Oblíbený výletní Petřín byl po staletí popravčím místem

K rozhledně a bludišti, které přitahují nejvíce, se lze dostat od Újezda, ze Smíchova, Strahova či Strahovského kláštera. Kopec bývá též označován jako vrch zamilovaných, po desetiletí se na prvního máje u Myslbekovy sochy Karla Hynka Máchy scházejí k polibku dvojice.

Málo se ale ví, že Petřín byl po staletí také vrchem, kde se vykonávalo hrdelní právo. Roku 1108 se rozhodl přemyslovský kníže Svatopluk, že vyvraždí Vršovce, kteří podporovali jeho nepřítele. Tehdy se objevuje první zmínka o Petřínu. Vraždilo se s tehdejší krutostí, nebyly ušetřeny ženy ani děti. Část vraždění se odehrávala na Petříně, část v místech Staroměstského náměstí, tehdejšího tržiště. Při masakru mělo přijít o život asi 3000 lidí.

Kosmas píše, že „byli jako hloupá hovada skoleni a jiní na hoře Petřín sťati.“

Na kopci se popravovalo až do 14. století. Další popraviště bylo na Pohořelci, po roce 1600 byla v Praze velká zločinnost a šibenice stály na některých dalších ryncích. Později se výkon hrdelního práva přenesl za hradby, Šibeniční vrch se nacházel v místech křižovatky U Bulhara.

Popraviště se mělo nacházet v místě, kde stojí u rozhledny kostel svatého Vavřince. Petřínské popraviště sloužilo k trestu pro zločiny proti vládnoucí dynastii.

Petřín v průběhu věků měnil své pojmenování. Hora, Kopec, Vrch svatého Vavřince/Laurenziberg. Petřín je odvozen z latinského petra značící skálu, kámen. Dříve nebyl vrch tak zarostlý, byly tu lomy na opuku, z ní se stavěla například pověstná Hladová zeď, dlažba Sázavského kláštera.

Část kopce směrem ke Smíchovu je v horní partii miniaturním pískovcovým skalním městem.

Hlavní atrakcí Petřína je kovová rozhledna. Postavili ji z iniciativy Klubu českých turistů v roce 1891. Je vysoká 65,5 metru (věž Staroměstské radnice 69,5), výtah jede do 55 metrů, kde je vyhlídková plošina.

Při návštěvě okupované Prahy prohlásil Adolf Hitler, že rozhledna kazí výhled a že má být zbourána. U horní stanice lanovky stojí hvězdárna, u ní najdete sochu Milana Rastislava Štefánika.

Na prostranství u rozhledny stojí Zrcadlové bludiště, budova představuje středověkou vyšehradskou bránu Špička. Jsou tu i kapličky křížové cesty, četně Božího hrobu. Stojí tu i kostel svatého Vavřince. Na svahu ke Hradu najdete nejstarší premonstrátský klášter v Čechách – na Strahově.

Klášter založil kolem roku 1140 Vladislav I., nejprve tu byla románská bazilika, poté ho přestavovali až do současné barokní podoby. V impozantním komplexu je jedna z nejkrásnějších a nejobsáhlejších evropských knihoven. Je tu i obrazárna a klenotnice.

Petřínské svahy jsou rozděleny do několika velkých zahrad: Velké strahovské, Lobkovické, Schönbornské, Seminářské, zahrady Nebozízek a Kinského sadů.

Jsou tu dvě restaurace, přímo u lanovky je roku 1985 zrestaurovaný Nebozízek na druhé straně restaurace Petřínské terasy, poblíž je studánka Petřínka.

V Kinského sadech nedávno oheň zcela zničil dřevěný kostelík Archanděla Michaela. V svahu pod ním se nachází několik umělých jezírek s vodopády, v Kinského letohrádku jsou umístěny národopisné sbírky.

V petřínských sadech je množství plastik - socha J. Nerudy, K. H. Máchy, J. Vrchlického, V. Nováka, H. Kvapilové, F. Lauba, u Újezda Zoubkův Pomník obětem komunismu, v Kinského sadech Lachtan a Herkules.