Zemřela neuroložka a spisovatelka Valja Stýblová (†98): Skalpel, prosím poslali na Oscara!
Ve věku 98 let zemřela ve čtvrtek uznávaná lékařka-neuroložka a spisovatelka Valja Stýblová. Její nejznámější román Skalpel, prosím natočil režisér Jiří Svoboda (75) a jeho stejnojmenný film se v roce 1985 dokonce ucházel o Oscara!
Psychologické drama vypráví o těžkém rozhodování zkušeného doktora, profesora neurochirurgie v podání Miroslava Macháčka (†68), který stojí před volbou operovat či neoperovat malého pacienta.
Lepší Argentina
Film, v němž hraje Macháčkovou manželku Jana Brejchová (80), se nejprve účastnil hlavní soutěže 14. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Moskvě. Až pak reprezentoval Československo na 58. ročníku Oscarů, kde ale nakonec nepostoupil do finálové nominace pro kategorii nejlepší cizojazyčný film. Tím se za daný rok stal argentinský snímek Oficiální verze.
Hvězda Šejbalová
Filmového zpracování se ještě před titulem Skalpel, prosím, dočkala také další kniha Stýblové – Rychlík z Norimberka. Režisér Václav Matějka (83) snímek pojmenoval Sólo pro starou dámu a v roce 1978 do hlavní role obsadil herečku Jiřinu Šejbalovou (†75). Byla to jedna z jejích posledních filmových rolí.
Pravda o smrti Menzela – zemřel s covidem! Gottová se vrací do Finska k Timovi. A hvězda Šlapeta bojuje po život!
Malý Brzobohatý
Televizního zpracování se také v roce 1984 dočkala pohádka Stýblové Princ a skřivánek, o šest let později se pak na obrazovky dostala její novela Nevěra. Diváci ji viděli pod názvem Dětinské hry dospělých s Josefem Abrhámem (80), Janou Krausovou (66) a tehdy sedmiletým Ondřejem Brzobohatým (37) v hlavních rolích.
Narodila se v Číně
Valja Stýblová se narodila 4. června 1922 v Charbinu na severovýchodě Číny, kde tehdy její tatínek pracoval jako zeměměřič. Za války studovala hru na klavír a hudební teorii a krátce i učila. Na medicínu se dostala až po válce, to už byla vdaná a měla osmiměsíční dcerku, ale sen si splnila.
Neuroložka i poslankyně
V polovině 70. let stála u zrodu první jednotky neurologické intenzivní péče. Napsala řadu odborných publikací zaměřených na postižení nervového systému průmyslovými škodlivinami a akutní stavy v neurologii. V roce 1973 ji jmenovali jako vedoucí katedry neurologie a psychiatrie Lékařské fakulty hygienické Univerzity Karlovy (dnešní 3. lékařská fakulta UK). Ve škole působila až do začátku 90. let. V letech 1981 až 1990 také zasedala ve Federálním shromáždění jako poslankyně za komunistickou stranu.
Ivanka Devátá po mrtvici ochrnula! A Matušková přiznala nového muže