Na výkon myslivecké činnosti se sice říjnový zákaz hromadných akcí nevztahuje, ale například na hony a naháňky nesmějí navazovat žádná další společenská shromáždění účastníků a musejí se samozřejmě dodržovat přísná hygienická opatření. A to podle myslivců z Vysočiny není vždy příjemné.
„Na těchto akcích konaných venku se velké rozestupy celkem lehko dodrží, přesto ale nyní hodně mysliveckých spolků ruší své hony a naháňky,“ popsal situaci ve žďárském okrese Stanislav Císař, jenž je jednatelem Okresního mysliveckého spolku (OMS) ve Žďáře nad Sázavou.
Tyto akce totiž plní nejen svůj hlavní a praktický účel, tedy lov zvěře v souladu s plánem jejího chovu, ale jsou pro jejich účastníky rovněž možností setkávání a vzájemné výměny zkušeností.
„Je to opravdu zvláštní pocit, když si s ostatními nemohu na akci ani podat ruku, jak máme zažité, a místo toho si musím hlídat rozestupy. A po skončení bychom se měli zase rozejít domů. Úplně se tím vytrácí kouzlo, které tyto společné akce mají. My jsme je u nás proto pro letošek zrušili, loví se hlavně individuálně,“ vyjádřil se k tomu Jan Kesner, který působí jako hajný společnosti Kinský Žďár v lesním úseku Dářko.
Ke kontaktům dochází hlavně při lovu malé zvěře
Ačkoli množství lidí, kteří se smějí honů nebo naháněk účastnit, není nijak omezeno, myslivci by se měli snažit, aby na nich byli pouze ti, již tam skutečně být musejí.
„Apelujeme samozřejmě na to, aby jednotlivá sdružení zvažovala nezbytnost provádění těchto akcí a vždy za účasti nezbytného množství osob,“ zdůraznil Stanislav Císař s tím, že i on nyní pozoruje ve žďárském okrese příklon myslivců spíše k individuálnímu lovu, tedy například na čekané.
„Myslivci teď musejí omezení brát tak, jak jsou. Je pro nás důležité, že i v této situaci zůstává výkon práva myslivosti povolen. A myslivci jsou za to rádi,“ dodal žďárský jednatel.
V pelhřimovském OMS informace o tom, zda se i v honitbách tohoto okresu ve větším přechází od společných akcí k samostatnému lovu, nemají.
„Vím ve svém okolí o dvou mysliveckých sdruženích, která kvůli pandemii a s tím spojenými omezeními raději zrušila bažantí hony. V případě lovu drobné zvěře totiž dochází mnohem více ke vzájemným kontaktům mezi lovci, manipuluje se tam více se zvěří, než když se na naháňce střelí třeba jen jeden divočák. Riziko nějaké případné nákazy se tam tím pádem zvyšuje,“ přiblížil Milan Kapoun, jednatel OMS Pelhřimov.
Že mají strach? Nelze se jim divit
Někteří myslivci, obzvláště ti starší, se navíc větších akcí kvůli obavám z covidu-19 ani účastnit nechtějí. „A nelze se jim divit,“ dodal Kapoun.
Jeho slova potvrzuje i dlouholetý myslivec Josef, který se své vášni věnuje na pomezí třebíčského a žďárského okresu.
„Když bylo potřeba jít při sklizni kukuřice na prasata, někteří starší členové, kterých je ale u nás většina, to rovnou odmítli. Ač se to nezdá, na místě se totiž nakonec pár lidí sejde - někdo od nás, někdo od zemědělců... A ne každý k tomu přistupuje podle nařízení. Třeba nošení roušek zrovna moc populární není. Já se teď také cítím lépe sám někde na čekané,“ popsal své dojmy myslivec.
O to, zda lze za současných omezení, kdy platí zákaz vycházení po deváté hodině večerní, vůbec v noci lovit, se zajímali také myslivci z Jihlavska.
„Volali nám a ptali se, jestli mohou vyrazit třeba večer na čekanou. Podali jsme jim k tomu veškeré informace, tedy že na výkon práva myslivosti se toto omezení nevztahuje, stejně jako k podmínkám, za nichž lze pořádat společné hony a naháňky,“ sdělila jednatelka OMS Jihlava Marie Deržmíšková.
