Kvalita ovzduší v zemích Evropské unie se v posledním desetiletí zlepšila, jeho znečištění však stále způsobuje statisíce předčasných úmrtí ročně. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která hodnotí obsah znečišťujících látek v ovzduší za rok 2018. Česko je podle zprávy jednou ze šesti zemí EU, které ve zmíněném roce překračovaly povolené hodnoty koncentrace prachových částic.
Znečištění ovzduší je podle Evropské komise nejzásadnějším ekologickým rizikem pro zdraví obyvatel evropského bloku. V 28 unijních zemích, mezi něž v hodnoceném roce 2018 ještě patřila také Británie, způsobily mikročástice obsažené ve vzduchu podle zprávy předčasná úmrtí 379 000 lidí. V roce 2009 to přitom podle údajů EEA bylo o 60 000 lidí více. Ještě výrazněji se snížil počet lidí, jejichž předčasná úmrtí zavinil oxid dusičitý produkovaný především automobilovou dopravou. Těch bylo předloni 54 000 a za devět let jich ubyla více než polovina.
„Je to dobrá zpráva…Ale nemůžeme ignorovat její negativní stránku. Počet lidí umírajících v Evropě kvůli špatné kvalitě ovzduší je stále příliš velký,“ prohlásil dnes komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius.
Mezi varovné statistiky patří podle Komise nárůst počtu lidí, kteří umírají kvůli vdechování přízemního ozónu. Od roku 2009 jich přibyla čtvrtina na předloňských 19 400. Podle šéfa EEA Hanse Bruyninckxe jsou zvýšené koncentrace ozónu důsledkem globálního oteplování a produkce skleníkových plynů.
Pomoci kvalitě ovzduší má zářijový plán Komise, podle něhož by EU měla do roku 2030 omezit emise skleníkových plynů proti hodnotám z roku 1990 nejméně o 55 procent. Dosavadní závazek počítal se čtyřicetiprocentním omezením a o novém cíli budou v prosinci jednat lídři unijních zemí, z nichž někteří mají vůči výraznému snižování ve svých státech výhrady.
Česko mezi provinilci
Celkem šest zemí – Česko, Polsko, Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko a Itálie – podle zprávy předloni překročilo nejvyšší povolené unijní hodnoty pro koncentrace částic polétavého prachu PM 2,5 v ovzduší.
Pouze Finsko, Irsko a Estonsko naopak splňují přísnější doporučení Světové zdravotnické organizace týkající se koncentrace prachových částic v ovzduší.
Podle Bruyninckxe jsou v tomto ohledu patrné rozdíly mezi zeměmi západní či severní Evropy a postkomunistickými státy EU, které daleko více využívají k výrobě energie fosilní zdroje, zejména uhlí. „Často k tomu přispívají i domácnosti s nízkými příjmy, které topí uhlím, dřevem nebo čímkoli, co mají k dispozici,“ popsal problém šéf unijní agentury.
Za problém zpomalující zlepšování kvality vzduchu označila dnešní zpráva i zemědělskou činnost, u níž je omezování škodlivých emisí méně výrazné než v průmyslové výrobě. EK letos navrhla spojit systém zemědělských dotací na příštích sedm let s výraznými ekologickými podmínkami, členské státy a Evropský parlament však původní návrh zmírnily a o jeho finální podobě by měly rozhodnout příští rok.
