Ondřej Konrád: Ema má…
Na počátku září bývá vysloveně veselé pozorovat prvňáčky. Jak v doprovodu rodičů kráčí s vážným výrazem poprvé do školy a také s prvním velkým životním úkolem – naučit se číst a psát. A pak spoustu dalšího.
Byl na ně pěkný pohled i letos. Akorát si člověk říkal, zvlášť po srpnové kolizi mezi těmi nejvyššími v protiepidemickém tažení, jestli nebudou děti za pár týdnů zase jen sedět doma. A vstřebávat jinou novinku, distanční vyučování. Které, marná sláva, přímý kontakt s ostřílenými a trpělivými učitelkami prvého stupně i atmosféru plné třídy nahradit samozřejmě nemůže.
Spousta proti
Když to pak skutečně přišlo, jedni říkali, že se prostě nedá svítit. Kdežto druhá názorová skupina, také složená z epidemiologů, politiků, pedagogů i nejširší veřejnosti expertní i laické, mínila, že by se svítit dalo.
Čtěte také
A měla k tomu vedle příkladů za zahraničí přibližně týž počet podobně vážících argumentů. Z nichž nejčastěji zaznívaly ty o nebezpečí nákazy prarodičů dětmi, které přitom nemusí mít žádné známky onemocnění.
Anebo že děti z momentální druhé třídy chodily zatím do školy příliš krátce, aby nebyly obecně pozadu. A že školy nejsou na učení ve zvláštním režimu dostatečně připravené a z vyšších míst instruované.
I že se některým rodičům nebude moc chtít děti do škol vůbec posílat. Přičemž jiné zase děti od rána doma značně limitují při v práci v modelu home office. Nemluvě o dětech ze sociálně slabých oblastí, s nimiž se rodiče nejsou s to dostatečně učit. A tak dál, jako snad úplně u všeho, co se koronaviru týká.
Šance začít slabikovat
Takže i teď slyšíme jak vítání návratu žáků nejnižších tříd, stejně jako hlasy varující před riziky. A skeptické k tomu, na jak to asi bude dlouho. Když je navíc možná před námi třetí vlna. Přesto vyhlíží toto malé uvolnění, tak trochu pokusné, v zásadě rozumně.
Čtěte také
Představa, že by děti, zatím ve škole ani nerozkoukané, měly zůstat doma řekněme až do ledna, ne-li déle, pak musí strašit především školy. Na kterých bude deficit dohánět. Což u některých dětí může jít velmi pomalu a způsobí to další komplikace. Ale i tak to nebude jednoduché a jednoznačné a nelze vyloučit různé zmatky.
Experiment třeba záhy skutečně pohasne, předvídat nelze evidentně nic. Přinejmenším do příchodu ověřené vakcíny. Ten se sice snad blíží, ale stejně tak na něj musíme třeba ještě chvíli čekat.
Nechť tedy ti nejméně rizikoví školáčci mají aspoň šanci začít zkusit vnímat základní pojmy. A když to půjde dobře, tak jako generace jejich předchůdců už někdy o Vánocích slabikovat okřídlené věty o mámě, Emě, míse a masu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.