Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Slavného vysočinského rodáka, skladatele Gustava Mahlera, zná snad každý. Méně se už ví o jeho otci Bernardovi, který byl pro změnu významným jihlavským lihovarníkem. 
Do Jihlavy přišel právě před 160 lety, na konci října roku 1860. Cesta Bernarda Mahlera k lihovarnické živnosti v Jihlavě ale nebyla lehká, i když již v mladých letech obchodoval s produkty vinopalny svého otce Šimona Mahlera.  

Bernard Mahler byl židovského původu, narodil se v Kalištích u Humpolce v roce 1827. Za obchodováním cestoval i do Jihlavy. Poprvé je o jeho průjezdu Jihlavou doložen záznam z roku 1856, kdy městem projížděl na cestě z Humpolce do Znojma. 

O dva roky později se o něm dochoval záznam, že se v Jihlavě objevil tentokrát při cestě ze Znojma. Tehdy o něm bylo uvedeno, že vykonává povolání prodavače kořalky.  

Stěhování do Jihlavy 
Do Jihlavy se Bernard Mahler se svou ženou Marií a několikaměsíčním Gustavem přestěhoval na základě povolení k pobytu 22. října roku 1860. V Jihlavě toužil zbohatnout a stát se váženým občanem. 
Bernard byl prudký, cílevědomý a panovačný, jeho manželka Marie, Gustavova matka, citlivá, usoužená, od narození kulhající a takřka neustále těhotná.  
Otec Bernard nejprve provozoval obchod s potravinami. Archivní dokumenty vypovídají o tom, že několikrát neúspěšně žádal o povolení k výrobě oslazených alkoholických nápojů, k provozování jejich výčepu a prodeji ve městě. 

Obecní představenstvo královského města Jihlavy se například v přípisu z 8. 10. 1860 k žádosti okresního úřadu ve věci oznámení Žida Bernarda Mahlera vyjadřuje tak, že B. Mahler je plnoletý, a proto oprávněný k zamýšlené výrobě oslazených alkoholických nápojů, která ani nepatří ke koncesovaným živnostem. Prodávat je může v zapečetěných lahvích.
„Pokud se však týká výčepu těchto alkoholických nápojů, udělení koncese se zamítá, protože ve městě je již mnoho výčepů lihovin a rosolky a rozšíření jejich počtu není ani nutné, a z policejního hlediska ani žádoucí,“ píše se v dokumentu. 

Rosolka a likér z lipového květu 
Štěstí se na něho usmálo až po ročním pobytu v Jihlavě na podzim roku 1861. Dne 8. října téhož roku bylo Mahlerovo jméno zaneseno na seznam výrobců alkoholických nápojů jako výrobce tzv. rosolky. Její výčep provozoval v Brněnské ulici 135, v domě stojícím hned pod školou směrem k ZOO.  
Rosolka patřila v 19. století v českých zemích mezi nejoblíbenější likéry. Základem receptury tohoto nasládlého moku tvořila masožravá rostlina rosnatka, která roste ve všech světadílech s výjimkou Antarktidy. Postupem času se však stala tak vzácnou, že její věhlas utichl.

Kromě rosolky vyráběl Mahler i další likéry. Například oblíbené ženské pití, likér z lipového květu. 
Bernard také získává koncesi na výrobu esencí a octa. V domě v Brtnické ulici (dnes Znojemská 4), kde bydlel, si otevírá výnosný výčep. 

Pokuty a domovské právo
V roce 1864 se Bernard Mahler s rodinou odstěhoval z Jihlavy zpátky do Kaliště. Ale po půl roce je opět zpět a už natrvalo. 
V dokumentech Státního okresního archivu Jihlava jsou záznamy o Bernardově činnosti i jeho prohřešcích, které s prodejem alkoholu souvisí až do dnešních dob. 
Například policejní revizor Josef Navrátil 13. 12. 1866 informuje o tom, že „výčep lihovin Bernarda Mahlera v České ulici (Böhmegasse) čp. 112 byl 12. tohoto měsíce otevřen ještě ve 23.15 v noci a obsazen hojně popíjejícími hosty. K tomu ještě výčepník Bernard Mahler poskytl nepovolené přístřeší ženám pochybné pověsti, a to Františce Jermelové z Květinova, okr. Německý Brod, Marii Edrové z Pelhřimova, Františce Šuhajové z Puklic a Kateřině Wagnerové z Jihlavy“.

Obecní rada města Jihlavy téhož dne odsoudila B. Mahlera k „peněžité pokutě 5 zl. do chudinského fondu za to, že neohlásil ubytované dívky bez služebního poměru a poskytl jim nepovolený přístřešek“. 
Bernard musel pokutu za překročení zavírací hodiny a nepovolené poskytnutí přístřeší skutečně zaplatit.  

V listopadu roku 1873 Bernard Mahler požádal o přijetí své osoby a celé rodiny do obecního svazku královského města Jihlavy a o udělení domovského práva. Bylo mu vyhověno. 
V témže měsíci jeho třináctiletý syn Gustav Mahler na akademii gymnázia bravurně přednese Lisztovy klavírní variace na Mendelssohnův „Sen noci svatojánské“. O mladém virtuózovi napíší noviny a jeho cesta je daná. Stane se z něj proslulý hudební skladatel a dirigent. 
Bernard Mahler, který rodinu přivedl do Jihlavy, umírá 18. února 1889. 

Mahlerovka po 120 letech 
Po více než 120 letech se rozhodl oživit tradici Mahlerova likéru z lipového květu jihlavský patriot Evžen Zámek. 
„Přišlo mi líto, že nic takového v Jihlavě nemáme, a když se toho nikdo jiný neujal, pustil jsem se do toho,“ sdělil JL před čtyřmi lety. Vytvořil tak atraktivní dárek z Jihlavy spjatý s historií, Bernardem Mahlerem, který dal světu světového skladatele. 

Na likér Mahlerovka byla použita původní receptura s lipovým květem. „Lipové likéry se datují od doby 13.-14. století,“ vysvětlil tehdy Zdeněk Hanzlík, majitel likérny, která ji vyráběla. 
V prosinci 2017 Evžen Zámek převedl ochrannou známku a práva na výrobu likéru Mahlerovka na společnost Telčský pivovar. Podpis se nemohl uskutečnit jinde než v domě Gustava Mahlera na Znojemské ulici v Jihlavě. 

Nový jednatel firmy Vladimír Pospíchal si výrobku náležitě cení. A začátek výroby oslavil darem láhve Mahlerovky. Komu? Nikomu menšímu než géniovi, světovému teoretickému fyzikovi Stephenovi Hawkingovi. 

Jak zjistil, Stephen Hawking byl velký fanda a obdivovatel Gustava Mahlera. 
„Četl jsem o něm knihu, jak ho hudba posunula v myšlení o vesmíru,“ řekl před lety Pospíchal JL. A dodal, že nepohyblivý Hawking jezdí na elektrickém vozíku poháněném bateriemi. Jednu z nich Hawking pojmenoval Mahler, druhou Mozart. Proto si Pospíchal vybral právě jeho. 
Láhev poslali Hawkingovi na konci února 2018. Místo odpovědi je však zastihla zpráva, že 14. března Stephen Hawking zemřel.

Od likéru ke kvězdám
Informace o úmrtí věhlasného fyzika Vladimíra Pospíchala rozesmutnila. „S odstupem dne však mám, vzhledem ke svému pojetí tohoto světa, jisté tušení a víru, že odpověvdi se dočkáme. A to v podobě či podobenství, jakou si tato událost či počin zaslouží,“ míní Pospíchal.

Mahlerovka však žije dál. S kořeny v době konce 19. století, kdy ji ctižádostivý a zarputilý otec Gustava Mahlera začal vyrábět v Jihlavě. Odtud téměř po dvou stoletích se málem přiblížila prostřednictvím Hawkinga, objevitele mechanismu života černých děr, ke hvězdám. 

Pokračovatel Mahlerova rodu však hvězd dosáhl. „Jsem pouze nástroj, na který hraje vesmír,“ prohlásil hudební skladatel Gustav Mahler v době své největší slávy. 
Ten Mahler, jehož otec Bernard přijel s rodinou do Jihlavy právě před 160 lety, aby zde pálil kořalku a vyráběl likéry. 
 

Diskuze k článku