29.3.2024 | Svátek má Taťána


ROZHOVOR: Biden a to, o čem se nemluví

12.11.2020

Joe Biden už pronesl svůj „victory speech“. Je už skutečně dobojováno? Prohrál Donald Trump?

Hypoteticky není. Touto dobou podává vedoucí týmu Trumpových právníků na 60 žalob u nejvyšších soudů ve státech s problematickými výsledky (podle prezidenta Trumpa) pro porušení volebního zákona. Ten je pro všechny státy USA stejný a závazný, ovšem bývá v jednotlivých státech interpretován poněkud rozdílně. Pokud nerozhodnou tyto soudy podle litery zákona, budou žaloby postoupeny Nejvyššímu federálnímu soudu. Může se stát, že se povrzení výsledků voleb hned tak nedočkáme.

Ve skutečnosti si však myslím, že je rozhodnuto, protože Joea Bidena zvolila prezidentem už média a jako prezidenta ho – až na TV stanici Newsmax a konzervativní rozhlasové pořady – národu představují a nejsem si jistý, zda soudci najdou dost odvahy tento mediální obraz narušit.

Jak vnímáte počet korespondenčních hlasů? Šlo o organický vývoj daný covidem-19, nebo ve vás míra korespondenčního hlasování vyvolává pochybynost?

Přes 100 milionů odevzdaných korespondenčních hlasů je podle mne výsledkem záměrně šířené paniky z viru covid-19, které skutečně tvořivě využili strategové Demokratické strany, neboť jim bylo jasné, že tak dostanou k volbám i tu línou část voličstva, která by se neobtěžovala stát ve frontě před volebními místnostmi a která jim za příslib dalšího stimulačního balíku ráda odevzdá hlas. Za druhé jim bylo jasné, že manipulace s odevzdanými hlasy bude jednodušší a hůř odhalitelná. V některých státech byly volební lístky rozeslány všem občanům z minulých volebních seznamů z roku 2016. Pokud nikdo z příbuzných nebo třeba z radnice neoznámí úředníkovi majícímu na starosti seznamy úmrtí voliče, figuruje tam jeho jméno třeba několik let.

Problém těchto mrtvých duší je notoricky znám, a dokud byly výsledky voleb rozdílné v řádech několika procent, byl vliv volících nebožtíků zanedbatelý, ale v okamžiku, kdy jde o stovky hlasů, začíná to být problém, který nelze ignorovat. Dalším vážným problémem bylo nedostatené ověřování totožnosti, podpisů a adres voličů. Když volíte korespondenčně a pak se rozhodnete volit osobně, ruší se tím váš korespondenční hlas. Pokud si s tím dá někdo práci to ověřit, když to ve volební místnosti neoznámíte. Na vyjmenování možností, jak obejít zákon, by tato stránka nestačila.

Je Donald Trump vinen tím, že dosud neuznal svou porážku? A jak se zachová dál? Spekuluje se o dlouhé právní bitvě i o tom, že by mohl kandidovat znovu v roce 2024.

Až do 14. prosince, kdy se k formální volbě prezidenta sejdou volitelé, nemusí většinovou volbou poražený kandidát uznat nic. Je zvykem, že když poražený svou porážku uzná a přijme, je nastupující kandidát prohlášen médii za „president – elect“, předzvoleného prezidenta. Tentokrát si média protizákonně pospíšila vyhlásit Joea Bidena tím předzvoleným. Nákladnou právní bitvu očekávám. Myslím si, že Trump vyhraje a hlasy došlé po uzavření volebních místností v jednotlivých státech budou zneplatněny. Ale zároveň si myslím, že třeba v Pensylvánii jich nebude tolik, aby to změnilo výsledek voleb. Nezapomeňme, že se stále ještě dopočítávají hlasy v Severní Karolíně, Georgii a i ve státech, kde už Biden jasně zvítězil (Nevada).

O budoucí kandidatuře Donalda Trumpa pochybuji – bude mu 78 let. Ovšem pokud jeho rodina přišla vysoké politice na chuť, a určitě v ní za ty čtyři roky získala významné zkušenosti, nevylučuji, že se o kandidaturu pokusí někdo z mladších. Bylo by to zajímavé. Léta mne fascinuje, že tato demokratická, tradičně antiaristokratická země produkuje vládnoucí politické dynastie – Roosevelty, Kennedy, Bushe, Clintony a možná Trumpy.

V čem bude spočívat zásadní politická změna Bidenovy administrativy, pokud hovoříme o vztazích s Evropou? Nabízí se mnoho otázek: klimatická změna, kde si asi bude notovat s evropským establishmentem. A také vztah vůči Rusku – lze čekat přitvrzení, bavíme-li se o otázce Ukrajiny?

Biden se už nechal slyšet, že první den v úřadu znovu vrátí USA do WHO (Světová zdravotnická organizace), kterou Trump obvinil, že jde na ruku Číně. Daleko katastrofálnější krok pro americké hospodářství bude znamenat vstup do konglomerátu snílků pařížských dohod o boji s klimatickou změnou. Na tento problém mám vyhraněný osobní názor, že je to zelené šílenství. Sleduji ho od pověstného vyjádření Římského klubu začátkem sedmdesátých let, kdy tito renomovaní vědci oznámili nástup nové doby ledové zároveň s vyčerpáním zásob ropy a navrhovali taková opatření jako zasypat oba póly sazemi, a změnit tak albedo. Od té doby mám ke všem těmto věrozvěstům nedůvěru.

Pokud se Biden ještě rozhodne omezit těžbu fosilních paliv a frakování, bude na malér rychle zaděláno. Jak to bude s přitvrzením vůči Rusku, nevím. Hodně bude záležet na tom, jak rychle se Bidenovi podaří zamést pod koberec korupční aféry jeho rodiny s Ukrajinou, Čínou a právě Ruskem. Je to známo, byť hlavní média to ignorují. Rozhlasová NPR bez zkoumání oznámila, že se tím vůbec nebude zabývat a žádnou zmínku o problému do svých pořadů nepřipustí. Fámy o Trumpovi byly ovšem celé čtyři roky vítány. Hunter Biden obdržel za jakési služby od manželky bývalého starosty Moskvy tři miliony dolarů. Takže očekávám, že zahraniční politika USA se částečně stane rodinným byznysem Bidenů, podobně jako byla rodinným podnikem Clintonových.

Nesmíme ještě zapomenout na Blízký východ, kde je Trump velmi úspěšný. Přestěhovat americkou ambasádu zpět do Tel Avivu se Bidenovi asi už nepodaří, ale o obnovu jakési mírové pseudonukleární smlouvy s Íránem se zřejmě pokusí. Bude-li pokračovat ve stahování amerických vojáků z Afghánistánu a Iráku, je také ve hvězdách.

Prezident Trump naznačoval, že Biden bude smířlivější vůči Číně. Proč by měl být? Jaké ekonomické zájmy kterých kruhů amerického byznysu by ho tlačily k větší otevřenosti vůči Si Tin-pchingovi?

Platí totéž co ve vztahu k Rusku a Ukrajině s tím rozdílem, že Biden by mohl opět vstřícně uvolnit obchodní vztahy s Čínou (včetně tolerování čínských krádeží intelektuálního vlastnictví z USA), aby vycpal narůstující dluh v národním rozpočtu.

Kritickým problémem, který Biden zdědí, bude covid-19. Jaká situace stran epidemie vlastně v USA je, podle vašeho pozorování? Český narativ je, že covid kosí Afroameričany a chudé. Přistoupí Biden k tlaku na lockdown tam, kde to bude možné?

Už čtyřicet let připomínám, že USA nejsou státem podle evropských měřítek, ale kontinentem federálních států, jejichž guvernéři mají větší pravomoci než mnozí prezidenti států EU. Trump udělal správné rozhodnutí, že delegoval široké pravomoci, jak s epidemií zacházet, jednotlivým státům. Některé vlády – zejména ve státě New York – hanebně selhaly, jiné se s tím vypořádaly daleko úspěšněji.

Trump předvídavě velmi brzy omezil cestování z Číny, čímž zabránil prudkému nárůstu onemocnění na západním pobřeží. Unikla mu ale epidemická invaze z Evropy, která postihla hlavně New York, New Jersey (velká letiště transatlantického provozu). Velmi záslužně uvolnil byrokratické sevření výzkumu a schvalování nových léčiv. Výsledek tohoto rozhodnutí sklidí za velkého potlesku médií asi Biden. Federální vláda pak pomáhala tam, kde místní nestačily – deponováním vojenského zdravotnického personálu a zařízení. Zavedením „válečné“ výroby plicních ventilátorů, jimiž nyní USA zaplavují svět. V Central Parku během tří dnů nechal zbudovat stanovou polní nemocnici, do níž nakonec skoro nikoho nepřivezli. A takových příkladů je mnoho. Viz nemocniční loď s tisíci lůžky na Hudsonu, jejíž kapacita také zůstala zcela nevyužita.

Co se týče toho, že choroba kosí černochy a chudé, tak to bylo podle mne způsobeno hlavně tím, že tyto společenské vrstvy většinu preventivních opatření prakticky ignorovaly. Mezi příslušníky spodních sociálních vrstev je také daleko nejvíce obézních, diabetiků a lidí s otřesnou životosprávou.

Podíváme-li se na Demokratickou stranu jako celek a na její reprezentaci v Senátu a Sněmovně reprezentantů, jak velký otisk v ní zanechalo hnutí Black Lives Matter? Budou tito aktivisté nakonec zklamáni tím, co jim Bidenova administrativa může nabídnout?

Vidím rostoucí rozkol mezi tradičním politickým establishmentem obou stran a nastupující generací politicky aktivních občanů. Problémem republikánů je silná vrstva „nevertrumpers“, protitrumpovců, zatímco u demokratů je to nástup sociálních utopistů, majitelů veškerých pravd a zastánců ideologie, že všemoudrý stát ví, co je pro občana dobré, lépe než občan sám. Lidé jako Alexandria Occasio-Cortez, Ilhan Omar (tyto dvě osoby byly právě znovuzvoleny) získávají u demokratů silné pozice. Když k nim připočteme postpubertální fanoušky Bernieho Sanderse, vyrůstá nedbatelná síla.

Podle mne k vnitrostranické srážce mezi tradiční nomenklaturou reprezentovanou Pelosiovou a Schumerem musí nevyhnutelně dojít. Nemyslím si, že to bude hned. Jak se do tohoto hnutí integrují Antifa a Black Lives Matter s jejich trockisticko-anarchistickou ideologií, nedovedu předpovědět. Pokud by šlo jen o BLM, dopadli by asi podobně jako miliantní Black Panthers koncem šedesátých let, ale ve spojení s Antifou a Sandersovými snílky to je daleko silnější hnutí s větším – a ničivějším – společenským záběrem.

Co předvede Biden v ekonomické politice? Bernie Sanders brojil proti Wall Street. K jaké míře levicovosti se nechá v daňové a sociální politice dotlačit Biden?

Biden už prohlásil, že zruší Trumpovo snížení daní. On sice tvrdí, že zvýší daně jen občanům s příjmem nad 400 000 dolarů ročně, ale to je nesmysl, který by do státní kasy v podstatě nic nepřinesl. Myslím si, že Bidenova daňová reforma postihne všechny s příjmem nad 40 000 dolarů ročně. Daleko horší dopad bude mít ohlášené zvýšení korporátních daní z 21 % na nějakých 28–29 %. 

Výsledkem bude, že společnosti, které se začaly vracet do daňově přijatelných Spojených států, zase odejdou. Následkem bude návrat nezaměstnanosti k obamovským 8 % v nejlepším případě. A pochopitelně nejvíc si budou mnout ruce čínští korporátní komunisté. Pokud by Biden ještě více zestátnil zdravotní pojištění, rozletí se navíc inflace. Jinak to není možné ufinancovat. Prostě stát nemůže suplovat ani mikromanažovat ekonomiku. Naštěstí ta je v USA tak silná, že se jí za čtyři roky nepodaří zruinovat natolik, aby Američané stáli ve frontách na toaletní papír.

Bez urážky k věku nového prezidenta, s jakou pravděpodobností doslouží celý svůj mandát? Jak vnímáte jeho zdravotní a věkové limity? Bude Spojeným státům vládnout nemocný muž?

Nejsem příznivcem konspiračních teorií, ale vzhledem k tomu, že si za viceprezidentku vybral – nebo mu byla naordinována – velmi progresivně orientovaná Kamala „Venezuela“ Harrisová, bych si vlastně přál, aby dosloužil. Autoři konspiračních teorií se shodují, že Biden do roka odstoupí a Kamala to vezme po něm. Následek si raději ani nepředstavuji.

Co bude s Republikánskou stranou? Je přípustná myšlenka, že Donald Trump se může ucházet o kandidaturu pro rok 2024? Nebo se GOP pokusí zaujmout středovou rétoriku?

Jsem trochu optimističtější v tomto ohledu. K republikánům začínají, hlavně díky Trumpovi, inklinovat ve větší míře Hispánci – nejrychleji rostoucí segment populace USA – a také černošští intelektuálové. Pokud si republikáni udrží trend a budou stále přitažliví pro Američany vyznávající tradiční individualistickou zodpovědnost občana za sebe a komunitní za společnost, může se Republikánská strana opět stát kompaktní a méně rozpolcenou s nadějí, že převezme otěže společnosti.

V cestě má jedinou a velice vážnou překážku. Nesmí se stát, aby Demokratická strana získala většinu v obou komorách Kongresu, a tím i moc změnit ústavu ve prospěch své etatistické vize. To by byla pro Ameriku, a podle mne i pro svět, tragédie srovnatelná se zánikem Říma.

Ptal se Jaroslav Polanský, PL, 9.11.2020