Nejvýraznější finanční podporu mají zatím instituce zřizované městy, kraji či státem. Jedná se například o Slezské divadlo v Opavě, Těšínské divadlo, Národní divadlo moravskoslezské, Komorní scénu Arénu a Divadlo loutek.

„Dostali jsme jasný příslib podpory ze záchranného balíčku ministerstva kultury. Naše divadlo dostane 11,6 milionu korun k uhrazení ztrát, což je rozhodnutí ze září,“ říká Jiří Nekvasil, ředitel Národního divadla moravskoslezského. 

Ztráty jsou podle něj velké, ale zatím ne přesně vyčíslitelné. Ponejvíce se však obává ztráty zájmu ze strany publika, což už se částečně projevilo po zvládnutí první vlny pandemie. 

„Atmosféra při obnovení provozu byla skvělá. Lidé se těšili a vraceli. Nikoli ale v počtu, na jaký jsme v tomto období byli zvyklí. Budou se nám sice zase vracet, ale pomalu. Důležité také je, aby stát opravdu efektivně pomohl umělcům na volné noze, protože právě oni jsou u nás stěžejními sólisty, stojí na nich repertoáry opery nebo muzikálu. Obdivuji ty, kteří se dali na jiné profese, zároveň máme ale obavy, aby se k nám po skončení této krize vrátili,“ dodává Jiří Nekvasil.

Jinak divadla využívají restrikce aspoň ke zkoušení, což není vždy jednoduché, protože ani hercům se nevyhýbají onemocnění nebo karanténa.

„Do konce roku to nejspíše zvládneme. Ale pak?“

„Nemožnost hrát pro lidi samozřejmě zasahuje samotnou podstatu divadla a způsob jeho existence. Oproti situaci na jaře nezakazují vládní opatření zkoušet, příprava inscenací tedy pokračuje dále. Samozřejmě dodržujeme všechna hygienická opatření, a kdo může, ten pracuje z domova. Vzhledem k tomu, že nikdo neví, jak dlouho opatření potrvají, nedokážeme říci, jak moc nám aktuální uzávěra zasáhne do dramaturgického plánu a předplatného. Zatím jsme žádnou inscenaci neškrtli, jen posouváme termíny,“ říká Jakub Tichý z Komorní scény Aréna v Ostravě.

Podle něj divadlo přichází o veškeré své příjmy, nejistota decimuje prodej předplatného a scéna tak přichází měsíčně o statisíce. „Pokud budou divadla zavřená do konce roku, finančně a provozně to nejspíše zvládneme. Pokud by restriktivní opatření trvala déle, už by to mělo podstatný vliv na další fungování divadla,“ dodává Tichý.

V ještě větší nejistotě se ocitá ostravské Divadlo Petra Bezruče, které je závislé na soukromém sektoru. „Jsme závislí na tržbách ze vstupného. Za stávající situace je ohroženo nejen fungování divadelního provozu, ale také existence divadla jako takového. Finanční ztráty jsou citelné, nicméně tato problematika dosud není uzavřena, a proto se k ní v současné chvíli nelze více vyjádřit,“ uvádí Jiří Krejčí, ředitel divadla.

Nejmladší ostravská profesionální scéna Divadlo Mír využívá možnost zaujmout novými formáty. „Pandemie nám brání hrát a tvořit pro živé publikum. To ale neznamená, že jsme odjeli na chaty a čekáme, až se to přežene. Začali jsme tvořit pro publikum digitální a nyní existujeme na jevišti virtuálním místo toho reálného,“ vysvětluje ředitel a majitel divadla Albert Čuba.

Otazníky galerií

Citelně se omezení během současné pandemie dotýkají také muzeí nebo galerií. Výstavy, kterým věnovaly dlouholeté úsilí, musely být ze dne na den uzavřeny. Možná se je podaří přesunout na vhodnější termíny, ale ani to není jisté. Je to například osud výstavy Dělník je smrtelný, práce je živá v Domě umění, což je největší výstavní projekt letošního roku v Ostravě.

„Ztráty se samozřejmě projeví jak v rovině finanční, tak i návštěvní. Uvažujeme o prodloužení výstavy, nicméně vše se odvíjí od možnosti prodloužení zápůjčních smluv a také od případného posunu výstavního plánu na rok 2021. Za velmi problémový dopad pandemie považujeme ztrátu kontinuity ve vztahu k návštěvníkům. Nezavřeli jsme „jen“ výstavy, ale také přednášky, edukační programy, tvůrčí dílny a další sociálně prospěšné aktivity, jako například programy pro handicapované,“ vysvětluje Jana Šrubařová, tisková mluvčí galerie. 

Ztráty pociťují i návštěvníci, protože pro ně muzea a galerie vytvářejí komunitní prostředí. Tuto možnost nyní nemají. „Někteří se nemohou účastnit ani online aktivit, které pořádáme. Po ukončení nouzového stavu bude velmi náročné běžný návštěvnický provoz opět nastartovat. Určitá obava z návštěvy bude pravděpodobně v lidech přetrvávat, což je v tak závažné situaci zcela přirozené,“ dodává Šrubařová.

Devastující dopad má pandemie na areál v Dolní oblasti Vítkovice, který patřil nejnavštěvovanějším v zemi. „DOV patří k nejpostiženějším subjektům. Mnozí zaměstnanci jsou kvůli zavření areálů doma. Nezastavily se ale přípravy nových projektů a vzdělávacích konceptů. Probíhají udržovací a sanační práce. DOV bude mít za rok 2020 ztrátu, ale konečný účet nechceme zveřejňovat před závěrem roku,“ uvádí mluvčí DOV Eva Kijonková.