bohužel Radek tragicky odešel. To všechny v klubu poznamenalo. Museli jsme se s tím vyrovnat jak po osobní, tak po profesionální stránce. Úplně se musela přebudovat struktura v řízení klubu. No a když se sezona rozběhla, přišla druhá vlna covidu. Ta s sebou přinesla další problémy, nejen ty ekonomické, ale opět i osobní. Zdravotně to v téhle fázi odnesl pan Roman Mejzlík. Pro nás je to tedy značně hektický rok, ze kterého jsme se víceméně doteď nevzpamatovali. Místo koncepční, rozvojové práce jsme v hluboké defenzivě.
Góly Třebíče v úvodu Chance ligy
Jak náročné je to po personální stránce? V květnu se zaučoval na pozici sportovního manažera Roman Mejzlík, teď zase Martin Čech.
Je to složité, co vám budu povídat. My chceme vždycky sázet na vlastní zdroje, to znamená na lidi, co v klubu pracovali. Můžu to uvést na příkladu.
Zkuste, prosím.
V minulosti jsme tu měli řadu trenérů s licencí A. Byl to Kamil Pokorný, byl to Radek Novák a také Roman Mejzlík. V současnosti nám tu zbyl jediný: právě Roman Mejzlík, který se ale ještě léčí a je pracovně neschopen. No a pak je tu ještě ta druhá stránka věci.
Jaká?
Ekonomická. V současné situaci si nemůžeme dovolit přivádět lidi mimo klub. Kluby dneska zvažují, jestli vůbec přivést hráče, natož jestli řešit trenéry. V podstatě si to ani ekonomicky nemůžeme dovolit.
Foto: Jiří Mokrý, hstrebic.cz
Nejde se nezeptat na nahrávku z kabiny, která se dostala do médií.
Ta nahrávka má několik rozměrů. Začnu tím, že tahle móda nahrávání není vůbec šťastná. Jako klub jsme se k tomu postavili tak, že jsme si to s těmi hráči vyříkali. On to totiž není jeden hráč. Jedna osoba nahrávku pořídila, druhá ji vyndala z kabiny a třetí ji medializovala. Ty první dvě osoby jsou z klubu. My ty jména samozřejmě známe. Ale nechtěli jsme jít cestou eskalace toho konfliktu. Spíš jsme si řekli, že to uklidníme. Protože, na rovinu… Kdo z nás, ať si na to každý odpoví, něco v životě nezbabral?
Tomu rozumím, že jste tu situaci chtěli uklidnit.
Ti kluci nechtěli, aby to takhle dopadlo. Řekli jsme si, že půjdeme touto cestou. Je to i takový vzkaz pro celou společnost.
Jak to myslíte?
Abychom tyhle problémy nehrotili. Ono jich je samotných dost. A bude jich dost. Pojďme to uklidnit. Druhá rovina je to, co v té nahrávce zaznělo.
„My ty jména samozřejmě známe. Ale nechtěli jsme jít cestou eskalace toho konfliktu."
Na to jsem se chtěl zeptat. Hodně osobností z hokejového prostředí včetně Filipa Pešána se totiž shoduje, že v projevu pana Mejzlíka bylo hodně pravdy. Jen ta forma byla nešťastná.
Souhlasím. Spousta toho, co tam bylo řečeno, je prostě pravda. To asi není na tento rozhovor, to by bylo na delší dobu. (usmívá se) Ale prostě je to pravda. Mluvil o věcech, které celý český hokej, to se netýká jen Horácké Slavie, opravdu poškozují. Samozřejmě ta forma sdělení není v pořádku. A rozhodně nechceme, aby se Horácká Slavia a osoby s ní spjaté takovouto formou vyjadřovaly. To je věc druhá. A třetí strana je, jak to bylo přijato.
Povídejte.
První reakce ze strany fanoušků byly vesměs negativní. Na druhou stranu, a to bylo většinou veřejnou formou, například na sociálních sítích, máme spoustu reakcí od odborné veřejnosti. Nejen hokejové, ale třeba i z fotbalu. A ti se za trenéra Mejzlíka postavili. Oni cítí, že se sport blíží do určitého bodu zlomu, kdy ta změna prostě bude muset přijít. Ať se to týká profesionálního hokeje, tak i toho mládežnického. Samozřejmě ale jako klub tu nahrávku nevnímáme jako šťastnou záležitost. A už vůbec ne v téhle době.
„Nahrávka? Spousta toho, co tam bylo řečeno, je prostě pravda."
Teď už se ale situace v klubu uklidňuje. Vrátila se třeba redakce.
Samozřejmě, že při těchto vypjatých okamžicích někdy dochází, a nejen v hokeji, to se stává všude, k nějakým nedorozuměním. Co se týče redakce, šlo o normální lidské nedorozumění. To za á.
A za bé?
O určité systémové selhání v řízení redakce. A to bych přisuzoval hlavně Horácké Slavii. Redaktoři skončili na vlastní popud. Když se to vyjasnilo, rozhodli se pokračovat. Sedli jsme si k tomu, řešil to hlavně Dan Šlapák (obchodní manažer, pozn. red.) a řekli jsme si pravidla, za kterých to bude dál fungovat. Tyhle věci jsme si vyříkali, změnili a očekáváme, že to bude změna k lepšímu i směrem k našim fanouškům.
Kromě redakce se nakonec vrátil také obránce Karel Nedbal.
Tam nebyl jediný problém. Karel je vynikající hokejista a hlavně hodně slušný člověk. Takže tam nebyl vůbec žádný problém, po lidské ani po sportovní stránce. Na všem jsme se domluvili.
„Sázíme na tyhle lidi, srdcaře, co s klubem doopravdy žijí."
Klub teď drží nad vodou asi srdcaři typu trenéra Jaroslava Barvíře, že? Ve volném čase šel rekonstruovat posilovnu.
My se tady o změnu snažíme iks let. Tenhle úkol tu dřív mělo víc lidí, ale kvůli vytížení z pozice trenérů k tomu nedošlo. Mě potěšilo, že teď se to povedlo. Hlavním iniciátorem a motorem, a to se netýká jenom té tělocvičny, ale i dalších věcí, co tady proběhly, respektive probíhají, byl právě pan Mejzlík. Spolu s panem Barvířem. Samozřejmě připojili se k tomu i další: Martin Čech, já… Prostě lidi, co o ten klub mají zájem a není pro ně jenom zdrojem příjmů. Když to řeknu takhle: sázíme na tyhle lidi, srdcaře, co s klubem doopravdy žijí. A chceme na ně sázet i do budoucna. Proto na pozice trenérů obsazujeme naše odchovance.
Foto: hstrebic.cz
A také proto na střídačku áčka nově míří bývalý kapitán David Dolníček.
Měli jsme tři jména. Čekali jsme ještě, jak se ta situace bude vyvíjet u pana Mejzlíka. David na to přistoupil, naprosto bez problému. Svědčí to o tom, že se tady snažíme pracovat v určité symbióze. Že tady nejsou žádné rozpory. Zatím jsme spolu domluvení, řekněme, do konce roku. A uvidíme, jak to bude dál. Ta záležitost kolem Romana Mejzlíka se také může změnit.
Jihlava nedávno přiznala, že na účtu měla jednu velkou nulu. Jak jste na tom po ekonomické stránce v Třebíči?
Někdy tu nulu na účtu samozřejmě máte. Ale my vše máme do konce roku pokryté. Do konce roku jsme bez problému. Ekonomická opatření se musela udělat, protože ten výpadek je, ale peníze na zajištění mezd zaměstnanců, odměn trenérům a hráčům máme. Po Novém roce předpokládám, že budeme pokračovat normálním způsobem. Ale je tam spousta otazníků, které v minulosti nebyly. Teprve později uvidíme, co ten covid skutečně přinesl… My jsme na tom ale relativně dobře. Situace není jednoduchá, ale kluci u nás ty výplaty dostávají. Mohlo by se stát, že se třeba zpozdí, ale dostanou je. Nemusí chodit na brigády.
„Vše máme do konce roku pokryté. Do konce roku jsme bez problému."
Jak to teď vlastně vypadá s rekonstrukcí stadionu? Nezbrzdila to ta pandemie?
Nezbrzdila. Platí to samé. Tento rok bychom měli mít stavební povolení a příští rok by měl být dokončený prováděcí projekt. Takže se dostáváme do fáze shánění peněz. S tím, že rekonstrukce stadionu je jedním ze tří pilířů v budoucím plánu Horácké Slavie. Rodiče a děti vnímají, že ten náš zimák je zastaralý. Srovnávají si to s ostatními stadiony. Navíc je to za hranou v technologických zařízeních. K rekonstrukci prostě bude muset dojít, tak jako tak. Ledová plocha už tu bude sloužit jednadvacet let. Je tady pět tun čpavku uprostřed města… Bude se to tedy muset řešit i kvůli bezpečnostním rizikům. A nepůjde to udělat tak, že se to jen zazáplatuje. Na sobě jsou položeny už tři plochy. Proto to tam jde do těch kopců… (hořce se usměje)
Na závěr: jaké jsou vaše vize a budoucí cíle?
Jak už jsem říkal, čeká nás hodně práce. Máme rozdělené úkoly a jsem moc rád, že můžu říct, že celý tým kolem Horacké Slavie pracuje na řešení v symbióze. Zkrátka všichni táhneme za jeden provaz. Hlavní cíle, které bych vypíchnul, jsou tři. Zaprvé hrát kvalitní hokej na profesionální úrovni, a to s maximálním zapojením třebíčských odchovanců. Jejich počet chceme do budoucna určitě zvýšit. Zadruhé je to důraz, který klademe na vývoj mládeže. Ta je pro nás neméně důležitá než profesionální tým. A zatřetí je to rekonstrukce a modernizace zimního stadionu, a to v co možná nejkratším čase. Držte nám palce!
Partneři SK Horácká Slavia Třebíč
Share on Facebook
