Česko se připravuje na čerpání z nových evropských fondů. Kromě známého fondu obnovy bude mít k dispozici také dva další zdroje určené na „ozelenění“ ekonomiky – Modernizační fond a Fond spravedlivé transformace. Na plánované rozdělení financí se však snáší kritika.
Fond spravedlivé transformace má pomoci uhelným regionům s ukončením těžby uhlí a podporou čistých zdrojů energie. V ČR se to týká Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje, které by si měly rozdělit 40 miliard korun.
Server Seznam Zprávy koncem října informoval o tom, že vláda chce 6 miliard z této částky poslat společnosti Lovochemie, která je součástí koncernu Agrofert. Další finance má získat ČEZ a Unipetrol.
Všechno špatně
Evropská unie financování velkých firem z fondu nevylučuje. Jak redakci upřesnilo ministerstvo pro místní rozvoj, fond může podporovat široké spektrum žadatelů a aktivit, například malé a střední podniky, inovace, výzkum, ekologickou výrobu energie a také „přeměnu stávajících uhlíkově náročných zařízení, pokud tyto investice vedou k výraznému snížení emisí a k ochraně pracovních míst.“
„Zásadní změny v regionu lze vždy realizovat jen přes změnu hlavních hráčů na trhu,“ uvedlo ministerstvo v reakci na informace o rozdělení peněz z fondu mezi velké společnosti.
Menší podniky zároveň nejsou na rozdíl od velkých na čerpání dotací připravené.
„Pokud jde o Fond spravedlivé transformace, zatím je všechno špatně. Kraj není připravený, ale zároveň jsou hotové projekty velkých hráčů. Projekty nejdou z kraje, ale z centra,“ uvedl pro EURACTIV.cz nově zvolený radní Ústeckého kraje Jiří Řehák, který ve volbách vedl kandidátku Spojenci pro kraj (JsmePRO!, Zelení, TOP 09 a SNK ED). „Doufám, že má Brusel rozum a takto pojaté žádosti smete ze stolu,“ dodal.
Podle Řeháka musí nové krajské vedení vytvořit zásobu kvalitních projektů zejména pro střední a menší podnikatele a pro obce.
Peníze i pro OKD
Stížnosti na navrhované dělení peněz z Fondu spravedlivé transformace zaznívají nejen z Ústeckého kraje, ale také z Moravskoslezského. Podle opoziční zastupitelky Zuzany Klusové (Piráti) se počítá například s podporou těžařské firmy OKD.
„V centru pozornosti během procesu transformace průmyslu a energetiky tedy musí být lidé a místní malé a střední podniky. Pokud znovu nasměřujeme většinu peněz velkým soukromým průmyslovým znečišťovatelům, kýžené proměny se nedočkáme,“ uvedla Klusová.
Pozici hejtmana Moravskoslezského kraje obhájil Ivo Vondrák (ANO), který vnímá fond jako velkou příležitosti pro transformaci kraje. „Máme konkrétní představu, jak by se po ukončení těžby mohla proměnit pohornická krajina, budeme pokračovat ve výměnách kotlů, připravujeme se na využívání vodíku v dopravě, máme jasné vize, jak vést krajské zdravotnictví, školství nebo například sociální oblast,“ nastínil Vondrák priority kraje pro následující měsíce a roky.
Podmínkou čerpání financí z fondu je vytvoření plánů územní spravedlivé transformace, jejichž vznik má na starosti ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Rozdělení peněz z fondu ale spadá pod ministerstvo životního prostředí (MŽP).
„Protože Fond pro spravedlivou transformaci má stejná pravidla jako další fondy Evropské unie, podpora bude zastřešena dohodou o partnerství a samostatným operačním programem. Operační program v tuto chvíli připravujeme a bude ho v průběhu příštího roku schvalovat spolu s ostatními programy vláda,“ upřesnil na dotaz redakce mluvčí MŽP Ondřej Charvát.
Stížnosti se týkají i Modernizačního fondu
Pochvalu zatím vláda nesklidila ani za přípravu Modernizačního fondu, ze kterého může ČR získat více než 120 miliard. Fond je financovaný z evropského systému obchodování s emisními povolenkami a má přispět k modernizaci české energetiky a zlepšení energetické účinnosti. Odpovědným resortem je opět ministerstvo životního prostředí, které zveřejnilo první návrh rozdělení prostředků.
Návrh se nelíbí například Svazu měst a obcí, který k němu připravil sérii připomínek. „Svaz připomínkoval návrh rozdělení alokace mezi jednotlivé programy Modernizačního fondu, podle nás současný návrh těchto alokací nereflektuje potřeby území a absorpční kapacitu,“ uvedla redakci mluvčí Svazu měst a obcí Alexandra Kocková.
Zástupci měst a obcí by také uvítali větší zapojení do rozhodování o tom, kam peníze půjdou. „Svaz proto požádal, tedy před definováním detailu podpor a podmínek, o svolání relevantních kulatých stolů a pracovních schůzek se zástupci měst a obcí s energetickými manažery či zástupci, kteří se rozvoji lokální energetiky věnují,“ dodala Kocková.
Nejvíce peněz pro velké znečišťovatele
Města a obce požadují například více peněz na rozvoj tzv. komunitní energetiky, ministerstvo však takový návrh odmítá.
„Rozložení financí je podle ministerstva limitováno pravidly, které vycházejí jak z evropské, tak národní legislativy. O jaká pravidla se má jednat, však ministerstvo neuvádí – zřejmě proto, že neexistují,“ komentovala rozhodnutí ministerstva právnička Laura Otýpková z Frank Bold Society. Rozdělení peněz je podle ní čistě politickým rozhodnutím ministerstva.
„Nejvíce peněz z Modernizačního fondu naopak poputuje stávajícím „velkým hráčům” — energetickým a teplárenským společnostem patřícím do sektoru ETS – shodou okolností jsou to tytéž společnosti, které ovzduší znečišťují nejvíce a musí nakupovat emisní povolenky,“ uvedla Otýpková.
Konkrétní rozdělení financí bude předmětem dalších jednání mezi ministerstvem a dalšími aktéry. „Řada otázek je stále ještě nevyjasněna, například podpora velkých podniků, zapojení velkých státních podniků v daných regionech, udržitelnost pracovních míst v souvislosti s jejich podporou, překryvy Fondu spravedlivé transformace a Modernizačního fondu a tak podobně,“ upřesnila Kocková.