Jurečka to přehnal. Chceme jeho hlavu!

Marian Jurečka se provinil tím, že zveřejnil na své Facebookové stránce fotografii, na které drží v ruce kelímek  s pivem.

Na celé věci je kouzelné už to, že zveřejněnou fotku okomentoval bezelstně slovy: "Přiznám se, zašel jsem taky na pivo..." Jeho přiznání se ukázalo prorocké.

Následně se totiž strhla vřava.

Jurečka si dovolil porušit vládní nařízení. Jurečka se chová jako papaláš. Jurečka ignoruje to, co ostatní musí pod hrozbou pokuty dodržovat.

Skoro to podle všech těch komentářů vyznívá, že to Marian Jurečka udělal schválně a že to od něj byla podvratná akce namířená proti vládním opatřením. Sedmnáctý listopad k tomu přece vybízí.

A teď vážně. Opravdu v této situaci budeme řešit pivo v kelímku? Copak je něco nelidského na tom, když si člověk po dlouhém a bezpochyby náročném dni dopřeje doušek piva? Koho tím vlastně ohrozil?

Pokud chceme soudit, dovolím si tvrdit, že Jurečkovo pivo v kelímku má na hony daleko od Prymulovy konspirační schůzky s Faltýnkem a dalšími tajemnými muži v zavřené restauraci. V restauraci, kterou svým výnosem zavřel sám Prymula, tehdejší ministr.

Osobně jsem rád, že si Jurečka to pivo u výdejního okýnka koupil a fotku zveřejnil.

Ukázal tím, jak složité je orientovat se v záplavě vládních nařízení, mnohaproudé a nejednoznačné komunikaci, neustálých změnách a chaosu.

Ukázal tím také absurditu mnoha nařízení a  jeho pivo v kelímku se tak pro mě osobně stává symbolem rozostřených hranic mezi tím, co se smí a co ne.

Největší absurdita celé věci ale je, kam jsme to dospěli, že je protiprávní koupit si pivo na ulici, a člověk se za to musí veřejně omlouvat a nechat se lynčovat médii.

To jsme to dopracovali.

Na závěr chci Marianu Jurečkovi poděkovat za jeho projev lidskosti. Chci mu poděkovat, že svým gestem mimoděk poukázal na absurditu situace, ve které se nacházíme.

Zastavme to, dokud je čas.