Rozvolnění restrikcí a návrat sportující mládeže do terénu? V nejbližší době to není v plánu. Jak vyplývá ze slov Milana Hniličky, ministerstvo zdravotnictví se kritickou ztrátou úrovně českého talentu ve srovnání se sportujícím světem nezaobírá. „Tím argumentujeme my jako NSA, ale v této době je to složité. Pokud se naplňují lůžka v nemocnicích nakaženými pacienty, je těžké bavit se o tom, že ve sportovním světě ztrácíme konkurenceschopnost. Ministerstvo zdravotnictví to nebere v potaz,“ tvrdí šéf Národní sportovní agentury.
Na Hniličku se z jedné strany valí žádosti o zelenou pro zakonzervovaný sport, z druhé jsou snahy jeho kumpanie tlumeny. V hokejovém prostředí má bývalý reprezentační gólman příznivce i odpůrce. Dře jako šroub, zaznívá například ze svazového prostředí. Ke slyšení je však i jiný názor.
„Jde o různé úhly pohledu a záleží, v jakém prostředí se zrovna pohybujete. Každý to vidí jinak,“ ví Hnilička. „V mimosportovním prostředí bývám upozorňován, ať tolik netlačím, jsem kritizovaný, že až příliš lobbuju za sport. Víme, co běželo nedávno na sociálních sítích, kdy se zástupci jiných resortů jasně vyjádřili, že sport má čas a má se postavit do fronty,“ pokračuje. „Což bylo v reakci na to, kolik času nad vyjednáváním strávím a kolik toho chce NSA prosadit, uvolnit.“
Svědomí má čisté. „Já za sport budu vždycky bojovat, je to mou náplní. Jen to nemůže být bezhlavě,“ upozorňuje. „Musím být zodpovědný v tom směru, abychom v honbě za návratem sportování neudělali chybu, která by se mohla vymstít nedomyšlením některých rizik.“
Nakolik je reálné, že by se do konce roku rozjely mládežnické hokejové soutěže? Z Hniličky odpověď při nejlepší vůli nedostanete. Sám ji nezná. Záleží na úspěšnosti tlumení nákazy ve společnosti. „S NSA chceme docílit toho, aby se co nejdříve rozběhl mládežnický a neorganizovaný sport a aspoň částečně se vrátil do zaběhlých kolejí v návaznosti na nový model se stupnicí jedna až pět,“ poukazuje na systém PES.
Na rovinu přiznává, že větší šanci k návratu mají bezkontaktní odvětví. „Sporty jako tenis nebo badminton při hře jeden na jednoho nebo dva na dva, kdy nevnímáme riziko vzniku klastru. Což je názor NSA. V praxi by to mohlo znamenat, že do haly s třemi kurty by v jeden čas mohlo šest hráčů. Z epidemiologického hlediska to stojí za zvážení, strašně by to pomohlo i provozovatelům. Nad těmito tématy sedíme, diskutujeme,“ přesměrovává řeč na rekreační sportování.
Kde se ocitá hokej? „Někde uprostřed tabulky sportů na stupnici rizikovosti. Spíš blíž k nižším stupňům nákazovosti. Hokej má nevýhodu, že je vnímán jako sport, který v extraligových týmech produkoval hodně nakažených hráčů. Z nějakých důvodů tomu prostředí kabin a ledu nahrává.“
Na ministerstvu zdravotnictví a u hlavní hygieničky vědí, o co NSA jde. „Navrhujeme restart soutěží, ale je to jen návrh,“ konstatuje Hnilička. „Rozhodnutí náleží do gesce ministerstva zdravotnictví, které do toho pokládá jiné úhly pohledu…“
Je tedy více než pravděpodobné, že opatrnost je tu klíčové slovo. „Je potřeba myslet na to, abychom opatření nerozvolnili moc rychle. Co bychom vážně nechtěli, je spuštění třetí vlny,“ pronáší Milan Hnilička, jenž těžce nese pohled na jindy sportující mládež vysedávající u počítačů. „Nejvíc nás stresuje, že nám děti už tři čtvrtě roku sedí doma. Talentovaná mládež, která neoddiskutovatelně trpí v rozvoji talentu, tak i ostatní, kteří do sebe dostávají špatné návyky. Jejich návrat na sportoviště bude složitější.“
