Pokud se rozpočet EU nepodaří přijmout, nejvíc na to ve výsledku doplatí právě Polsko a Maďarsko, upozorňuje ekonom Petr Zahradník

19. listopad 2020

Polsko a Maďarsko blokují přijetí rozpočtu a podpůrného balíku peněz Next Generation EU, který má členským státům pomoci vyrovnat se s pokoronavirovou ekonomickou krizí. „Věřím, že se ještě bude jednat a nakonec dosáhneme dohody tak, aby se pomoc začala realizovat co nejdřív. Ideální by bylo mít dohodu do konce roku,“ říká ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Své přesvědčení, že návrh rozpočtu a finanční podpory se nakonec povede prosadit, opírá o nejistou ekonomickou situaci po roce s onemocněním covid-19.

Čtěte také

„Věřím, že i Maďarsko a Polsko potřebují po pandemii pomoc,“ tvrdí ministr.

Úkol získat podporu rozpočtu podle Petříčka stojí primárně před předsednickou zemí: „Bude úkolem německého předsednictví, aby vyjednaný kompromis měl podporu všech členských zemí.“

Vláda práva jako podmínka

Budapešti a Varšavě se nelíbí zejména to, že by vyplácení unijních peněz mělo být podmíněno vládou práva. Ministr Petříček ale nevidí nic tak zásadně nového, co by měnilo situaci v oblasti právního státu, aby to byl pro Maďarsko a Polsko problém.

Čtěte také

„Vláda práva je něco, na čem jsme se shodli při dobrovolném vstupu do Evropské unie. Je to princip, kdy má být zajištěna transparentnost a vymahatelnost práva. A především také to, že nebude docházet ke špatnému využívání veřejných prostředků – prostředků daňových poplatníků.“

Europoslanec Jan Zahradil (ODS) ale zavádění takových podmínek pro vyplácení nebo spolufinancování projektů nepodporuje. „Tento nástroj je tak vágně definován, že může být v konečném důsledku ideologicky nebo politicky podbarven. V případě Maďarska a Polska se to ostatně v posledních několika letech na evropské úrovni stalo.“

Přestože podle svých slov nesouhlasí se vším, co se v Maďarsku nebo Polsku děje, je přesvědčen, „že v některých postupech opravdu hrála roli určitá ideologická předpojatost.“

Využití práva veta je podle Zahradila jedinou a poslední možností, která těmto členským státům zbývá. Alespoň pokud chtějí zabránit vzniku situace, kdy členské země nebo unijní orgány vystoupí vůči některé domácí legislativě v Maďarsku nebo Polsku.

Dohodne se Evropa?

Pokud by se státům Evropské unie nepodařilo shodnout na rozpočtu pro následující rok, probíhalo by financování Unie podle rozpočtového provizoria, upozorňuje ekonom České spořitelny Petr Zahradník, který také působí jako člen Evropského hospodářského a sociálního výboru.

Čtěte také

V případě, že by nový finanční rámec nebyl přijat, tratili by nejvíc čistí příjemci, mezi které paradoxně patří jak Polsko, tak Maďarsko. „V absolutní částce je Polsko dokonce vůbec největším čistým příjemcem v rámci Evropské unie,“ připomíná ekonom.

„Ale asi je pro ně v současné chvíli důležitější vyhrocovat situaci než se nějak dohodnout na tom, co to vůbec to respektování pravidel právního státu znamená,“ dodává.

Na rozpočtu a jeho nastavení se členské země prostě budou muset dohodnout.
Filip Nerad

Obejít při schvalování kompromisního rozpočtu dvě zpupné země je prakticky nemožné, tvrdí analytik Filip Nerad. „Technicky by to šlo u fondu obnovy – zbylé státy by ho mohly vyčlenit z rozpočtu a vytvořit fond nějakou mezinárodní smlouvou, jako to v minulosti udělaly v případě Evropského stabilizačního mechanismu. Bylo by to ale velmi složité.“

Přestože polská a maďarská vláda v současnosti čelí řízení, na jehož konci by země mohly přijít o hlasovací právo, je podle Nerada uvalení této sankce prakticky vyloučeno. „Na rozpočtu a jeho nastavení se členské země prostě budou muset dohodnout,“ uzavírá.

Hosty byli:
Tomáš Petříček, ČSSD, ministr zahraničí
Jan Zahradil, ODS, europoslanec
Petr Zahradník, ekonom České spořitelny
Filip Nerad, analytik Českého rozhlasu

Poslechněte si celý audiozáznam speciálu Jana Bumby.

Spustit audio

Související