Zbavit se Národního divadla je od Brna krátkozraké, kritizuje Uhde

  6:20
V těžkých časech jde sentiment stranou, usoudilo vedení Brna. Je dokonce ochotno obětovat i svou kulturní pýchu v podobě Národního divadla. Jeho ředitel by se navrženému převedení pod ministerstvo kultury nebránil, známý dramatik Milan Uhde jej však kritizuje.

Očekávaná premiéra hry Majitelé klíčů od Milana Kundery byla v plánu Národního divadla Brno 23. října. Od 12. října jsou však kvůli covidu divadla zavřená, představení tak spolu s dalšími čeká „na skladě“. | foto: Petr Neubert, Národní divadlo Brno

Martin Glaser, jenž v čele třísouborové scény stojí od roku 2013, vnímá situaci tak, že v lepších dobách jsou místní politici na divadlo hrdí a snaží se řešit jeho podfinancovanost. Zatímco když městu teče do bot, bere ho jako „problematické děcko“, které zatěžuje městskou kasu.

„Je mi jasné, že Brno nebude mít v následujících letech tolik peněz na to, aby se naše divadlo mohlo rozvíjet. Kdyby tu zodpovědnost přijal stát a vytvořil nám podmínky srovnatelné s těmi, které má Národní divadlo v Praze, nehněval bych se,“ konstatuje Glaser.

Otázka financování se v tomto případě řeší dlouhodobě. Hlavní tíhu totiž nese město, zatímco stát přispívá jen jednotkami procent. Zastánci jeho většího zapojení argumentují tím, že herci nehrají jen pro Brňany, protože podstatnou část publika tvoří diváci z celé republiky.

Pokud by Brno nebylo zřizovatelem, znamenalo by to pro něj značnou úsporu. Třeba letos totiž Národnímu divadlu přispělo na provoz dotací 395 milionů korun

„Taková instituce skutečně patří pod stát. Myslím si, že divák nepozná, jestli je divadlo financované jím, nebo městem. Vždy záleží na tom, jaký má dramaturgický plán, což závisí na řediteli,“ podotýká brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). 

Nikdo nás neoslovil, zní z ministerstva

Ta podle svých slov o záměru osobně jednala se současným ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem i jeho předchůdcem Antonínem Staňkem (oba ČSSD), zatím však nebyl akceptován.

Podle náměstka pro řízení sekce živého umění na ministerstvu kultury Milana Němečka byly podobné pokusy o „převod“ brněnského Národního divadla učiněny už v minulosti, kdy resort vedl Daniel Herman (KDU-ČSL). 

„Nikdo nás nyní oficiálně neoslovil. Zřejmě je to nějaká hra, která se zatím hraje bez ministerstva kultury,“ uvedl Němeček s tím, že se tématem zabývá z vlastní iniciativy, aby byl připraven na případnou diskusi.

Brno je zřizovatelem Národního divadla od revoluce. Změna by vyžadovala úpravu zákona. Podle Vaňkové by bylo optimální, pokud by se ji podařilo vyjednat k 1. lednu 2022.

S větším zapojením státu do financování brněnského divadla souhlasí i bývalý primátor Petr Vokřál (nez.). „Divadlo přece neodejde, scény i herecké obsazení by tady zůstaly. Bavíme se o způsobu financování nadregionální kultury, kterou by podle mého názoru pouze samotné město financovat nemělo,“ dává Vokřál za pravdu své nástupkyni.

200 kilometrů jako 2 000

Jako krátkozraké řešení však přesun divadla pod stát označuje brněnský dramatik Milan Uhde

„Chápu, že ušetřené miliony by město mohlo investovat jinde, ale druhé největší město v republice se nemůže zbavovat takového divadla. To je čin pod tlakem letošní sezony, ale divadlo není na jednu sezonu, musíme o něm uvažovat v horizontu mnoha následujících let,“ upozorňuje Uhde.

Jako bývalý ministr kultury, který resort vedl v letech 1990–1992, také zdůrazňuje nevýhody vzdálenosti mezi brněnskou scénou a pražskými úředníky. 

„Když přijde ředitel prosperujícího divadla na brněnský magistrát, je přijat jako úspěšný manažer. Ale kdo z ministerstva přijede do Brna na představení, aby se podíval, jak divadlo pracuje? Reálná dvousetkilometrová vzdálenost mezi městy se v komunikaci může proměnit spíše ve dvoutisícovou,“ obává se Uhde.

Napříč divadlem padají výpovědi

Vzdálenější správa divadla by ovšem naopak mohla uhladit třecí plochy v případech, kdy se místním politikům nelíbí program a nechtějí kvůli tomu umělcům přidělit dotaci. K tomu došlo například předloni při uvedení kontroverzní hry Naše násilí a vaše násilí na festivalu Divadelní svět

„Někteří politici divadlo ke svému životu nepotřebují a finance na něj vynaložené by rádi viděli jinde. Taková debata by v případě správy ministerstva kultury odpadla,“ sděluje ředitel Glaser. 

Dopady koronavirové krize každopádně divadlo pocítí už v rozpočtu na příští rok. Návrh, který budou v prosinci schvalovat brněnští zastupitelé, totiž počítá se škrty pro kulturní instituce. „Pro nás je to o 9,5 milionu méně. Se ztrátami ze vstupného nám v rozpočtu bude chybět 30 milionů korun,“ vyčísluje Glaser. 

Bude se tak muset škrtat v programu a napříč divadlem už padlo osm výpovědí.

Autoři: