Hlavní obsah

Bývalí estébáci před soudem, podle obžaloby nutili chartisty k emigraci

Právo, Patrik Biskup
Klatovy

Dva bývalí příslušníci StB z Klatovska se od úterka zpovídají u zdejšího okresního soudu za to, že měli v roce 1982 přinutit několik signatářů Charty 77 k emigraci do zahraničí. Podle žalobce čin měli spáchat kvůli politickému přesvědčení poškozených. Hrozí jim až deset let vězení.

BEZ KOMENTÁŘE: Soud s bývalými estébákyVideo: Patrik Biskup, Právo

 
Článek

Státní zástupce Jan Hrubý viní někdejšího operativního pracovníka Státní bezpečnosti (StB) Josefa Kučeru (69) a jeho nadřízeného Jiřího Veselého (71) ze zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby.

Ze spisu vyplývá, že se obžalovaní měli aktivně zapojit do realizace takzvané akce Asanace, která podle rozkazu tehdejšího ministra vnitra Jaromíra Obziny cílila na úplné rozložení a izolaci hlavních organizátorů prohlášení Charty 77. Jedním z řešení bylo tlačit na tyto aktivisty, aby opustili republiku.

V projednávaném případu šlo o čtyři chartisty z klatovského regionu. Všichni měli nálepku nebezpečných, protisocialisticky zaměřených osob, které udržují styky s dalšími reakčními silami doma i v zahraničí, působí nepřátelsky ve svém okolí a při mimořádných událostech se zapojují do aktivní činnosti proti státu.

Nutili chartisty k emigraci, teď jim hrozí až osm let

Krimi

Podle obžaloby měl Kučera signatáře šikanovat tak, aby je k nedobrovolné emigraci zlomil. Všechny tyto kroky pak údajně schvaloval druhý z obviněných, který posléze do vyhodnocení ročního plánu popsal tyto akce jako úspěšné, ukončené „asanací objektu“ neboli vystěhováním dotyčného z ČSSR.

„Josef Kučera proti poškozeným navrhoval, plánoval a realizoval opatření v akci Asanace a Jiří Veselý řídil, schvaloval a vyhodnocoval tato opatření, přičemž z titulu své funkce proti nezákonnému postupu svého podřízeného nezasáhl,“ uvedl státní zástupce.

Žalobce: Porušovali Ústavu

Důkazy vycházejí především z archivu bezpečnostních složek. Ze shromážděného materiálu je patrná angažovanost obviněných na akci Asanace, přičemž každý měl odlišnou úlohu v její realizaci. Oba obžalovaní tím podle státního zástupce flagrantním způsobem nerespektovali a porušovali tehdy platnou Ústavu Československé socialistické republiky, která v té době garantovala svobodu pobytu jako jedno ze základních lidských práv každého občana.

„Ústava je stěžejní právní předpis, v jehož rozporu oba obvinění vykonávali svoji pravomoc,“ upozornil Hrubý. V této souvislosti poukázal na tehdejší zákon o Sboru národní bezpečnosti (SNB) z roku 1974, kde je stanoveno, že se SNB bude ve své činnosti řídit Ústavou ČSSR.

„Cítím se nevinen. Žádné úkoly v rámci akce Asanace jsem neplnil. Neexistuje pro to jediný důkaz. Poškození byli evidovaní jako kriminálně závadové osoby, a proto jsem jim věnoval zvýšenou pozornost,“ prohlásil Kučera.  Podle něj šlo z jejich strany o dobrovolné vystěhování. „Já je k ničemu nenutil,“ dodal Kučera.

Vyhrožovali mi únosem dcery, popsal u soudu šikanu StB chartista Brabenec

Krimi

Všichni čtyři poškození při výslechu v přípravném řízení potvrdili, že se tehdy dobrovolně ze země vystěhovat nechystali. „Zaslouží si minimálně to, aby skončili před soudem. Byla to doslova šikana. Když rok nemůžete sehnat práci a jste bez příjmu, tak vám nic jiného nezbude než jim nakonec kývnout,“ řekl už dříve Právu Vladimír Straka (71), který byl v roce 1982 přinucen odejít do Rakouska a před sedmi lety se vrátil zpátky do Čech.

Výpověď z práce

Do kontaktu s estébáky přišel poprvé v roce 1968, kdy držel protestní hladovku a organizoval petici za odchod vojsk Varšavské smlouvy z ČSSR. „Od té doby se to se mnou táhlo. Tak třeba za dopravní přestupek, za který by jiný řidič dostal padesátikorunovou pokutu, mi sebrali řidičák a musel jsem zaplatit pětistovku. A protože jsem v té době pracoval jako řidič v ČSAD, měl jsem okamžitou výpověď,“ vybavoval si Straka nepříjemné okamžiky.

Na druhou stranu ale řekl, že Kučera patřil mezi slušnější estébáky. Dodnes si pamatuje, když ho vyprovázel po jednom z výslechů. „Byli jsme asi sto padesát metrů od jejich sídla. Opatrně se rozhlédl, jestli nás nikdo neslyší, a povídá mi: ,Pane Straka, vy si myslíte, že tohle dělám z přesvědčení? Ne, já to dělám pro peníze, a protože jsem dobře placenej, tak já za ty peníze musím taky odvést nějakou práci,‘“ uzavřel Straka.

Soud bude pokračovat výslechy dalších svědků.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám