Zápas rozhodli brankáři. Už ve čtvrté minutě si totiž roh Falty nešťastně srazil do branky karvinský Neuman. „Šel jsem pro balón, měl jsem volit vyboxování, ale věřil jsem si, že ho chytnu, a proklouzl mi mezi rukama,“ litoval Vladimír Neuman.
Olomouc - Karviná 3:0, pomohla i minela brankáře, domácí jsou už třetí |
„A to jsme si v kabině říkali, že chceme udržet co nejdéle nulu, protože Olomouc má dobrý začátek. To se nestalo, padlo to tak, jak to padlo. Prvních pět minut to bylo nepříjemné, ale kluci mě podpořili a dostal jsem se do toho zase zpátky,“ líčil dvacetiletý mladík.
Domácí se naopak mohli spolehnout na svou jedničku Aleše Mandouse, který nejprve vyškrábl Ostrákovu střelu do horního rohu a pak i dělovku Bartošáka z úhlu. „První zákrok byl těžký do protipohybu, naštěstí jsem to dokázal dostat ven. Druhá střela byla hodně nečekaná z velkého úhlu, hráč to hrál na přední tyč do šibenice, naštěstí jsem tam nechal ruku. Těžké zákroky a myslím, že nás trochu semkly a vybojovali jsme tři body,“ prohlásil Mandous.
Jeho jméno skloňovali po zápase všichni, ve druhém poločase totiž chytil další gólovku střídajícímu Papadopulosovi. „Byl excelentní. Potvrdil nominaci do reprezentace, podal opravdu skvělý výkon,“ ocenil karvinský kouč Juraj Jarábek.
„Gólman Mandous podržel Olomouc strašně moc, měl několik výborných zákroků. A to nás stálo body. Byl to Mandyho zápas a užil si ho,“ uznal i Neuman.
Klid modrým přineslo až posledních dvacet minut. Nejprve po Benešově hlavičce přidal mezi nohy nešťastníka Neumana druhý gól pohotový Martin Hála. Třetí pojistku si po Breiteho zisku a dlouhém sólu připsal Martin Nešpor.
Jasná výhra a chvalozpěvy? Kdepak, kouč Látal si spíše zhluboka oddechl. „Do zápasu jsme nevstoupili dobře, určitě nám pomohl šťastný první gól. Uklidnili jsme se ale až po druhé vstřelené brance. Potom už jsme zápas dotáhli a získali tři body. Výkon ale nebyl úplně podle našich představ,“ přiznal trenér.
Byla to trefná slova, protože navzdory skóre byl zápas vyrovnaný a až do Hálovy branky se Karviná tlačila za vyrovnáním. Naopak Hanákům v tu chvíli chyběla v útoku invence i energie. Bránit hubené vedení bylo jednodušší než tvořit. „Pozitivní je, že minulý rok jsme podobné zápasy prohrávali nebo remizovali, teď už je dokážeme dotáhnout,“ všiml si Látal.
A dalším plusem pro něj bylo zjištění, že si tým poradil na hřišti i bez Romana Hubníka. Kapitán a lídr Sigmy nemohl nastoupit kvůli svalovému zranění z předzápasového rozcvičení. Místo něj ve středu obrany vedle Víta Beneše nastoupil Francouz Florent Paulolo a až na drobnosti obstál.
„Paulolo sice poprvé nastoupil na stoperovi, ale už spolu odehráli asi padesát minut. Víme, že Víťa je zkušený a vypořádal se s tím dobře,“ potěšilo kouče, který přiznal, že Beneš původně neměl nastoupit, a proto mu den před zápas přidal trénink v posilovně. „Museli jsme Víťu na poslední chvíli stáhnout, ale zvládl to i s tím tréninkem navíc.“
I díky tomu platí, že Sigma z osmi utkání prohrála jediné. „Těch sedmnáct bodů nám nikdo nesebere a můžeme se v klidu připravovat na další utkání,“ cení si Látal.