Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Naslouchání přírodě a hudbě. Přínos Olgy Karlíkové pro umění byl opravdu mimořádný

Kultura

  16:00
PRAHA - Olga Karlíková patří k našim nejvýraznějším umělkyním druhé poloviny minulého století, ačkoliv její tvorba není veřejnosti dosud příliš známá. Její velká retrospektivní výstava, kterou pro Museum Kampa připravila Sophistica Gallery, Praha, jež se otevřela těsně před lockdownem. Právě v jejím projevu se prolínají různé umělecké oblasti, dokázala totiž vizuálními výrazovými prostředky vyjádřit prostorové vztahy, přírodní procesy, nejrůznější zvuky přírody i dojmy z hudby.

Křehkost a pokora. Nahoře záznam kosího zpěvu tak, jak ho Olga Karlíková zachytila fixem na papír v roce 1980. Na druhém snímku pak samotná autorka ve svém ateliéru v Thunovské ulici v Praze v 70. letech, snímek pořídila fotografka Dagmar Hochová. foto: FOTO MUSEUM KAMPA

Její tvorba působí naprosto přirozeně, není vykonstruovaným konceptem, ale stává se živým a proměnlivým záznamem jejích pozorování a vnímání přírody. Jeden z okruhů její tvorby představují obrazy, v nichž se zabývá prostorem, jeho proměnami a pohybem jeho částic, ději, které v něm probíhají, nebo zase až architektonickým uspořádáním prvků. V některých obrazech se přiblížila strohé geometrické abstrakci. Navázala na pozdní malbu Josefa Šímy s jeho smyslem pro vyjádření světla a přiblížila se soustředěné tvorbě Václava Boštíka, který se inspiroval procesy, probíhajícími v přírodě i v celém kosmu.

Zpěv ptáků, velryb a žab

Jedním z jejích témat se stala voda, kde ji inspiroval rytmus proudění a vlnění moří či rybníků, kdy vytvářela obrazy s proměnlivou strukturou, do které se promítal pohyb a světlo, odrážené od rozlehlých vodních ploch přerušovaných soustavami ostrovů a pronikající do volného prostoru. Dalším důležitým tématem se pro ni stala Země, kterou vnímala jako živel, jehož vývoj sice podléhá určitým zákonitostem, ale přitom v něm hraje důležitou roli také náhoda.

Určité děje se sice neustále opakují, ale existuje nekonečné množství možností a variant, závisejících na okamžitých podmínkách, ovlivněných složitými a proměnlivými vztahy. Dokázala takřka abstraktní krajinu členit na plochy rozdílných, citlivě volených struktur, nebo do přesně odstupňovaných prostorových plánů.

Olga Karlíková se proslavila svými kresbami a obrazy, v nichž zaznamenávala kolísání, klesání a stoupání tónů, proměnlivý rytmus zpěvu konkrétních druhů ptáků nebo zvuky vydávané celým jejich hejnem. Svou křehkostí a jemností, neobyčejnou trpělivostí a vynalézavostí a také pokorou před přírodou se přiblížila východní kaligrafii, když v průběhu několika desítek let převáděla do vizuální podoby různé nuance ptačího zpěvu. Dosáhla neobyčejného souznění s přírodou, podobně jako Milan Maur ve svých kresebných záznamech posouvajících se stínů stromů nebo Vladimír Merta v kresbách větrem, který nechal tvořit na papíru nebo plátně zavěšenými štětci. Zcela jiný charakter má zpěv žab, zaznamenaný jakýmsi ostrým výtvarným staccatem, vyjadřujícím nekonečné pravidelné kuňkání a pokrývajícím obrazovou plochu. Úplně jinak působí záznamy zpěvu velryb s jeho táhlými a intenzivními tóny, ovládajícími rozlehlou mořskou hladinu i pobřeží.

Malířka se ovšem inspirovala také klasickou hudbou, jejíž rytmus i melodii uměla výstižně zachytit do výtvarné podoby, ať už šlo o barokní (Telemann, Bach…) nebo moderní skladby minulého století (Janáček, Suchoň, Slavický). Opět projevila mimořádnou citlivost při vyjádření melodií, rytmů a kompozičního stylu prostřednictvím gest a linií.

Osobitá představivost

Zasáhla i do oblasti užitého umění, vytvářela nápadité vzory látek, věnovala se také tapiserii a návrhům koberců, kde se také projevila její osobitá představivost. Buď se na nich prolínaly volné linie, nebo na nich vznikaly pravidelné struktury za střídání barevných tónů či jakoby se v koláži překrývajících útržků barevných papírků. Experimentovala v oblasti ilustrace, kde uplatňovala různé technické postupy, například frotáž, monotyp, serigrafii nebo počítačovou grafiku. Zkušenosti z textilní tvorby a ilustrace se promítly do kreseb a obrazů, a naopak, její volná tvorba ovlivňovala užitou.

Cílem této poměrně rozsáhlé a obsažné výstavy bylo zdůraznit význam malířky, jejíž přínos byl mimořádný nejen v českém, ale i mezinárodním kontextu, protože nikdo v té době ani u nás, ani v zahraničí nevolil podobné přístupy a nedokázal se podobným způsobem vyjádřit. Její neobyčejné dílo nebylo dosud ve svém celku a významu plně zhodnoceno, což se však právě teď děje zásluhou retrospektivy připravené Lukášem Filipem Šabo (koncept), kurátorkami Terezií Zemánkovou a Anežkou Šimkovou a architektem Zbyňkem Baladránem.

OLGA KARLÍKOVÁ: NASLOUCHÁNÍ

Koncept: Lukáš Filip Šabo

Kurátorky: Terezie Zemánková a Anežka Šimková

Architektura: Zbyněk Baladrán

Museum Kampa, Praha, do 8. 11. (výstava bude možná prodloužena)

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...