Šternberský kostel Zvěstování Panny Marie má své kořeny už ve 14. století
Kostel Zvěstování Panny Marie ve Šternberku je nejen duchovním centrem města, ale také významnou historickou památkou, která přímo navazuje na zdejší augustiniánský klášter.
Počátky existence kostela jsou zahaleny tajemstvím. Patrně už v dobách založení hradu Šternberka ve druhé polovině 13. století vznikla i zdejší farnost. První zmínka o ní pochází z roku 1296.
Už v té době v podhradí stál románský kostelík sv. Jiří, ale kdy, kde přesně a kým byl postaven, už dnes nevíme. Naopak poměrně přesně víme, kdy byl poprvé přestavován. V roce 1371 nechal tehdejší majitel hradu Petr ze Šternberka vystavět na návrší pod hradem nový dvojlodní kostel v gotickém slohu. Podílel se na tom i konvent mnichů augustiniánů, které ve stejném roce pozval do Šternberka biskup Albert ze Šternberka. Ti začali vedle kostela budovat klášterní areál. Stavba byla dokončena na počátku 80. let 14. století. A v roce 1384 převzali augustiniáni do správy šternberskou farnost, farní školu i špitál.
Rozvoj kostela a kláštera zastavily husitské bouře. V roce 1430 byl kostel i klášter vypleněn a řeholníci se vrátili až roku 1432. Rekonstrukce budov kostela a kláštera byla ukončena až v roce 1461. V roce 1572 se stává majitelem panství Karel z Münsterberka. Karel jako horlivý luterán se rozhodl zavést na celém panství jednotnou protestantskou víru. V roce 1592 byl pro místní stále sílící protestanty v podhradí postaven nový kostel Nejsvětější Trojice a u něj i evangelická škola. Spory vrchnosti s klášterem o náboženské i hospodářské uspořádání pokrývají mnoho stránek soudních spisu i dobových listin.
Na začátku stavovského povstání byl klášter vyrabován a řeholníci vyhnáni. Kostel navíc opět vyhořel v roce 1626, ale opět byl poměrně rychle, i přes probíhající třicetiletou válku, opraven. Napomohla tomu i nucená kompenzace řeholníků ze strany vrchnosti, které to nařídil císař. V 17. století tak bylo v kostele postupně vysvěceno devět nových oltářů.
Od roku 1721 zde působilo laické bratrstvo Nejsvětější Trojice, po kterém se zachoval unikátní archiv v podobě 162 svazků notových zápisů liturgické hudby, kterou zde provozovali.
V 18. století byl postupně přestavován klášter a vyvrcholením přestavby mělo být vybudování nového kostela, které inicioval šternberský rodák probošt Aurelius Jan Augustin. V roce 1775 byl starý kostel zbořen a podle projektu brněnského stavitele Františka Antonína Grimma byl na jeho místě vybudován vrcholně barokní chrám, požehnaný 16. listopadu roku 1783. Ani ne za rok na to byl klášter z rozhodnutí císaře Josefa II. zrušen.
Nový kostel opravdu dominantou města. Je 65 m dlouhý a výška jediné chrámové lodi je 30 m. Průčelí chrámu pak dominují věže vysoké 60 m. Z původní gotické stavby se zachovala jen část křížové chodby spojující kostel s klášterem. Mohutnou klenbu zdobí nástropní malba prostějovského malíře Antonína Sebastiniho.
Boční kaple Panny Marie Pomocnice, postavená zároveň s kostelem, slouží jako místo posledního odpočinku zakladatelů kanonie Alberta II. a Petra ze Šternberka. Hlavní oltářní obraz v kapli je barokní kopií obrazu pasovské Madony s dítětem od Lucase Cranacha st. Pochází z původního kostela a je dílem malíře Jana Kryštofa Handkeho. Hlavní oltářní obraz ve farním kostele Zvěstování Panny Marie je dílem barokního umělce a řeholního člena olomoucké augustiniánské kanonie druhé poloviny 17. století P. Antonína Martina Lublinského. Od 90. let prochází chrám postupnou obnovou a dnes patří k obdivovaným památkám Šternberka i celého kraje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
