Mohla v listopadu 1989 armáda zasáhnout?

Téměř každoročně v listopadu se znovu vynořuje otázka možného nasazení armády proti demonstrantům v roce 1989. Proto bude jistě vhodné připomenout základní fakta o pravidlech případného nasazení. Předem je možno zdůraznit, že žádný z funkcionářů Československé lidové armády ani Federálního ministerstva vnitra neměl pravomoc vydat rozkaz k ozbrojenému nasazení  armády uvnitř státu.

+13

Pro případ mimořádného ohrožení klidu a veřejného pořádku vybudovalo Ministerstvo vnitra spolu s Ministerstvem národní obrany a dalšími částmi státní správy systém mimořádných bezpečnostních opatření a bezpečnostních akcí.

Počátky nalezneme v roce 1970. Usnesením 8. schůze Rada obrany státu z 3. října 1970 stanovila zásady centrálního plánu mimořádných bezpečnostních opatření a uložila ministru vnitra ČSSR v součinnosti s ministrem národní obrany a náčelníkem štábu Lidových milicí zajistit vypracování plánů do konce května 1971. V průběhu dalších let se systém upravoval. Poslední verzi modelového plánu vydal jako své nařízení číslo 9 ministr vnitra ČSSR 1. července 1982.

V případě hrozby mimořádného ohrožení klidu a veřejného pořádku mohl federální ministr vnitra vyhlásit „mimořádné bezpečnostní opatření“ (MBO) zpravidla s celorepublikovou platností. Detailní plány MBO se předem zpracovávaly na všech úrovních struktury SNB, tedy až do úrovně okresů. Na všech úrovních se také zřizovaly řídící operační štáby. Jejich členy byli zástupci SNB, Státní bezpečnosti, Lidových milicí, ČSLA, Sboru nápravné výchovy, KSČ a národních výborů. Členy nejvýznamnějšího Společného operačního štábu ČSSR byli federální i republikoví ministři vnitra, náměstci federálního ministra vnitra, ministr národní obrany a náčelník hlavního štábu Lidových milicí. Mezi síly využitelné v době mimořádných bezpečnostních opatření spadaly nejen všechny složky SNB, ale i SNV, ČSLA, LM a Požární ochrany.

V modelovém systému MBO měly vymezenu přesnou úlohu i jednotky ČSLA. MBO mohlo mít sedm stupňů podle závažnosti situace. Ve stupních MBO jedna až tři měli být o přijímaných opatřeních funkcionáři ČSLA, zastoupení ve zřízeném operačním štábu, pouze informováni.

S nasazením armády se počítalo až od stupně čtyři, kdy z útvarů ČSLA měli být vysíláni vojáci základní služby do smíšených pořádkových hlídek s SNB a část armádní dopravní techniky.

Stupeň pět MBO by znamenal vyčlenění vojáků do strážních jednotek a ke střežení určených objektů, dále přípravu plánovaných pořádkových jednotek a speciální techniky k podpoře likvidace tzv. hromadných protispolečenských vystoupení.

Až ve stupni šest měly útvary ČSLA vyčleňovat a předávat do dispozice příslušných operačních štábů pořádkové jednotky a speciální techniku s obsluhou. Pro vyhlášení tohoto stupně byla předpokladem bezprostřední hrozba tzv. hromadných protispolečenských vystoupení (HPSV) nebo dokonce by k nim již došlo.

A konečně ve stupni sedm se mohly uvolňovat další síly a prostředky armády pro případ potřeby likvidovat HPSV a k vykonání dalších rozhodnutí politického vedení státu.

V celé historii systému MBO byl vyhlášen jako vůbec nejvyšší pouze čtvrtý stupeň, a to jen jednou, v období od 13. do 25. ledna 1989. To byl tzv. Palachův týden, kdy se staly demonstrace v centru Prahy sériovými.  K posílení složek FMV bylo tehdy povoláno 1 300 příslušníků Lidových milicí. Armáda ale ani tehdy využita nijak nebyla.

Vyhlašování a řízení MBO mělo tedy ve výlučné kompetenci Federální ministerstvo vnitra. Ve statutu společného operačního štábu se o účasti zástupců Federálního ministerstva národní obrany na rozhodování prakticky nemluvilo. I jedna z mála zmínek svědčí jen o malém skutečném zapojení armády v rozhodovacím procesu: při vyhlášeném stupni 4 až 7 byl doplňován sekretariát Společného operačního štábu pro MBO o dva styčné důstojníky z FMNO.

Vedení MNO nemělo pověření vyvíjet samostatně jakoukoliv vlastní aktivitu v procesu MBO. Vyhlásit MBO  mohl federální ministr vnitra po předchozím schválení předsednictvem ústředního výboru KSČ či v případě nebezpečí z prodlení je schvaloval generální tajemník ÚV KSČ z titulu funkce předsedy Rady obrany státu.

V příloze je zveřejněno Nařízení ministra vnitra ČSSR ze dne 11. ledna 1979 o systému mimořádných bezpečnostních opatření a bezpečnostních akcí. Norma byla nahrazena roku 1982 nařízením č. 9, které se podstatně nelišilo.

Prokop Tomek