Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Mladí mým jemnocitem necloumají, říká Michal Němec o nové kapele Krajina Ró

Kultura

  10:00
V jedenasedmdesáti letech vstupuje zkušený předák skupiny Jablkoň do zcela nového prostředí. Projekt Krajina Ró, ve kterém se spojil s o více než generaci mladšími hudebníky, pracuje s rockovými postupy i elektronikou, kromě češtiny se tu zpívá i anglicky. Po více než čtyřicetileté Němcově kariéře je tu tedy hned několik novinek.

Krajina Ró (Michal Němec druhý zleva) foto: Richard Hodonický

Je Krajina Ró důsledkem vašeho pocitu, že Jablkoň stagnuje?
Takový pocit nemám, Jablkoň funguje docela v pohodě. Chtěl jsem jen na stará kolena udělat ještě něco jiného, ono se to tak trochu nabízelo, když mi za rohem bydlí excelentní hráč na elektrickou kytaru.

Krajina Ró (Michal Němec uprostřed)
Krajina Ró (Michal Němec první zleva)

Krajina Ró je vysloveně rocková kapela. Vy jste si v Jablkoni ale z rocku občas spíš dělali legraci. Co vás tak najednou napadlo si ho vyzkoušet navážno?
Srandu si tu a tam děláme ze všeho, patří to k našemu image. Rock mám rád odjakživa, moje první středoškolská kapela Tlustý stehna byla rocková. A třeba CD Jablkoně Půlpes z roku 2009 také vnímám jako rockové. Ale faktem je, že přitvrdit se mi chtělo.

Michal Němec (1949)

Kytarista, zpěvák, skladatel a textař. Na konci 70. let spoluzaložil skupinu Jablkoň, která si od počátku vypracovala originální hudební styl, křížící folk, jazz, alternativu a soudobou klasickou hudbu. Od 90. let koncertuje po celé Evropě. Od druhé poloviny této dekády dělí svůj repertoár mezi experimentální nahrávky a produkci neméně dobře přijímaných v podstatě folkových písniček. V současné sestavě je Michal Němec posledním zakládajícím členem. Jablkoň spolupracovala s dlouhou řadou dalších umělců a umělkyň, například Ivou Bittovou, Radůzou, Zuzanou Lapčíkovou, Jiřím Stivínem, dětským sborem Skřivánek a několika symfonickými orchestry a jazzovými bigbandy. V nové skupině Krajina Ró, pojmenované podle jedné starší písničky Jablkoně, se spojil Michal Němec s bluesrockovým triem The Bladderstones, které vede dlouholetý baskytarista Jablkoně Jan Judl. Zpěvačkou je Němcova neteř Anna Břenková. Skupina Krajina Ró právě debutuje albem Hotel Blázen na labelu Indies Scope.

V Krajině Ró jste se vlastně propojil se skupinou The Bladderstones. Její hlavní instrumentální hvězdou je zmíněný excelentní bluesrockový kytarista Tomáš Frolík. Vy sám jste se ale blues doposud nikdy ani nedotkl, že?
Pár bluesovek jsme s Jablkoní udělali, ovšem z českým textem, takže je to takové počeštěné blues, např. Vánoční Kateřina na albu Hovada Boží. Frolík je brilantní kytarista obecně, ale i Jan Judl a Michael Nosek jsou skvělí muzikanti. Dokážou se vcítit do jakékoli hudby, a právě to mě na nich fascinuje.

Album Hotel Blázen je hodně „ovoněné“ elektronikou. Rozumíte jí a ovládáte ji vy sám, nebo s tím přišli „mladí“?
To bylo v plánu hned od začátku. Elektroniku mám rád, ale vyrábět to musí mlaďasové, předevší Frolík je v tom mistr.

Uplatňujete v Krajině Ró jako doyen souboru právo veta?
Neuplatňuju, zatím jsme se vždycky na všem bez nějakých větších problémů domluvili. Až jsem z toho příjemně překvapený, jak dobře fungujeme.

Musel jste se v něčem vysloveně zapřít ve prospěch celku, který je většinově o generaci až dvě mladší?
Praktikujeme takový princip, že věc je hotová, když to odkýváme všichni. Takže občas člověk couvnout musí, ale nic zásadního, že by to cloumalo mým jemnocitem, se zatím nedělo.

Ženský prvek v kapele zajišťuje zpěvačka Anna Břenková. Vy jste i s Jablkoní s výjimkou počátečního období ženy měli buď přímo v sestavě nebo aspoň pohostinsky, zpívala s vámi třeba i Radůza nebo Iva Bittová. Je to nějaká (pod)vědomá potřeba vyvažovat mužský prvek?
Asi tu potřebu opravdu mám. Teď si vlastně uvědomuju, že od začátku mi připadalo samozřejmé, že v kapele bude ženský hlas. Ono tedy vůbec není jednoduché najít zpěvačku s hlasem nezatíženým různými popovými manýry, ale s Aničkou se to povedlo.

Měl jste při psaní textů pro Krajinu Ró zásadně jiný přístup než při psaní pro Jablkoň?
To je docela zajímavá otázka. Že bych k tomu vědomě přistupoval jinak, to si nemyslím. Ale faktem je, že jsem psal pro konkrétní kapelu, pro konkrétní lidi, nástroje, hlasy… asi mě to muselo dost ovlivňovat. S textem mi navíc pomáhala Anička, což je také velká změna.

V písních Krajiny Ró se třikrát objevuje angličtina. Neobával jste se nekoncepčnosti?
Mám pocit, že jsem jediný, komu to připadá úplně normální. Zpívá se česky, zpívá se anglicky, tak proč by se nezpívalo česky i anglicky? Faktem je, že si toho lidi všímají, nicméně mně se i nadále zdá, že to bez problémů drží pohromadě. Spíš mě zaujme, když česká kapela zpívá jenom anglicky. Ale také to je dneska normální.

Bude Krajina Ró hrát – až to bude možné – naživo? Nebude se přetahovat o termíny s Jablkoní?
Hrát určitě bude a přetahovat se o termíny také. A nejen s Jablkoní. Předpokládám ale, že si s tím manažeři hravě poradí. Důležité teď ovšem je, přečkat dobu covidovou, pak se to snad konečně rozjede.

Autor: