Poruchy spánku, anorexie, sociální fobie i třeba psychosomatické problémy, jako je nevolnost nebo bolesti hlavy. To jsou jen některé potíže, kterými nyní děti trpí podle dětské klinické psycholožky a členky Asociace klinických psychologů Lucie Štejgerlové více než normálně.
„Problémů jednoznačně přibylo. Je třeba si uvědomit, že u dětí a dospívajících se často úzkosti a propady nálady projevují jinými symptomy než u dospělé populace,“ popsala. Zhoršení psychického stavu proto nemusí být tak zjevné jako u řady dospělých. Namísto toho, aby mělo dítě špatnou náladu či trpělo úzkostmi, projeví se stres ze současné situace jinak. A to třeba právě již zmíněnými psychosomatickými problémy.
Děti válčí s technikou. Dostatek počítačů výuku nevyřeší, říká učitelka |
Kromě toho se dostavují následky zavedených opatření: více času doma vede k přejídání nebo naopak k mentální anorexii, sociální izolace zase k nejistotě v mezilidských vztazích, v nejhorším případě až k sociální fobii.
Stejně mluví i zmíněná pedagožka volného času z Brněnska. Ta pracuje v domově dětí a mládeže, v současné době pro děti vymýšlí online program či různé individuální aktivity v přírodě. Říká, že děti se jí často svěřují se svými problémy. Přála si zůstat v anonymitě, aby mohla i nadále pokračovat ve své práci. Redakce však její totožnost zná.
„Čím dál častěji řeším, že děti už neví, co dál. Píší mi zprávy, ze kterých jde cítit smutek, pláč a bezmoc. Nyní je to ještě náročnější než na jaře,“ říká. „Dokonce jsem již musela řešit situace, kdy se děti rozhodly, že pro ně nemá život smysl – nevěděly jak dál, jak si získat pozornost, hledaly zábavu i cestu. A co je jednodušší než spolykat léky?“ dodává.
Volání na Linku důvěry i nutnost hospitalizace
Její tvrzení ostatně dokládají i čísla. Třeba Linka bezpečí eviduje nárůst počtu hovorů, které souvisí s koronavirovou krizí a současně s psychickým zdravím dětí. Zatímco v loňském říjnu se na ni obrátilo celkem šestadvacet dětí s úzkostmi, za tento říjen jich bylo šestapadesát.
Druhá vlna epidemie koronaviru v Česku |
A obdobně to je i u dalších problémů. „Zatímco na jaře jsme vysledovali spíše obavy z nemoci, která byla v té době hodně neznámá, v současné době řeší děti řadu praktických problémů spojených s nouzovými opatřeními,“ popsala sociální pracovnice Linky bezpečí Lucie Zelenková.
A situace se již projevuje i v nemocnicích. „Na našem oddělení pozorujeme narůst dětských pacientů s psychickými problémy, které se týkají především úzkosti a depresí. Současná situace je horší než při první vlně lockdownu, zhoršení pozorujeme zejména u starších žáků základních škol a středoškoláků,“ uvedla primářka Oddělení dětské klinické psychologie a psychiatrie Fakultní nemocnice Brno Stefania Dvořáčková.
A potvrzuje to, co říká Štejgerlová – děti mají potíže s distanční výukou, chybí jim sociální kontakty. Tím, že tráví většinu času u počítače, pak vzniká riziko digitální závislosti. „Rodiče pacientů jsou rovněž z této situace frustrovaní,“ doplnila Dvořáčková.
Online záškoláctví
Zda a případně jak se situace promítne do psychického zdraví dítěte, záleží na řadě faktorů. „Některé děti, ty s kvalitním zázemím, pracovními návyky, denním režimem, se do jisté míry mohou situaci postupně přizpůsobit,“ míní Štejgerlová. I těm chybí v dalším vývoji sociální kontakt s vrstevníky, dopady ale nemusí být nijak závažné.
Rodiče školním úkolům pro děti často nerozumí, říká sociální asistentka |
Horší to je ale s dětmi, které se již dříve potýkaly s psychickými problémy, mají náročnou rodinnou situaci, jejichž rodiče jsou sami vystresovaní a vyčerpaní ze současné situace a podobně.
Stresorem může být i online výuka. Ta s sebou nese velké nároky na samostatné rozvržení času a samostudium. Řada dětí má navíc v domácích podmínkách problém udržet pozornost.
„Nově se nám objevily obavy dětí s nějakými sociálními úzkostmi z toho, že při online výuce na ně všichni vidí, stejně tak jako ony vidí na monitoru samy sebe. Nemají možnost se ‚schovat‘ v rámci celé třídy,“ popisuje Zelenková z Linky bezpečí. V některých případech to přitom může zajít tak daleko, že se dítě nezvládne na hodinu přihlásit a roste mu tak počet zameškaných hodin.
Čím mladší, tím větší dopady
Dramatické dopady má lockdown i na dospělé. Podle průzkumu Národního ústavu duševního zdraví vzrostl během první vlny počet depresí třikrát, stejně tak i riziko sebevraždy. U dětí je navíc klíčové i to, že si prochází formativním vývojem. Ten mohou psychické problémy narušit.
Počet depresí vzrostl třikrát, epidemie ukázala nedostatky psychiatrické péče |
„Děti nejsou ještě schopny reflektovat všechny negativní vlivy, které na ně dopadají. Nicméně na jejich duševní zdraví má situace o to hlubší dopad, protože si je neuvědomují, berou určitá omezení nebo deficity jako samozřejmost. Nedokážou se vůči nim vymezit, ale o to více je tyto do budoucna formují,“ míní Štejgerlová.
Ze strany rodičů lze podle ní pomoct například tím, že dětem ustanoví pravidelný denní režim, jako by chodily do školy. A to včetně času na kontakt s kamarády nebo na sport. „Myslím, že je vhodné povzbuzovat děti k tomu, aby si několikrát do týdne šly třeba s kamarádem zaběhat, projet se na kole, vyvenčit psa,“ říká.
Kromě toho radí vymezit čas, kdy bude dítě offline a najít pro něj i jinou zábavu než tu na počítači. A důležitá je i komunikace. Děti je třeba informovat, ale nestrašit. „Je dobré, pokud rodiče svým postojem dokážou dávat najevo jistotu, že situace se zvládne, jednou skončí, a budeme o ní třeba vyprávět těm, co to nezažili,“ míní Štejglerová.
