Současný jazzový experimentátor Tim Garland se vydal lesem smyčců na výlet až za Stanem Getzem. Na výlet až do roku 1961, kdy se setkal romantismus s předzvěstí psychedelie…
18. září vyšlo na značce Edition Records nové album britského saxofonisty a skladatele Tima Garlanda. Jmenuje se ReFocus, což odkazuje k šedesát let starému albu Focus, které natočil legendární tenorsaxofonista Stan Getz ve spolupráci se skladatelem a aranžérem Eddiem Sauterem. Tehdy šlo o revoluční počin, neméně progresivní jako freejazzová vlaštovka Ornetta Colemana na opačném pólu. Romantického melodika Getze obklopily smyčce, jež ale nezněly tak, aby za ně sklidil výčitky jako Charlie Parker o deset let dříve. Sauter do smyčcových aranží vtiskl výrazivo moderní vážné hudby, však byl žákem slovutného německého modernisty Stefana Wolpeho, jenž žil od roku 1938 ve Spojených státech a jeho žáky byli kupříkladu též Morton Feldman, David Tudor, George Russell či Gil Evans. „Během těch desetiletí se způsob hraní a poslechu změnil,“ usoudil Garland. „Po absorbování spousty nahrávek „jazz-meets-strings“ a symfonického jazzu jsem ale zjistil, že tohle album je stále živé. Nové pojetí byla dobrá myšlenka.“
Výsledkem není pouhá zábava či nostalgie, jde o výsledek tvorby současné kreativní mysli. Je zde patrné i vzrušující nutkání k experimentování, tak typické pro počátek šedesátých let. Garland navíc (s výjimkou úvodního tracku I’m Late, I’m Late) nedává nový háv původním skladbám, ale skrze sedm vlastních kompozic je evokuje, respektivě revokuje. Touto cestou ještě umocňuje současný hudební jazyk, ač nezapírá jeho tradiční kořeny. Ostatně Garland si tzv. třetí proud vyzkoušel na předešlém albu Weather Walker (recenze zde) z roku 2018, a to s ještě robustnějším tělesem. Užil jsem výrazu „vyzkoušel“ záměrně, neboť ne vždy šlo o vydařenou, fungující fúzi. S menším ansámblem ale tentokrát natočil výtečné crosoverové album bez slabin.
Leader Garland tentokrát vedle tenora a sopránky ovládá v doprovodné roli také piano. Z předešlé spolupráce zde najdeme kontrabasistu Yurije Goloubeva, na novince se blýskne i několika vynikajícími sóly. Dále zde hrají původem izraelský bubeník Asaf Sirkis, jenž často zatěžuje rytmiku též soustavou malých činelů crotales. V prvních dvou kompozicích hostuje perkusista Adam Kovacs. Smyčce čítají pět houslí, dvě violy, jedno violoncello, doplňuje je také harfa. Dlužno dodat, že hrají navýsost šťavnatě, hutně a moderně, mnohdy s výrazivem rozšířené tonality (Maternal). Dokáží též rytmizovat, a umocňují tak minimalistický spodek pod neobopovými sazbami a sólovými chorusy základního tria (Thorn in the Evergreen). Mistrovsky jsou zde vykresleny dvě rozdílné polohy, jež tak tvoří kontrast plný napětí, tj. zvukomalebné imprese a emocionální vypjatosti (Dream State, Night Flight). Výlučně lyrickým neoklasicismem jsou pak syceny kompozice Past Light a vskutku bohatě a proměnlivě aranžovaná The Autumn Gate, vedle vřelého tenorsaxu v nich dominuje nádhernými vyhrávkami kontrabas. Album vpravdě vrcholí osmiminutovou skladbou Jezeppi s názvuky arabské taneční hudby a strhujícími sóly Garlanda na sopránsax, opět Goloubeva na kontrabas a hostujících instrumentalistů, Johna Turvilleho na piano a Anta Lawa s kytarou.
Tim Garland: ReFocus
Edition Records https://editionrecords.com/