Generální ředitel Petr Dvořák vystoupil přes telekonferenci a zahájil jednání svým referátem, kde informoval například o vysílání ČT z amerických voleb. Toto téma bylo velmi sledované po minulých volbách, kdy ČT čelila kritice za jednostranné zpravodajství.
Radní Zdeněk Šarapatka, který tak jako minule kvůli pandemii vystupoval z domova přes telemost, považoval za nutné redaktorům, kteří vysílání zajišťovali, poděkovat. „Měli ve studiu velmi těžkou úlohu,“ zdůraznil. „Situace České televize není úplně jednoduchá, protože jak se ty volby natahovaly, tak to kladlo čím dál větší nároky. Je třeba problém shánět stále nové respondenty, když se vám to natáhne na čtyři dny,“ vykládal. Jako divák prý byl Šarapatka spokojen.
Očekává ale „smršť účelových stížností“ od nepřátel ČT, kterým to umožňují „nejapná pravidla“, která Rada přijala na minulém zasedání. „Budu velmi bedlivě dávat pozor na to, aby odpovědi byly objektivní,“ ujistil.
Další bod, u kterého radní setrvali více než dvě hodiny, se týkal pozemků pod ostravským studiem. Část z nich totiž v minulosti získala paní Linda Jane Avram a paní Patricia Nicola Jobbits. Část těchto pozemků od nich letos v červenci odkoupil obchodník s nemovitostmi jménem Simon Pelikán. Česká televize má na pozemky uzavřenou předkupní smlouvu, ovšem předkupní právo má vypršet již 19. 11. 2020 a Rada teď dostala ke schválení koupi pozemků. Součástí je i zajištění práva průchodu přes pozemky sousední, bez kterého by se mohlo stát, že by majitelky zamezily zaměstnancům ČT přístup do studia.
ČT se dlouhodobě snažila s majiteli dohodnout.
V květnu 2020 se majitelé rozhodli část nemovitostí prodat ostravskému developerovi Simonu Pelikánovi.
Česká televize ale má na pozemky předkupní právo. Cena, kterou by za ně musela zaplatit, činí 2,8 milionu korun. 19. 8. byla České televizi učiněna nabídka a začala běžet tříměsíční lhůta k zaplacení kupní ceny. Jinak by předkupní právo zaniklo a ČT by musela působit na pozemcích jiného vlastníka- pana Pelikána.
Česká televize si jako veřejnoprávní instituce nechala v souladu se zákonem udělat dva znalecké odhady ceny pozemků. Jeden odhadl jejich cenu na 2 miliony, druhý pouze na 1,3–1,4 milionu.
Generální ředitel ČT navrhuje, aby pozemky byly koupeny (respektive využito předkupního práva), a tím se vypořádal dlouholetý problém s majetkovými vztahy v budovách ostravské televize.
Poté by podle dohody se Simonem Pelikánem proběhla směna pozemků v okolí studia, které Česká televize využívá.
Proti nákupu se ale velmi hlasitě postavila radní Hana Lipovská, která upozornila, že cena není v souladu s odhady.
„Celý problém je velmi nepřehledný a málokdo je ochoten hlasovat na hraně zákona,“ protestovala.
Jak už se při příspěvcích Hany Lipovské stalo zvykem, okamžitě přišla reakce radního Zdeňka Šarapatky. „Byla byste tak laskava, kterou legislativu máte na mysli,“ zajímal se.
Psali jsme:
Lipovská mu předložila obsáhlý právní rozbor. Česká televize je veřejnoprávní instituce, podléhající pravidlům pro veřejné korporace, a nemůže nakupovat za předražené ceny. Tržní cena podle znaleckého posudku měla být 1,4–2 miliony.
„Vedení ČT, ale i členové Rady, se přijetím tohoto návrhu vystavují hrozbě trestního postihu se sazbou od dvou do tří let,“ poučila ekonomka dále kolegu z Rady.
Ten se ale stále divil: „Já chápu, co mi tady říkáte, ale porušuje to legislativu v čem? Že jste si to nechala udělat od právníků, to je jistě bohulibý počin, ale já nerozumím, o jaké paragrafy se jedná.“
Lipovská předložila další obsáhlý právnický výklad. ČT je veřejnoprávní subjekt, zřizovaný Zákonem o České televizi. Tento zákon upravuje i povinnosti ČT, týkající se hospodaření. Odpovědnost má statutární orgán, tedy generální ředitel, nicméně i členové Rady ČT mají dle tohoto zákona „povinnost jednat s péčí řádného hospodáře“. Rada ČT má tedy ve smyslu zákona povinnost kontrolovat účelné využívání finančních zdrojů.
Formulace „jednat s péčí řádného hospodáře“ je jasně upravena v Občanském zákoníku. Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s příslušnou loajalitou a také odborností.
Porušení povinnosti vztahující se ke správě veřejného majetku je následně sankcionováno podle trestního zákoníku. Konkrétně jde o § 220 porušení povinností při správě cizího majetku. A za to hrozí až 2 roky.
Dispozice s veřejným majetkem je vázána „odbornou péčí“, při jejímž porušení lze navíc uplatnit občanskoprávní předpisy o náhradě škody.
Jako analogii Lipovská Šarapatkovi připomněla řadu dlouholetých trestních stíhání zastupitelů obcí kvůli nevýhodným prodejům nemovitostí, často v menších částkách, než je v případě ostravského studia.
V tomto případě by podle Lipovské odpovědnost nesl generální ředitel ČT Petr Dvořák, ředitel ostravského studia Miroslav Karas (který k tomuto problému přišel před pár měsíci a neměl možnost jej ovlivnit), ale také všichni členové Rady ČT, kteří se nezdrželi hlasování.
Generální ředitel Dvořák se snažil situaci klidnit. „Tržní hodnota se definuje dvojím způsobem. Buď podle místních podmínek, nebo podle ‚realizace pozemku‘,“ vysvětloval. „Kdyby vedení ČT chtělo vyjednávat koupi těch pozemků, tak by se snažilo najít tržní cenu. Jenže toto je jiný případ, kdy někdo koupil pozemek pod nemovitostí ČT,“ pokračoval výklad.
„Můžeme jen akceptovat cenu ve smlouvě o smlouvě budoucí nebo se vzdát předkupního práva. My nekupujeme majetek, jen realizujeme předkupní právo,“ hájil se ředitel.
A radní vyzval, ať si vzpomenou, že v minulosti byly budovy ČT prodávány za vyšší cenu, než byl znalecký posudek, a nikomu to nevadilo.
Rozpoutala se dlouhá, odborná debata, která trvala přes dvě hodiny.
Do klasických kolejí odbornou diskusi vrátil až Zdeněk Šarapatka, který vmetl Lipovské, že svým upozorňováním na problematický nákup vyjadřuje pouze svou „touhu po sankci“. „Já chápu, že zájmové skupiny volají po krvi v České televizi, ale že to uděláte zrovna tímto způsobem, u transakce za 1,3 milionu korun (tím byl patrně myšlen rozdíl mezi odhadem a kupní cenou – pozn. PL.cz), v instituci s rozpočtem 7 miliard korun, to se mi zdá přepálený. Jakkoliv chápu, že je třeba pracovat s tou opakovaně zmiňovanou ‚péčí řádného hospodáře‘,“ načež se tomuto právnímu termínu zřetelně zasmál.
A osobní půtky s Hanou Lipovskou završil: „Je krásné, že tady voláte po hlavě ředitele Dvořáka, nebo nevím koho, ale mně to přijde částečně trochu účelový.“
Nakonec varoval, že ten pan Pelikán, který se zabývá byznysem s nemovitostmi, jistě bude neúprosný obchodník. „Takže doufat, že s ním bude nějaká dohoda, a kvůli transakci za 1,3 milionu ohrozit provoz ostravského vysílání, to mi přijde tristní,“ nechápal radní.
Další radní upozornili, že se o kauze dozvěděli až letos v létě, a tím byla omezena jejich kontrolní pravomoc. „Já si nedovedu představit, že by někdo žil třicet let na pozemku, který ze třetiny není jeho, a ani by se o tom nikomu nezmínil,“ zaznělo z úst předsedy Rady Kühna.
Ředitel Dvořák připustil, že věc se neřešila, a hodil to na ostravské studio, které prý celé roky vůbec neinformovalo vedení ČT v Praze, že má nějaký problém s pozemky. „Jako vás tak jako mě mrzí, že jsem si až sám musel zadat audit,“ ujišťoval. Situaci podle něj mělo řešit ostravské studio, ale nedělalo to. Změnilo se to až po nástupu nového ředitele studia Miroslava Karase. Odpovědnost tedy podle Dvořáka nese jeho předchůdce Šiřina. „Souhlasím s vámi, že je to neakceptovatelné, a že je to velké selhání bývalého vedení studia Ostrava,“ skončil.
Předseda Rady Kühn si neopustil poznámku, že selhání jde i za pražským managementem a generálním ředitelem, který ve svém křesle sedí od roku 2011.
Pak se ale snažil vedení a jeho záměr podpořit. „Za sebe se to chystám podpořit proto, že je to při tom všem nejjednoduší řešení z provozního hlediska. A z toho ekonomického budoucnost třeba ukáže, že je to výhodné,“ myslí si.
Cena je sice 40 procent nad odhady, ale udržení provozu studia je podle Kühna nezbytné. „Ta situace není jednoduchá, je poměrně vážná,“ zakončil předseda své vyjádření.
Dvořák ještě před hlasováním cítil potřebu říci, že fakt, že se milionový nákup projednává sedm dní před vypršením lhůty nevzešel od něj, ale z rozhodnutí Rady. Vedení televize bylo připraveno předložit materiály na dřívější jednání. Je to prý nepříjemné pro všechny zúčastněné.
Pak předseda Kühn raději vyhlásil přestávku a až poté se hlasovalo o souhlasu s pozemkovou transakcí. Návrhy podpořili pouze 4 členové (Kühn, Šlégr, Šarapatka, Doktor), proti hlasovala v jednom případě (hlasovalo se o smlouvách s každým majitelem zvlášť) Hana Lipovská a Jiří Kratochvíl, a radní Veselý, Kysilka, Matocha, Váňa, Bradáč, Karmazín a Kašparů se raději všech hlasování zdrželi.
Nečekané hlasování. A Šarapatka zuřil
A horko bylo i nadále. Hana Lipovská se ohradila proti slovům Zdeňka Šarapatky, že by „lačnila po krvi“. Rada by si podle ní měla udělat pořádek sama u sebe.
Proto navrhla odvolání Dozorčí komise, která má Radě poskytovat odborné podklady, ale její činnost byla v poslední době radními trvale kritizována.
Pro odvolání hlasovalo 11 členů Rady. Proti hlasovali členové Rady Zdeněk Šarapatka a Martin Doktor. Hlasování se zdržel předseda Kühn. Ten následně rozpačitě zkonstatoval, že tato záležitost je „dost zásadní“.
Radní Šarapatka považoval za nutné komisi poděkovat, protože je prý „českým národním zvykem připomínat jen to špatné“. Protože se Šarapatka kvůli pandemickým opatřením nemohl účastnit dopoledního uzavřeného jednání, ze kterého podle Lipovské požadavek na odvolání komise vzešel, ujistil výhrůžně, že se „bude zajímat“, jak to vzniklo.
„Je to jako v Poslanecké sněmovně, kde si taky hlasovací mašinerie odhlasuje všechno, bez ohledu na ty druhé,“ poznamenal. „Budu chtít znát detailně konkrétní důvody,“ ujistil. Působí to prý jako reakce na případ pozemků pod ostravským studiem. „Volání po krvi bylo naplněno a veškerá bagatelizace ze strany některých kolegů je zbytečná,“ uzavřel svůj výstup.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
