TOP svět 16.–22. 11. 2020

Bylo objeveno další archeologické naleziště nedaleko Káhiry – Forensic Architecture rekonstruoval výbuch v Bejrútu – Diyabanza byl v Marseille zproštěn obžaloby – Zemřel Ivan Kožarić

1/ Největší letošní archeologický nález v Egyptě

Záběr z tiskové konference v Káhiře, zdroj: fb Ministry of Tourism and Antiquities, Egypt

Egyptští archeologové na sklonku předminulého týdne zveřejnili další objev pohřebiště v lokalitě Sakkára nedaleko Káhiry, kde se v naprosto neporušeném stavu nacházela více než stovka sarkofágů, rituálních skulptur a dalších sepulkrálních předmětů. Pohřebiště zahrnuje artefakty převážně z ptolemaiovské doby a jeho datace je 664 až 30 př. n. l. Artefakty budou postupně konzervovány a restaurovány a poputují do sbírek čtyř nejvýznamnějších egyptských muzejních institucí. Zprávu společně s videem minulý týden publikoval magazín The Art Newspaper.

2/ Umělecký kolektiv Forensic Architecture zveřejnil rekonstrukci výbuchu v Bejrútu

Záběr z videa Forensic Architecture, zdroj: web FA

Londýnský umělecký kolektiv Forensic Architecture (FA) založený v roce 2010 Eyalem Wiezmanem, který se zaměřuje na problematiku porušování lidských práv v globálním měřítku, minulý týden zveřejnil rekonstrukci bejrútského výbuchu, k němuž došlo 4. srpna tohoto roku. Kolem šesté hodiny ranní vznikl v jednom z přístavních hangárů požár, jenž po pár minutách vedl k ničivé explozi, jež zasáhla velkou část centra libanonského hlavního města. Zdroje hovoří o šesti a půl tisících raněných a dvou stech mrtvých. Ve vládním skladu se kromě jiných nebezpečných látek a předmětů nacházelo téměř 3 tis. tun dusičnanu amonného, a to i přes urgentní varování revizních odborníků, kteří upozorňovali na nebezpečí již od roku 2014. Průběh vyšetřování tragické události byl zamlžován a detaily byly před veřejností utajovány. Kolektiv FA byl proto osloven egyptským deníkem Mada Masr, aby celou záležitost prošetřil. Vedoucím vyšetřovacího týmu byl Samaneh Moafi. Mozaika videí a příspěvků na sociálních sítích, rozhovorů se svědky a veřejně přístupných zpráv dala vzniknout dvanáctiminutovému videu, které podává ucelenou zprávu o tom, co a z jakých příčin se přihodilo. Po třech a půl měsících od události má nejen veřejnost, ale zejména postižení možnost dozvědět se detaily této katastrofy. Výbuchem byla pochopitelně citelně zasažena i bejrútská kulturní scéna. Mezi poškozené instituce patří také Sursockovo muzeum zaměřené na současné umění, které sídlí necelý kilometr od epicentra katastrofy. Ředitelka muzea Zeina Arida na stránkách instituce uvádí, že padesát uměleckých předmětů bylo úplně zničeno a další neušly závažným poškozením. Instituce proto uspořádala sbírku na svou podporu. Ředitelka předpokládá, že pokud se podaří sehnat 3 mil. amerických dolarů, bude moci muzeum otevřít na podzim příštího roku. S následky bojuje i další stovka poškozených institucí či menších galerií, které nyní pořádají výstavy v ruinách města nebo iniciují dobročinné aukce děl současných libanonských umělců či umělkyň. Situace je však nesmírně obtížná i vzhledem k opatřením souvisejícím s covidem-19, jak uvádí server Artnet.

3/ Mwazulu Diyabanza a jeho komplicové byli v Marseille zproštěni obžaloby

Mwazulu Diyabanza, špatné svědomí francouzských muzeí, zdroj: fb Wacanda African News

Mwazulu Diyabanza podnikl 30. července tohoto roku v marseilleském Musée La Vieille Charité jednu z mnoha svých akcí, přičemž všechny mají obdobný scénář. V Marseille se společně s dalšími třemi členy panafrického hnutí pokusil odnést vzácné kopí. Diyabanza, jenž byl nedávno pokutován za podobný čin v pařížském Musée du quai Branly, ale jeho portfolio činů i obvinění je mnohem bohatší, pokaždé upozorňuje na nutnost navrátit africké dědictví zpět do míst původu. Skutečnost, že mu jde více o sílu autentické performance nežli o historii konkrétních předmětů, které bere do svých rukou a odnáší je z podstavců, dokládá i to, že jeho akce zahrnují nejen africké, ale i původem indonéské předměty (viz zde). Nyní padlo na půdě francouzského soudu v Marseille zásadní rozhodnutí, které, jak aktivista doufá, bude mít vliv i na posuzování všech jeho performancí, jejichž jediným cílem je upozornit na pomalost či nechuť francouzského úřednického aparátu při navracení afrického kulturního dědictví ukořistěného během éry kolonizace. Všichni čtyři aktéři marseilleského příběhu totiž byli minulý týden zproštěni obžaloby s odkazem na svobodu slova a vyjádření. (více zde)

4/ Zemřel chorvatský umělec Ivan Kožarić

Chodec Ivana Kožariće, Rijeka, zdroj: wikimedia commons, Roberta F.

V neděli 15. listopadu zemřel chorvatský modernistický sochař Ivan Kožarić (nar. 1921, Petrinja), který žil a pracoval v Záhřebu. Jeho dílo je zaměřeno především na sochu, efemérní objekty, ale také na práce na papíře, fotografii, asambláže, performance a instalace. Mnohdy se vyznačuje humorem, nadhledem a spontánním přístupem. Kožarić vystudoval ve čtyřicátých letech záhřebskou uměleckou akademii a pracoval v ateliéru Antuna Augustinčiće. Byl jedním ze zakládajících členů skupiny Gorgona, jež fungovala od konce 50. do poloviny šedesátých let a v níž byli sdruženi mnozí další významní chorvatští umělci a umělkyně. Členové a členky se svým dílem pohybovali na poli avantgardy a není divu, že se ocitali za hranicí oficiálního jugoslávského umění. Během těchto let se Kožarićův projev začínal minimalizovat a zjednodušovat. Sochař, jenž je dosud více známý ve své domovině než ve světě, reprezentoval svůj stát na Benátském bienále v roce 1976 nebo v São Paulu 1979. Roku 2013 Okwui Enwezor uspořádal jeho samostatnou výstavu s názvem Freiheit ist ein seltener Vogel (Svoboda je vzácný pták) v mnichovském Domě umění. (více zde)