NATO chce vsadit na vědu a moderní technologie. V hybridní válce jsme zatím pozadu, říká Jan Lukačevič

Generální tajemník Jens Stoltenberg věří, že aby Severoatlantická aliance v budoucnu uspěla a udržela si svůj vliv, musí být schopná se změnit. V pondělí 9. listopadu na Summitu mládeže v německém Mnichově proto jmenoval 14 takzvaných young leaders – osobností pod 35 let z oblasti vědy, politiky, ale i soukromého sektoru, kteří by měli do struktur aliance vnést čerstvý pohled na věc. 

Je mezi nimi také Jan Lukačevič, doktorand  z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.

„Je to směs pocitů od zodpovědnosti přes radost, že člověk náročným výběrovým řízením vůbec prošel. A do třetice je to i velké nadšení, protože jsem na to velmi zvědavý,“ popisuje Lukačevič první dojmy po jmenování. Nově povede pracovní skupinu zaměřenou na inovace a technologie.

Srovnání kroku v hybridní válce

NATO pro Jana Lukačeviče znamená především mír, bezpečnost a spolupráci. „Zajišťuje nám všem poměrně bezpečný a klidný život, to ale znamená, že máme i své závazky. Věda je jedním ze způsobů, jak tyto závazky můžeme naplňovat,“ vysvětluje.

V hybridní válce jsme zatím o krok pozadu. Chceme, aby to do roku 2030 bylo naopak.
Jan Lukačevič

Vývoj moderních technologií je podle něj výrazně rychlejší, než jaký může NATO bez větších, razantnějších změn stíhat. Jedním z cílů 14 „mladých leaderů“ tak bude i upravit procesy v rámci Severoatlantické aliance, aby byla schopná na technologické novinky a případné hrozby rychleji reagovat.

Umělá inteligence v boji s pandemií

Britský premiér Boris Johnson se ho na Summitu mládeže zeptal, jak by mělo NATO za pomocí technologií zajistit světovou bezpečnost. Jan Lukačevič radí zaměřit se na koordinovaný vývoj umělé inteligence. Ta by měla nejen vedení NATO pomáhat dělat kvalitnější, lépe informovaná a hlavně rychlejší rozhodnutí například v situacích, jako je pandemie covidu-19.

Čtěte také

Pomoc, která nabíjí. Dobrovolnický projekt Energii lékařům podporuje zdravotníky v první linii

„Právě rychlost je v covidové krizi naprosto zásadní. Čím rychleji a zodpovědněji zasáhneme, tím menší jsou následky,“ myslí si Lukačevič.

Jan Lukačevič by se svými kolegy taky rád dosáhl toho, aby NATO lépe využívalo technologické know-how, které jednotlivé členské státy mají. A umí si představit, že by v budoucnu mohla vzniknout jakási obdoba americké DARPA. Tedy agentura, která by zastřešovala vývoj technologií nejen pro vojenské užití, ale například i pro boj s pandemiemi, jako je ta stávající.

Jak do dalšího vývoje ve vojenské oblasti zasáhne „umělá inteligence“? Nakolik je reálné, že se NATO zaměří primárně na nevojenské technologie? A jakou roli v naší obraně budou v budoucnu hrát drony a podobné zbraňové systémy? Poslechněte si celý podcast Budoucnost R.