Legendární kapela AC/DC se v posledních letech potýkala s velkými problémy, kdy se zdálo, že je pomalu opouští múza. Nejen, že album Rock or Bust bylo pro většinu posluchačů propadákem, které působilo jenom jako slabý dozvuk někdejší slávy, ale přidaly se i zdravotní a osobní problémy. Ústřední zpěvák Brian Johnson přicházel o sluch, zemřel zakládající člen kapely Malcom Young a bubeníka Phila Rudda dokonce stíhal zákon. V comeback nevěřil snad nikdo a v pozadí se pomalu začalo šuškat o rozpadu kapely.
Naději živily jen občasné klepy, že AC/DC potřebují pauzu, ale že mají stále v záloze pár textů a riffů ještě z dob, kdy byla kapela pohromadě a v plné síle. A nyní se ukázalo, že pauza prospěla a klepy nelhaly. Vyšlo Power UP, jedno z nejlepších alb jejich kariéry. Nebo bych měl spíše říci mix nejlepších alb?
Kapela příliš neexperimentuje a opírá se o svou klasickou melodičnost a rytmizaci, které vždycky fungovaly. Vykrádají samy sebe, ale již po prvním poslechu jim to odpustíte. Kritici tleskají, davy jásají a pokud by zítra ohlásily nové turné, byl bych první, kdo si koupí lístek. I když bych se o něj nejspíš musel poprat s dalším milionem zájemců.Power UP s sebou přineslo neuvěřitelnou energii a trochu povzbuzení do aktuální doby. Název alba nedefinuje jen tón celého celku, ale podtrhuje i comeback skupiny jako takový. Navíc název dokonale pasuje k tomu, co teď svět potřebuje. Sílu a energii. Už jen z marketingového hlediska by si zasloužili ocenit, ale naštěstí to není to hlavní, čím si vás získají.
Kapela se tentokrát zcela vyvarovala pomalejších a vážnějších veršů a refrénů a sází na údernost a svižnost. Každá píseň vábí chytlavým kytarovým kouzlením od Anguse Younga, kterého doplňuje Stevie Young. O baskytaru se stará Cliff Williams, rytmus udržuje neúnavný bubeník Phil Rudd a svůj pověstný chraplavý hlas propůjčil Brian Johnson.
Již prvotní singl „Shot in the Dark“ nastínil, že bychom se mohli dočkat kvalitní desky. A byla to pravda. Energičnost, chytlavost a typický sound, který u AC/DC známe a milujeme. Power UP přišlo jako podzimní vzpruha ve správnou chvíli. Kdy to nikdo nečekal, ale každý nutně potřeboval.
Album si bere inspiraci z 80. let, kdy AC/DC plodily pecky jako „Back in Black“, „Hells Bells“ či „For Those About to Rock“ a nebál bych se říci, že se svou celkově veselejší tóninou snaží co nejvíce odlišit od odsuzovaného Rock or Bust z roku 2014, které působilo unaveně a nezajímavě. Ale kapela nyní chytla druhý dech, vsadila na jistotu a opět si pro sebe utrhla kousek hudební scény. Brian Johson stále zvládá výšky, hloubky i experimenty na pomezí mluveného slova a zpěvu, což předvádí například v baladické písni „Demon Fire“. Hlas se mu zlepšil a je čistší než dříve.
Určité pasáže vám určitě přijdou povědomé nebo dokonce dokážete některou z písní přiřadit k hitům jako „Who Made Who“ či již zmíněné „For Those About to Rock“ a najdete tu i podobnost se songy z alba Black Ice. AC/DC si ale šikovně pohrály s úpravou akordů, riffů i výšek, takže se nemusíte bát, že by jen změnily text a recyklovaly svoje největší hity. Tohle jsou staří, dobří AC/DC, kteří zkrátka staví na pevných základech, které vybudovaly před mnoha lety a funguje to i dnes.
Žádná píseň není vyloženě tvrdá ani metalová. Stále se pohybujeme někde mezi rockem a Rock ‚N‘ Rollem (což je dle vyjádření AC/DC jejich hlavní žánr). Najdeme tu písničky odlehčenější jako „Through The Mists Of Time“ nebo velice rytmické „Rejection“, které v tempu udržuje bicí v kombu s kytarou. Píseň Witch´s spell vám pak zase již v prvních vteřinách připomene, proč je pro AC/DC kytara vůbec nejtypičtějším nástrojem a v jiných písních, například „Code Red“, zase doceníte společný zpěv ostatních členů kapely. Jedno mají však společné. Jsou velice chytlavé a povedené. Nejlepší je, že album se, až na drobné výchylky, co do melodičnosti, nese na stejné vlně, takže pokud vám sedne styl byť jen jedné písničky, pravděpodobně se vám bude líbit album jako celek. Osobně si nemyslím, že je nějaká píseň vyloženě špatná. Nalezneme tu možná jeden či dva průměrné kousky, ale zbytek je balada pro uši, a hlavně pro duši. Album jsem si přehrál už několikrát a zatím jsem neměl potřebu žádnou z písniček přeskočit, i přesto, že své oblíbené jsem si již našel. A když je z 12 dostupných songů většina dobrých, už se ani nevyplatí je selektovat, že?
Ačkoli tedy ještě před pár měsíci byla budoucnost kapely nejistá, zvlášť po úmrtí Malcolma Younga, nyní by mohli s klidným svědomím odejít do důchodu. Skupina se s nepřízní osudu poprala stejně dobře jako v 80. letech, kdy se Brian Johnson poprvé postavil za mikrofon po zesnulém Bonu Scottovi. Power UP je dost možná největší překvapení roku.
Členové už nejsou nejmladší, takže těžko říct, jestli nás v budoucnu čeká třeba alespoň nějaký přídavek v podobě singlu. Nebo jestli naváží na úspěch nového alba v podobě turné. Naštěstí alespoň víme, že skupina je stále aktivní a Brian Johnson je nadmíru zkušený zpěvák, který si jen potřeboval oddechnout. Když totiž začne zpívat, budete mít pocit, že za mikrofonem stojí mladá krev, která ze sebe dává to nejlepší. Pauza jemu i celé kapele prospěla a pro všechny rockery, kteří musí cestovat do práce MHD se sluchátky v uších, nebo naopak dřepí doma v dobách karantény, jistě nové album přivítá jako dar z nebes.
AC/DC celé album uvolnili na YouTube zdarma, ale pro fanoušky si přichystali i speciální edici, kterou by si pod stromečkem přál najít snad každý skalní příznivec rockové hudby.
HUDEBNÍ ALBUM: POWER UP
Interpret: AC/DC
Hudební žánr: Hard Rock
Formát: CD
Skladby: 1. Realize / 2. Rejection / 3. Shot In The Dark / 4. Through The Mists Of Time / 5. Kick You When You’re Down / 6. Witch’s Spell / 7. Demon Fire / 8. Wild Reputation / 9. No Man’s Land / 10. Systems Down / 11. Money Shot / 12. Code Red
Cena: cca 400 Kč
www.supraphonline.cz
