PARTIE Terezie Tománkové 22.11.2020 2/2
S druhou vlnou pandemie přibývá lidí s depresemi a úzkostmi. Jak by se měla změnit vládní opatření? A kdo ekonomický výpadek pocítí nejvíce? „Lidé musí komunikovat, chodit na čerstvý vzduch a ne jen porušovat restriktivní opatření,“ míní psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl. V debatě pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS jej doplnil ekonom Vladimír Pikora, který připomněl, že všichni musí myslet i na zadní vrátka.
Od začátku pandemie se podíl lidí s psychickými potížemi několikanásobně zvýšil. „Provedená studie doložila, že nárůst lidí s depresemi je trojnásobný, stejně tak jako sebevražedné myšlenky. Úzkosti se zvýšily dvojnásobně. Vše je podloženo daty,“ uvedl v Partii Höschl. Důvodem je nejen obava ze samotné nákazy, ale i dopady restriktivních opatření.
Právě psychický dopad se může negativně projevit i na ekonomické stránce státu. „Nejčernějším scénářem je, že se lidé budou bát nakupovat. Obchodům se budou vyhýbat, rouška je bude děsit. Tím pádem začnou lidé mnohem více šetřit, budou mít navíc obavy ze ztráty zaměstnání. To by byl průšvih,“ řekl ekonom Pikora a dodal, že by od politiků rád slyšel recept na zlepšení nálady ve společnosti.
Nejvíce traumatizovanou skupinou jsou podle něj lidé, kteří před vypuknutím pandemie neměli našetřené úspory. „Tím pádem se nám ve společnosti rozevřely nůžky. Lidé bez úspor jsou stále více zadlužení a lidé, kteří rezervy měli, si je nadále tvoří,“ uvedl Pikora. To, zda představený PES situaci ve společnosti zlepšil či zhoršil, je prý irelevantní: „Představa, že někdo bude systém PES sledovat, je bláhová. Jakmile se bude neustále mluvit o nakažených a úmrtnosti, tak budou lidé zůstávat doma.“
Lidé navíc podle Pikory neumí zveřejněné statistiky číst. „Je problém, jak ty statistiky číst. Každá říká něco jiného. Není tak šťastné, aby každý amatér hledal statistiky, protože se v nich jednoduše nevyzná.“ Psychiatr Pikoru podpořil a dodal, že lidé často konzumují monotónní obsah z médií, což je jedním z faktorů následných depresí a úzkostí.
Téměř 50 procent společnosti vládě nevěří
Možnou cestu v překonání ekonomicko-psychické krize vidí Höschl ve změně modulu. „Příkladem je kadeřník, který kvůli pandemii začal péct cukroví a uchytil se. Je to sice těžké, změnit profesi, ale stále možné řešení – poslední záchrana,“ uvádí psychiatr.
Přenastavení profesních hodnot však ekonom hodnotí na základě doby trvání restriktivních opatření. „Když budou trvat do jara, tak člověk ví, že má budoucnost ve svém zaměstnání setrvat a nehledat změny. Jenže to nevíme, a právě to politikům velmi vytýkám. Společnost potřebuje důvěru ve vládu a od politiků slyšet něco, čemu může věřit. Téměř 50 procent společnosti má pochybnosti. A to je špatně,“ komentuje Pikora.
Důsledkem ztráty důvěry ve vládu je, jak uvedl ekonom, nejistota. „Nikdo z politiků neví, jak to má dlouhodobě být. Každý má pravdu jen v určitém časovém úseku. Nemůžeme politikům vyčítat absenci vize. Sám si nejsem jistý v tom, co si myslím. Proto je improvizace to jediné co vládě zbývá. I když by bylo příjemné, aby národ někdo vedl a bylo to rovnou správné,“ míní Höschl.
I přesto, že společnost má pocit, že nařízení „lítají ode zdi ke zdi“, tak Höschl dodal, že je to pochopitelný pohyb. „Situace se mění, stejně tak fakta a reakce,“ vysvětlil psychiatr.
Osud kamenných obchodů bude podobný nezaměstnanosti
S pandemií se Češi uzavírají do svých ulit a mění své spotřebitelské chování. Kvůli uzavřeným obchodům se přeorientovali na on-line nákupy a nyní podle Pikory hrozí, že se do nich už nikdy nevrátí. „Vše záleží na tom, za jak dlouho se obchody otevřou. Čím dříve to bude, tím větší mají kamenné obchody šanci, jinak jsou odepsané,“ vysvětlil ekonom a situaci srovnal s dlouhodobou nezaměstnaností, kdy člověk po čase ztratí pracovní návyky: „Stejně to bude u obchodů.“
Psychiatr lidem radí, aby komunikovali s přáteli a rodinou namísto porušování vládních nařízení. „Je potřeba, aby lidé zvedli telefon a ozvali se blízkým, anebo rovnou šli do přírody. Sdílená starost je poloviční a v této situaci to platí stejně. Je důležité, aby lidé třídili informace, které na sebe nechávají působit. A nepodléhali fake news a konspiračním teoriím,“ radí Höschl.
Z ekonomického hlediska Pikora nedokáže dát jasnou radu. „U každého je to jinak – zaměstnavatele, podnikatele či zaměstnance. Nelze dát obecnou radu. Všichni ale musí myslet na zadní kolečka. Pokud na ně myslet budou, tak myslím, že jsou zabezpečeni,“ uvedl ekonom. Na dotaz, která skupina „nedá“ pandemickou situaci, dodal, že to záleží na segmentu: „Třeba restaurace ve velkém zkrachují, protože nemají dostatečné rezervy.“
