Analýzou bylo zjištěno,
že současné linky pokrývají většinu území města. Nejvýznamnější lokalitou bez
zastávky v docházkové vzdálenosti je sídliště Křib, které v roce
2011 přišlo o nejbližší zastávku z důvodu jejího nevhodného umístění
v křižovatce. Dále bylo zjištěno, že linkové autobusy obsluhují kvůli
šířce komunikací v centru města pouze jeho okrajové části a malý městský
autobus by mohl s délkou pro 9 metrů obsluhovat také střed města, kde by
však muselo dojít ke zbudování nových zastávek. V návrhové kapitole je
představen koncept linkového vedení, které by doplňovalo stávající a pro město
finančně výhodné linky provozované kraje. Základní myšlenkou konceptu je
zavedení hlavní linky v trase Sídliště Lhotka – centrum města – sídliště
Křib – Terminál Jana Pernera a doplňkové linky v trase Terminál Jana
Pernera – Sídliště Borek. Pro obě linky byly vypracovány dvě varianty jejich
vedení. Celkem je pro Českou Třebovou navrženo 10 nových zastávkových stanovišť.
Taková stanoviště by měla vzniknou na Novém náměstí a sídlištích Lhotka, Křib a
Borek. V návrhové části práce je také představen jízdní řád obou linek, ve
kterém je navrženo celkem 39 spojů na základní a 14 spojů na doplňkové lince,
ze kterých by mělo být 12 spojů vedeno jako prodloužení základní linky. Provoz
by byl v takovém případě zajišťován jedním autobusem a dvěma řidiči.
Návrh systému MDH bude
v nejbližší době prezentován zástupcům vedení města Česká Třebová a
následně proběhne veřejné projednání realizovatelnosti a úprava návrhu do
finální podoby. Česká Třebová by se tak v budoucnu mohla zařadit mezi
další města obdobné velikosti našeho regionu, která již MHD pro své občany
zajišťují, jako je Litomyšl, nebo Ústí nad Orlicí, kde se provoz MHD osvědčil.
Kompletní bakalářská práce Jana Škubala a zhodnocení ekonomických nákladů naleznete v připojených souborech.
