Recenze: Nový životopis Kundery má 300 stran, ale nerozebere jedinou jeho knihu

Petr A. Bílek Petr A. Bílek
16. 11. 2020 17:30
Po marketingovém úspěchu monografie Jana Nováka nazvané Kundera: Český život a doba přichází nakladatelství Argo s další variací na životní portrét nejslavnějšího žijícího českého spisovatele. Pojatá je zcela odlišně a také rozpaky, které vzbuzuje, jsou takřka opakem rozpaků nad Novákovým pojetím.
Milan Kundera žije od roku 1975 ve Francii.
Milan Kundera žije od roku 1975 ve Francii. | Foto: Catherine Helie © Éditions Gallimard

V překladu Lucie Šavlíkové přišla na předvánoční trh kniha Milan Kundera: Život spisovatele, jejíž francouzský originál vydal Jean-Dominique Brierre vloni u příležitosti Kunderových 90. narozenin.

Autor knihy Jean-Dominique Brierre.
Autor knihy Jean-Dominique Brierre. | Foto: Profimedia.cz

Brierre má na kontě více než desítku životopisů hvězd rockové, šansonové či popové hudby a psal také o hercích. Do světa spisovatele však zkusil proniknout poprvé, navíc bez znalosti češtiny. Proto se opírá především o prameny francouzské či anglické. Což by pro českého čtenáře mohlo být přínosné, protože vidí Kunderu nasvíceného jinak: očima francouzského kulturního života, jehož levicový pól se o něj už od vydání Žertu v roce 1968 zjevně zajímal a v němž se Kundera po příchodu do Francie postupně etabloval.

Tento možný přínos ale bohužel hyzdí několik problémů. Tím základním je adresát knihy: zjevně francouzský čtenář, který o Kunderovi něco málo slyšel a chtěl by se dozvědět víc. Což je o dost jiná perspektiva, než jakou přirozeně - není to žádná zásluha - disponuje čtenář český.

Brierrova kniha se zaměřuje především na vylíčení exotických a zajímavých reálií české historie, politiky a kultury 20. století, z nichž se Kundera jako spisovatel zrodil a zjevil. Proto se dozvíme, kterými jazyky se mluvilo v Rakousku-Uhersku, jak daleko je z Brna do Prahy, že Václav Havel pocházel z bohaté rodiny či jak komunisté v roce 1948 k moci přišli.

Ne že by nebylo zajímavé vnímat, jak o nás přemýšlejí a píšou jiní, ale Brierre si vystačí s přibližnostmi, které českému čtenáři nic nového neřeknou a onou přibližností spíš iritují. Příkladů se najdou desítky. Jiří Kolář je tu označen za básníka a malíře; jenže on ty své koláže a proláže nemaloval, čili výtvarník jistě je, ale malíř ne. František Halas je prý "velký moravský básník"; je jeho moravanství vskutku tak dominantní, aby převážilo nad označením český?

Československo let 1945 až 1948 podle autora knihy představovalo "demokratický, pluralitní stát, kde vedle sebe působili komunisté, konzervativci i národní socialisté". I když si domyslíme, že těmi konzervativci je myšlena Československá strana lidová, asi nám začne vrtat hlavou, kam se vytratila sociální demokracie i strany působící jen na Slovensku, a hlavně si neodpustíme povzdech, že s tím demokratickým pluralitním státem to zase tak slavné nebylo.

Český čtenář prostě o kontextu logicky ví víc, takže se buď nudí, nebo má chuť autora doplňovat. A musí se pročíst až do pasáží o Kunderovi ve Francii, kde se dozví některé ne zcela známé věci.

Mohlo by se říci, že jde o podružnosti, protože v centru Brierrova zájmu je Kundera a ne dějiny země. Jenže ono tomu tak úplně není. Brierre zkouší vytvořit portrét tvůrce a jeho myšlenkového světa. Kniha je víceméně plejádou citátů zaobalených do výkladu politické a kulturní situace v době, kdy Kundera jednotlivá díla psal.

Knihy nabízející směsice vyjádření na téma "co tím chtěl říci" snad lze psát o hvězdách populární hudby. Zde ale čteme přes 300 stran o někom, kdo se proslavil jako spisovatel. A přitom ani jedno jeho dílo tu není pořádně rozebráno a interpretováno.

Kunderovy romány slouží jen jako naleziště výroků, které podle Brierra vypovídají, co si autor o čem myslel a čím žil svět kolem něj. Kdyby Kundera ty citované výroky nenapsal do románů a esejí, ale na Twitter, mohl by Brierre napsat úplně stejnou knihu. Jenže Kundera je napsal právě do románů a vytrhávat je podle toho, jaké téma právě zkoušíme vyložit, se nedá.

Brierre ostatně ocituje i Kunderovu formulaci, že v románu své názory nabízejí postavy a vypravěč, nikoliv autor - ale hned ji přejde a jde dál.

Francouzovi chybí sebemenší vhled i schopnost kritické analýzy. Kniha je tak hlavně snůškou nesouvisejících pozoruhodností: přijde řeč na Otomara Krejču, který v roce 1962 inscenoval Kunderovu divadelní hru Majitelé klíčů, ale během pár vět už čteme, že za normalizace musel Krejča pracovat jen v zahraničí, a na rozbor té Krejčovy inscenace nebo textu hry nikdy nedojde.

Vše, co je zajímavé, se servíruje hned, bez otálení. Probírají se témata stalinismu, totalitarismu, smíchu, pražského jara či exilu a všude jsou jádrem výkladu citáty z rozhovorů s Kunderou, z jeho esejí, předmluv, ale také románů, k nimž jsou pak - často asociativně - přiřazeny citáty jiných autorit. Třeba když se řeší humor v Žertu, přijde kromě Kunderových vyjádření i citát z pojednání filozofa Henriho Bergsona o smíchu.

Komično, humor, smích, vtip či žert tu nedefilují jako pojmy, ale jako sousedé, kteří k sobě mají docela blízko.

Obal českého vydání knihy Milan Kundera - Život spisovatele od Jeana-Dominiquea Brierra.
Obal českého vydání knihy Milan Kundera - Život spisovatele od Jeana-Dominiquea Brierra. | Foto: Argo

Jean-Dominique Brierre je novinář, který nejspíš umí shromáždit fakta, ale evidentně neumí analyzovat literární jevy. Věty z Kunderových rozhovorů bere jako vyjádření nepochybných pravd. Nerespektuje, že jsou to momentální formulace, kterými spisovatel reaguje nejen na znění otázky, ale také na potřebu budovat si či upravovat vlastní obraz; o Kunderových sklonech k mystifikačním hrám ani nemluvě.

Obdobně Brierre čte a doslovně vnímá i zdánlivě autobiografické pasáže z románů - jako hlásnou troubu, jež nám říká, jak se věci měly a mají. A stejně bezelstně i nekriticky od svých pomocníků přebírá výklady českých reálií: "Češi mají ke kultuře velmi osobní vztah, a tak se tehdy radovali - v první řadě spisovatelé a umělci -, že se do čela státu vrátila inteligence," líčí Brierre rok 1968, kdy pražské jaro řídil "velmi kultivovaný člověk" Alexander Dubček.

Někdo to tak vidět jistě může. Nicnetušící autor by to ale neměl prezentovat jako nesporný historický fakt.

S českým vydáním Brierrovy knihy je to tedy asi podobné, jako kdyby člověk někde na Moravě vykopal keř frankovky, převezl jej do okolí Bordeaux a tam místním předváděl, jak se správně pěstuje vinná réva.

Kniha

Jean-Dominique Brierre: Milan Kundera - Život spisovatele
(Přeložila Lucie Šavlíková)
Nakladatelství Argo 2020, 360 stran, 448 korun

 

Právě se děje

Další zprávy