Nejmenší děti se mohly vrátit do škol, podle Pavla Vacka z Katedry pedagogiky a psychologie Univerzity Hradec Králové ale hrozí, že je pandemie připraví o víc než znalosti. „Už dřív bylo omezeno setkávání dětí v neformálních skupinách na hřištích. Teď se problém prohloubil. Děti si přitom ve vrstevnických skupinách bez přítomnosti dospělého tvoří pravidla činností, učí se vzájemně respektovat, pravidla fair play,“ říká v pořadu Souvislosti Plus.

Tento článek je více než rok starý.

Souvislosti Plus Hradec Králové 10:03 23. listopadu 2020 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Může to mít závažný dopad na jejich další vývoj. Neúcta k normám, pravidlům, která budou vnímat zvenku. Nepochopení, že bez pravidel a určité spolupráce se nedá řešit vůbec nic. To asi bude u téhle generace častější, než kdyby pandemie nebyla.“

Vacek ale věří, že část těchto dovedností se dá dohnat i právě ve školách.

„Museli bychom se ale spoléhat na to, že učitelé si toho budou vědomi a výuku zmodernizují: V daleko větší míře než dosud budou vyučovat skupinově, povedou děti k sebereflexi vlastního výkonu, budou zařazovat různě orientované projekty. Nadřazený nebude předmět, ale téma. Tahle kompenzace by mohla ztráty nahradit,“ navrhuje.

Na to, že děti dokážou nenačerpané dovednosti dohnat, sází i ředitel Pražského inovačního institutu Bohumil Kartous. „Záleží na trvání omezení, ještě nevíme, jak se to protkne celým školním rokem. A nepodceňoval bych adaptabilitu dětí, zejména pokud to nebude trvat dlouho,“ věří.

Připomíná ale, že ne všechny děti vyrůstají v ideálních podmínkách: „Pro děti z nevyhovujících, nepodnětných a rizikových podmínek může být škola únikem ze všednodenní reality. Nejvíce postižené budou děti, které i za jiných okolností mají handicap, nejčastěji sociálně-ekonomický.“ 

Právě na takové děti se ale zapomíná. „Odhady na jaře říkaly, že 10 tisíc žáků je ve vzdělávacím vakuu,“ upozorňuje na to, že zatímco část škol přechod na distanční výuku zvládla, jsou i školy, které nejsou schopné být s žáky v kontaktu.

„To je zpráva o vysoké míře asymetrie a nerovnosti v přístupu ke vzdělání. A to jsou odhady o 10 tisících žáků ještě velmi střízlivé až podhodnocené, protože vycházely z rozhovorů s řediteli školy. Udivuje mě, že vláda to nebyla schopná zohlednit,“ tvrdí Kartous.

Patricie Polanská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít