Petr Holub: Kolik dnes nalejeme do betonu, tak budeme zítra žít
Rozpočet s největším schodkem v historii, který je ale tou největší investicí do budoucího rozvoje naší země po covidu. Tak vysvětlila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), proč předložila rozpočet se schodkem 320 miliard korun.
„Naše ekonomika, životní úroveň občanů, otázka přežití mnoha za běžných okolností životaschopných firem stojí a padá s tím, nakolik bude naše rozpočtová politika moudrá a nakolik ji dokážeme správně využít,“ vysvětlila ministryně, že bez pomoci státu to bude nahnuté s celým tuzemským hospodářstvím.
Čtěte také
Mnoho ekonomů i politiků vládní strategii odsuzuje, na druhé straně však ministerská úvaha obsahuje logiku. Stavět hladovou zeď se svého času rozhodl i Karel IV. a John Maynard Keynes byl nejslavnějším světovým ekonomem ještě docela nedávno. Nelze předem říci s úplnou jistotou, že se stejná cesta nemůže osvědčit znovu. Pokud vyjde, pak jistě nebudou mít věřitelé s půjčováním Česku problém.
Větší pozornost než samotný schodek ovšem zasluhuje celková výše výdajů českého státu v příštím roce. Dosáhne jednoho bilionu a 800 miliard. To je o 200 miliard vyšší částka, než obsahoval rozpočet na letošní rok, než se do něho promítly mimořádné výdaje kvůli covidu.
Vúdú ekonomika?
Těchto 200 miliard by tedy mělo být tou „bezprecedentní investicí“, která změní naše životy k lepšímu. Na otázku, kam peníze půjdou, existuje překvapivě snadná odpověď. 50 miliard navíc dostane ministerstvo dopravy. S dvojnásobnou částkou oproti minulým rozpočtům pak urychlí výstavbu silnic a železnic.
Čtěte také
Dalších 50 miliard navíc půjde do zdravotnictví, které nepochybně čekají další výdaje na boj s pandemií. Nejde přehlédnout, že 35 miliard si vyžádá očekávané zvýšení sociálních dávek, v první řadě důchodů a nemocenské. O 31 miliard se zvýší platy státních zaměstnanců, z toho víc než polovinu dostanou učitelé.
Deset miliard spolkne navýšení armádního rozpočtu, jak Česko slíbilo Severoatlantické alianci, čtyři miliardy státní dluh, osm miliard odvody Evropské unii. Pak už zbývá jen 12 miliard, které se rozplynou v menších položkách. Miliardu navíc dostane Technologická agentura, stejné náklady si vyžádá sčítání lidu.
Při povrchním pohledu se ovšem těžko hledá odpověď, jak zmíněné výdaje nastartují ekonomiku. V mnoha případech se tím hradí závazky minulých let. Vyšší důchody a platy ve státním sektoru podle rozpočtu „podpoří veřejnou spotřebu“, na tom však obvykle chtějí budoucí prosperitu stavět jen vyznavači takzvané vúdú ekonomiky.
Nalít z roku na rok dvojnásobnou částku do betonu je sice možné, tak prudké posílení poptávky ovšem zvýší ceny a sníží efektivitu investic. Vyčíst ze seznamu takových výdajů skvělou budoucnost může jen člověk, který si k tomu pořídí ještě křišťálovou kouli.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
