V Česku je letos výjimečně čistý vzduch. Může za to teplá zima, deštivé a větrné počasí i nouzový stav
Letos zatím v Česku dýcháme výjimečně čistý vzduch. Ukazuje to analýza Českého hydrometeorologického ústavu. Pročistit vzduch pomohl nejen nouzový stav kvůli koronaviru, ale hlavně počasí. To pozitivně ovlivnilo kvalitu ovzduší i minulý rok. Ještě letos se ale může situace změnit, stačí když do konce roku přijdou mrazivé dny.
Nedaleko pražské magistrály v Legerově ulici stojí šedá budka. Každý den ji míjí tisíce aut. Znečištění, které za sebou nechají, měří čidla uvnitř. V letošním roce zatím ukazují nižší hodnoty než v posledních pěti letech. Čistší ovzduší zaznamenalo i dalších 14 míst v zemi, popisuje Jáchym Brzezina z Českého hydrometeorologického ústavu.
V Česku je čistější ovzduší než dříve. Poslechněte si celý příspěvek Jany Karasové
„V průběhu prvních devíti měsíců letošního roku jsme zaznamenali velmi dobrou kvalitu ovzduší, výrazně nadprůměrnou. Pokud se podíváme na prachové částice nebo oxidy dusíku, tak jejich koncentrace byly na všech stanicích, které jsem hodnotil a které byly rovnoměrně po celé České republice, nejnižší za posledních pět let. A to na všech stanicích kromě jedné, kde bylo o malinko více,“ popisuje pro Radiožurnál.
Hlavně v březnu a v dubnu bylo nejen na pražské magistrále kvůli protikoronavirovým omezením výrazně méně rušno. Jarní pokles dopravy se podepsal především na snížení koncentrací oxidů dusíku. Celkově za lepší vzduch ale Česko letos vděčí především počasí, dodává Brzezina.
Pro tři čtvrtiny Čechů je změna klimatu ‚problémem dneška‘. Strach o životní prostředí roste od roku 2016
Číst článek
„Je to dáno tím, že se na začátku roku vytápělo mnohem méně, než je pro toto roční období obvyklé. V únoru byla teplota pět stupňů nad dlouhodobým normálem, což je opravdu extrém. Zároveň to byl měsíc, kdy jsme měli dvě vichřice, pršelo více, než je běžné. Srážky vedou ke smývání znečišťujících látek z ovzduší. Toto jsou kombinace faktorů, které přispívají ke kvalitě ovzduší,“ popisuje expert z Českého hydrometeorologického ústavu.
Malé staré kotle
V polovině března ale klesly teploty a byl vyhlášen nouzový stav. Lidé kvůli tomu trávili víc času doma a častěji topili. Měřící stanice proto ve vzduchu krátkodobě zaznamenaly více prachových částic. Pokud bude tuhá zima, může se to podle Brzeziny opakovat:
Velká část škodlivin se do vzduchu v Česku dostává z malých starých kotlů na dřevo nebo uhlí. Jsou mezi nimi i jemné prachové částice a benzoapyren. Ty mají negativní vliv na naše zdraví, vysvětluje genetik Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.
Znečištěné ovzduší v Česku. Nejhůř dopadla křižovatka u I. P. Pavlova v Praze
Číst článek
„Důsledky jsou zejména takové, že se rodí děti s nízkou porodní hmotností. Je to určitá funkční změna, která se může poté nepříznivě podílet třeba na jejich nemocnosti. Ale zejména lidé, kterým je více než 50 let, mají zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění a diabetu druhého typu.“
Zdraví nebezpečné látky včetně těch rakovinotvorných unikají do ovzduší také z průmyslových podniků, upozorňuje Jindřich Petrlík z neziskové organizace Arnika.
„Co se týče zdrojů, které vypouštějí nebezpečné látky působící negativně na lidské zdraví, jako třeba styren nebo formaldehyd. To jsou specifické zdroje, které souvisí s výrobou plastů. Dále pak celá řada provozů, které vyrábějí věci z laminátu nebo polotovary,“ říká Petrlík.
Firmy musí emise látek hlásit do Integrovaného registru znečištění. Údaje podle Arniky ukazují, že znečištění až na výjimky u většiny látek minulý rok ubylo. Zatím ale není jisté, jestli jde o dlouhodobý trend.
Znečištěné ovzduší přispělo k 15 procentům úmrtí pacientů s nemocí covid-19. To je odhad mezinárodní studie nedávno vydané v odborném časopise Cardiovascular Research, o které v úterý informovala agentura AFP. Míra se ale mezi světovými zeměmi velice liší. Nejvyšší procenta vykazují Česká republika a další země ve střední Evropě, nejnižší Austrálie či Nový Zéland.
