Prostějovská průmyslová zóna skrývala vzácnou jehlici, minci či keramiku

  11:52
V pravěku a středověku bylo území dnešního Kralického háje u Prostějova hustě osídlené. Lokalitu lidé obývají již více než sedm tisíc let a dnes je zde průmyslová zóna. A kdykoli některá z firem staví novou budovu, archeologové mají žně. Poslední vykopávky odhalily zbytky sloupových jam a přinesly nálezy z různých období včetně unikátní bronzové jehlice.

V lokalitě Kralického háje bádají archeologové opakovaně. Naposledy při rozšiřování areálu soukromé společnosti, která vyrábí žaluzie. | foto: Ústav archeologické památkové péče Brno

Naposledy svůj výrobní areál v průmyslové zóně rozšiřovala firma vyrábějící žaluzie. Jde o jeden z posledních nedotčených ostrůvků, který archeologové doposud neprozkoumali.

„Ve směru od západu jsme lokalizovali ostře ohraničený výběžek podloží tvořený povodňovými hlínami. Byla zde sídlištní jáma s nálezy z kultury s lineární keramikou. Zároveň jsme tak vymezili východní okraj rozsáhlého neolitického sídliště v prostoru Kralického háje,“ popsal Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Poblíž lakovny pak experti objevili skupinu sloupových jam s keramikou z období vrcholného středověku. Ta pochází ze zaniklé osady Rakousky, která musela počátkem 16. století ustoupit systematickému budování rybníků v celé lokalitě.

Sondy prokázaly vrstvy obsahující archeologický materiál z období středověku a novověku, kultury s lineární keramikou a kultury s moravskou malovanou keramikou.

„Cenný nález pak přinesl průzkum pomocí detektoru kovů. Získali jsme bronzovou jehlici, mladší podobu jehlice s vázičkovitou hlavicí, která náleží do období pozdní doby bronzové. Je to doposud vůbec první takto datovaný předmět z Kralického háje,“ podotkl Fojtík.

Kromě toho archeologové objevili třeba také stříbrnou minci z brněnské městské ražby Albrechta Rakouského z let 1423 až 1439.

Mezi objevy jsou i keltské hroby a pozůstatky osady

Mohutné osídlení lokality je archeologům známé již několik desetiletí, vykopávky zde odhalily lidskou aktivitu už z doby pátého tisíciletí před Kristem. Poslední rozsáhlý průzkum se zde uskutečnil loni.

„Prozkoumali jsme a zadokumentovali přes 800 terénních archeologických situací reflektujících nebývale intenzivní pravěké a středověké osídlení,“ popsal archeolog.

„Většina sídlištních objektů souvisí s rozsáhlou osadou nejstarších moravských zemědělců, lidu kultury s lineární keramikou. Jde o stavební komplexy nadzemních staveb, neolitických dlouhých domů obklopených hospodářským zázemím,“ dodal.

Nejzajímavějším objevem byla skupina keltských hrobů, která tvořila menší ploché pohřebiště z doby kolem čtvrtého století před Kristem. V ženských hrobech experti našli bronzové spony, kruhové šperky, nápažníky, náramky a nánožníky.

Vykopávky prokázaly masivní osídlení i ve středověku, archeologové narazili například na jímku se zbytky výdřevy nebo sloupové jámy se zbytky masivních dubových sloupů, které mohly sloužit ke zpevnění rybničních hrází.

Kromě už neexistující vsi Rakousky byly objeveny i důkazy jiné zaniklé středověké osady Stará Ves, kterou potvrdila válcovitá jímka vyztužená vykotlaným a vypáleným dubovým kmenem. Šlo patrně o pozůstatek koželužského řemesla.

„Našli jsme rovněž i studnu s kamenným roubením a suterén domu, kde byly soubory keramiky z poloviny 16. století. Po konzultaci s historiky tyto nálezy předběžně spojujeme s daňčí oborou a bažantnicí zřízenou v prostoru Kralického háje Vratislavem II. z Pernštejna,“ nastínil postupné odhalování minulosti Fojtík.