Skrytou hrozbu nemoci, která ročně způsobí trvalé následky tisícům Čechů, může odhalit „maličkost“

Nejčastějším typem poruchy srdečního rytmu je fibrilace síní. Ta je zodpovědná až za pětinu případů mrtvice. „Fibrilace síní postihuje asi dvě procenta dospělých a vzhledem ke stárnutí populace očekáváme, že její výskyt bude v nejbližších desetiletích významně narůstat. Například u lidí nad čtyřicet let je riziko fibrilace síní až čtyřnásobné. Odhadujeme, že v České republice máme přibližně půl milionu nemocných, diagnostikováno je však pouze okolo dvou set tisíc,“ vysvětluje docent Michal Vrablík z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN, předseda České společnosti pro aterosklerózu.

„Při fibrilaci síní dochází k poruše čerpací schopnosti srdce. Krev teče pomaleji, zůstává déle v srdci, kde může vzniknout sraženina. Ta se může uvolnit do krevního oběhu a doputovat až do mozkových tepen, ucpat je, a způsobit tak mrtvici. Krátce řečeno, pokud máte fibrilaci síní, je riziko vzniku mrtvice až pětinásobné,“ dodává Vrablík.

Fibrilace síní se může u každého projevovat jinak. Někdo pociťuje zrychlení tepu, jiný oslabenou výkonnost. Často se stává, že se příznaky nedostaví vůbec a poruchu lékaři odhalí, až když pacient prodělá cévní mozkovou příhodu.

„Přitom by stačilo, aby lidé chodili na pravidelné prohlídky k praktickému lékaři. Ty jsou jednou za dva roky plně hrazené zdravotní pojišťovnou. Lékař při nich zkontroluje tep a natočí EKG a případný problém tak odhalí i u zdánlivě zdravého člověka včas, dříve než dojde k fatálním následkům,“ upozorňuje bývalý předseda společnosti Mladých praktiků Norbert Král.

Zanedbání preventivních prohlídek se stalo osudným panu Petrovi (74). „O fibrilaci síní jsem nic nevěděl až do doby, kdy jsem před dvanácti lety dostal mrtvici. Způsobila mi ji krevní sraženina, která doputovala ze srdce do mozku. Lékaři mi v nemocnici sdělili, že mám fibrilaci síní. Kdybych o své diagnóze věděl dřív, bral bych preventivně léky na ředění krve, které by tomu mohly zabránit. Proto bych chtěl apelovat, aby lidé věnovali této nemoci více pozornosti,“ říká Petr.

Pokud má praktický lékař podezření na poruchu srdečního rytmu, odešle pacienta ke specialistovi, který rozhodne o vhodné léčbě. „U většiny pacientů s arytmií je nutná doživotní léčba ředící krev, která brání tvorbě sraženin. Tato léčba snižuje riziko vzniku cévní mozkové příhody o dvě třetiny,“ říká Jan Václavík z I. interní kliniky – kardiologické ve Fakultní nemocnici Olomouc.

Důležitost včasné prevence zdůrazňuje také sdružení Ictus, které pomáhá pacientům po mrtvici k návratu zpět do života. „Prostřednictvím naší pacientské organizace se snažíme upozornit veřejnost, že mrtvice se může týkat každého, a to v každém věku. Vybízíme lidi k tomu, aby se více zajímali o své zdraví a nezanedbávali prevenci – může jim to zachránit život,“ shrnuje předseda Jan Dohnálek, který sám cévní mozkovou příhodu prodělal.

O cévní mozkové příhodě (CMP)

CMP neboli mrtvice, je způsobena buď nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen (tzv. ischemická CMP) nebo krvácením do mozku (tzv. hemoragická CMP). Ischemická je častější a tvoří 85 procent všech CMP. Mrtvice se objevuje náhle a nečekaně. Může se projevit jako slabost nebo pokles ruky či nohy na jedné polovině těla, pokles ústního koutku, potíže s řečí nebo porozuměním řeči, náhlá porucha zraku, náhlá porucha rovnováhy nebo koordinace či prudká a velmi silná bolest hlavy bez zjevné příčiny.

Úspěšnost léčby pak závisí na včasnosti hospitalizace na adekvátním pracovišti. Integrující a hlavní roli v péči o nemocné s akutní cévní mozkovou příhodou mají neurologové. Specializovanou péči poskytují tzv. komplexní cerebrovaskulární a iktová centra. 

O fibrilaci síní (atriální fibrilaci)

Fibrilace síní je nejčastější srdeční arytmie, která významně zhoršuje kvalitu života postižených. Je druhou nejčastější příčinou CMP. Při fibrilaci síní dochází k poruše kroužení elektrických vzruchů v obou srdečních síních. To vede ke ztrátě čerpacích schopností síní a zpomalenému toku krve, který má za následek snadnější vznik krevních sraženin.

Fibrilace síní se může vyskytnout u úplně zdravých jedinců (až 20 procent), může jít také o dědičné onemocnění. Jedním z hlavních projevů bývá pocit rychlé srdeční akce. Někteří pacienti vnímají výraznou nepravidelnost srdečního tepu. Jiní pociťují nízkou výkonnost při tělesné zátěži (zadýchávání se, pocení). Existují však i nemocní, kteří o arytmii vůbec nevědí a u kterých může být fibrilace síní objevena náhodným nálezem na EKG, nebo při některé z komplikací jako je mrtvice.