Velká Británie vsadila na zelenou politiku. Součástí tamní chystané zelené průmyslové revoluce, do které má natéct 12 miliard liber, je i zákaz prodeje vozů se spalovacím motorem. Ten měl nastat v roce 2040, premiér Boris Johnson ale v tomto týdnu oznámil, že se termín posune o 10 let na rok 2030. Prodej hybridních vozů bude v Británii nově zakázán o pět let později.

Jsou takové vize v tak krátké době vůbec realizovatelné? A jsou na to zákazníci i výrobci připraveni?

Novinky z Británie vyvolaly negativní reakce po celém světě hlavně od odpůrců elektrovozů. Komentáře obsahovaly jejich klasické argumenty, že elektrická energie není ekologická, protože se vyrábí z uhlí v elektrárnách, že africké děti kvůli výrobě baterií pracují v lithiových dolech a že se elektrovozy zčistajasna rády vznítí. Od fanoušků elektrovozů se tím často stali terčem posměchu.

Přesto ale existují oprávněné obavy ohledně současného rozhodnutí. Jednou z nich je vysoká kupní cena elektromobilů ve srovnání s „fosilními“ vozy a druhou je nedostatečná  infrastruktura dobíjení. Plán britské vlády zahrnuje investici 1,3 miliardy liber do vybudování dobíjecích míst a nové finanční úlevy při koupi elektrovozu. Investice do dobíjecích stanic jsou přitom bezpodmínečně nutné.

Foto | Forbes.com

Statistiky analytické firmy DevicePilot posbírané napříč celým Spojeným královstvím ukázaly na nerovnoměrné rozložení investic v jednotlivých částech. Zatímco ve Skotsku úředníci investovali do rozvoje dobíjecí infrastruktury 1,9 libry na obyvatele, v Anglii to bylo jen 46 pencí. A jen pětina anglických okresů plánuje tuto infrastrukturu v následujících pěti letech posílit. Výsledkem tak je, že v Anglii je jedna nabíjecí stanice na 19 tisíc obyvatel. A ani v samotném Londýně, kde je jedna stanice na 2700 lidí, si nelze představit, že by si každý pořídil elektrovůz. Kde by ho nabíjel?

Pravdou ale je, že elektromobilům se v Británii letos navzdory pandemii dařilo. Statistiky britské The Society of Motor Manufacturers and Traders (SMMT) každý měsíc ukazovaly na růst prodejů elektrovozů, zatímco ostatní kategorie klesaly.  Tak například v říjnu se prodej elektroaut ve Velké Británii meziročně ztrojnásobil, zatímco vozy s benzinovými motory propadly o více než pětinu a s dieselovými motory dokonce o 38 procent. Podíl elektrovozů na britském trhu je stále malý, pohybuje se kolem 5,5 procenta, ale dynamika ukazuje, že by za pár let mohly převzít dominanci v prodejích. Podle údajů JATO Dynamics se tohle děje už na evropském trhu, kde prodeje elektrovozů převyšují prodeje naftových vozů. 

V Británii samozřejmě fungují různé finanční pobídky či daňové úlevy při nákupu elektrovozů, vyšší jsou ale například ve Francii. Každý tak může argumentovat tím, že zákaz prodejů elektrovozů není v této situaci nutný, a říkají, ať tedy trh i za těchto zvýhodňujících podmínek pro elektrovozy rozhodne sám za sebe.

Zázrak
Vydání Forbesu Zázrak

Když se ale podíváte na trend v cenách elektrovozů, pobídek možná ani nebude potřeba. Například Tesla oznámila, že do roku 2024 uvede na trh elektrovůz za 25 tisíc dolarů. A dá se očekávat, že až čínští výrobci elektrovozů začnou ve velkém prodávat mimo svůj domácí trh, ceny rapidně poklesnou. Nejlépe prodávající se elektroauto v Číně je Hongguang Mini EV, které stojí pouhých 4200 dolarů. Navíc se očekává postupný pokles ceny elektrických baterií, které pohánějí tyto vozy. Do roku 2030 tak spíše přestane dávat ekonomický smysl si pořizovat auto se spalovacím motorem. 

Strategie britské vlády se tak dnes může zdát jako radikální krok, možná si ale jen uvědomuje jeho budoucí nevyhnutelnost. Obliba elektrovozů rychle roste a je pravděpodobné, že v příštích pěti letech ovládnou prodeje nových vozů v Británii. Oznámení britské vlády tak jen následuje nevyhnutelnou změnu a možná by i jiné země udělaly dobře, kdyby ji následovaly.