Perský básník Rúmí je srdcem islámské mystiky, říká básník a publicista Adam Borzič

23. listopad 2020

V Hergot!u jsme se s básníkem, překladatelem a publicistou Adamem Borzičem podívali na islámskou mystiku – na súfismus – a konkrétně na jednoho z jejích nejvýznamnějších představitelů Mohammeda Džaláleddína Balchího Rúmího. Svět ho zná pod zkráceným jménem Rúmí či Mawláná. Na základě filozofie tohoto perského súfiji a básníka ze třináctého století vznikl súfijský řád Tančící dervišové.

O životě tohoto významného světového myslitele a básníka koluje mnoho legend. Známé není ani místo jeho narození. Prameny mluví o Balchu, odtud také jeho přezdívka Balchí. Jde o území v dnešním Afghánistánu, které se ale v minulosti táhlo až do dnešního jižního Tádžikistánu. Svůj život však Rúmí převážně prožil v Konyi v dnešním Turecku, kam se ještě jako dítě se svou rodinou přestěhoval. Tehdejší islámský svět totiž žil pod hrozbou mongolské invaze. Rúmí psal v perštině a nechal za sebou velké množství poetických veršů nejen o náboženství.

Rúmí je předním představitelem islámské mystiky neboli súfismu. „O súfismu nemůžeme mluvit pouze jako o filozofii nebo jako o mystické metodě. Je to zároveň určité náboženské hnutí. Pět až sedm procent muslimů se hlásí k súfismu a súfismus praktikují,“ nastiňuje Borzič a dodává, že jde hlavně o životní praxi.

Súfijská duchovní vize akcentuje pojem Boží jedinosti. V islámu jde o základní článek víry, súfismus ji prohlubuje. „V některých směrech tak radikálně, že můžeme říct, že nejde pouze o jedinost Boží, ale o jedinost celého bytí. To znamená, že nemluvíme již o jednom Bohu, ale o jednotě života samotného,“ vysvětluje básník. Tato božská jednota, která prosvítá realitou, je ve středu zájmu súfijů. Cesta k ní vede před lidské srdce, tedy existencionální střed člověka.

Adam Borzič

„Rúmí je srdcem mystiky v islámu,“ říká Borzič. U Rúmího se mystika spojuje s poezií, svůj duchovní svět zkrátka popisuje na papíře a zanechává čtenáři. Jeho mistrovské dílo, sbírka Masnaví, bylo přeloženo do mnoha jazyků. Menší sbírka vybraných básní existuje také v češtině.

Život a dílo Rúmího ovlivnilo a změnilo jedno významné setkání. V Konyi se setkal s potulným dervišem Šamsem Tabrízím a blízce se s ním spřátelil. Přátelství zasáhlo Rúmího natolik, že celou svou jednu sbírku věnuje právě jemu. „Šams Rúmího zasvětlil. Existuje výrok, kde Rúmí říká: ‚Byl jsem znalcem, mudrcem, pak jsem se zamiloval a nakonec jsem se stal básníkem.‘ Tento obrat od intelektuálnějšího pojetí mystiky až k extázi, která vyvrcholila tím, že se z Rúmího začaly řinout verše, má na svědomí toto přátelství,“ říká Borzič.

Jak přátelství Rúmího a Tabrízího skončilo? Jaká další významná díla Rúmí stvořil? Kdo jsou Tančící dervišové? Proč se stal Rúmí jedním z nejrecitovanějších básníků zrovna v USA? Poslechněte si celý díl.

autoři: Fatima Rahimi , Petr Wagner , Jan Škrob
Spustit audio