„Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu považuji za spravedlivé a správné. Prezident Zeman nemůže přezkoumávat to, co důsledně prověřovaly ze zákona odpovědné nezávislé orgány Karlovy univerzity,“ řekl Fajt. Rozhodnutí soudu podle něj dokazuje, že české soudnictví nepodléhá politickým tlakům, i když se podle Fajta různí představitelé státní moci o ovlivňování soudců snaží.
„Prezident Zeman je jedním z nich, když nabízel někdejšímu předsedovi téhož soudu Josefu Baxovi kariérní pozici odměnou za to, že ovlivní rozhodování v profesorské kauze ve prospěch Pražského hradu,“ uvedl Fajt. V západních demokraciích by podle něj takové nepřípustné zasahování do kompetencí soudů, navíc od nejvyššího ústavního činitele, vedlo k politickému zemětřesení; v Česku se v tichosti přechází, dodal.
Městský soud řešil spor dvakrát na základě žaloby Fajta a Univerzity Karlovy. Poprvé uvedl, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil ve jmenovacím řízení procesní vady. Zeman ani poté Fajta nejmenoval, například s argumentem, že Fajt o sobě univerzitě předložil nepravdivé či zavádějící informace.
Zeman nejmenuje docenty Ošťádala a Fajta profesory, univerzita nejspíš opět podá žaloby |
Podle druhého rozhodnutí městského soudu i podle nynějšího verdiktu NSS tak Zeman nerespektoval závazný právní názor, který mu stanovil mantinely rozhodovacích kompetencí při jmenování profesorů. Nejenže posuzoval odborné Fajtovy kvality, dokonce podle NSS „samostatně vyvíjel aktivitu za účelem zpochybnění obsahu podkladů, které měla k dispozici hodnotící komise a vědecká rada“.
„Jakkoliv tedy stěžovatel tvrdí, že orgány vysoké školy vycházely z neúplných či nepravdivých informací, jedná se z jeho strany o zjevnou snahu o ‚ohýbání‘ závazného právního názoru vysloveného v prvotním zrušujícím rozsudku,“ napsali soudci NSS.
NSS také připomněl, že už proti prvnímu rozhodnutí městského soudu podal Zeman kasační stížnost, avšak posléze ji vzal zpět. Právní názor v prvním rozsudku je tedy pro něj závazný a NSS jej nemohl přehodnocovat na základě stížnosti proti druhému rozsudku.
Spor o jmenování bývalého ředitele Národní galerie Fajta profesorem se táhne od roku 2015. Prezident tehdy odmítl jmenovat také další dva akademiky. Fajtovi původně vyčítal jeho údajnou žádost, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele galerie. Posléze zpochybňoval část Fajtem vykazované odborné a publikační činnosti a délku jeho pedagogického působení. Fajt se už dříve ohradil s tím, že Zeman není schopen předložené podklady správně interpretovat.
Hrad také v minulosti vyslovoval právní názor, že na jmenování profesorem není právní nárok a že prezident nemůže bezmyšlenkovitě podepisovat návrhy. Městský soud ale dospěl k závěru, že jde o pravomoc založenou zákonem o vysokých školách, nikoliv o ústavní pravomoc, jako je třeba veto zákonů nebo jmenování generálů, a že prezident vystupuje jako správní orgán.
17. května 2013 - Zeman odmítl jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu, pobouřil tím akademickou obec i řadu politiků, podle nichž tím překročil své pravomoci. Zeman řekl, že mu vadí, s jakým transparentem vystoupil Putna na pochodu homosexuálů. 22. května 2013 - Po schůzce s tehdejším ministrem školství Petrem Fialou Zeman řekl, že jmenování Putny podepíše, předání dekretu ale přenechá Fialovi. Požádal též o úpravu zákona, aby jmenování v budoucnu prováděl ministr školství. 11. června 2013 - Zeman jmenoval 65 profesorů, dekret převzalo 58 akademiků, sedm jich do Karolina nepřišlo, někteří podle médií na protest kvůli Putnovu případu. Putna i další profesoři převzali dekrety od ministra Fialy 25. června. 12. ledna 2014 - Zeman oznámil, že když nebude schválena změna zákona o jmenování profesorů, podepíše jim sice dekrety, pověří však ministra školství, aby jim je předal. 19. listopadu 2014 - Zeman řekl, že bude nadále za určitých podmínek jmenovat profesory a osobně jim i předá dekrety, pokud si to rektoři budou přát. Jednou z podmínek je, aby předem dostal seznam kandidátů. Pokud by měl o některém pochybnosti, chtěl, aby byla kandidatura ještě prozkoumána. Proti tomuto požadavku se ohradili představitelé akademické obce. 5. května 2015 - Zeman odmítl podepsat jmenování tří profesorů z UK a VŠE: Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. Rozhodnutí odůvodnil u Ošťádala jeho kontakty s StB, u Fajta informací o tom, že Národní galerie chtěla od Komerční banky, aby část sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtovu platu, a u Eichlera tím, že před rokem 1989 působil v propagandistických útvarech československé armády. - Rektor UK Tomáš Zima prezidentův postoj označil za nepřijatelný zásah do akademických svobod, Zemana kritizoval i tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). 28. května 2015 - Zeman po schůzce s tehdejším ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD) a rektory dotčených vysokých škol svůj postoj ohledně podpisu dekretů nezměnil. 20. listopadu 2015 - UK, VŠE a tři kandidáti na profesory podali žalobu na prezidenta. Akademici argumentovali tím, že zákon o VŠ prezidentovi odmítání podpisu neumožňuje. 22. dubna 2016 - VŠE oznámila, že Eichler vzal žalobu na hlavu státu zpět a stejně se na jeho žádost zachová i škola. 21. září 2016 - Soud zamítl Ošťádalovu žalobu. 25. listopadu 2016 - S žalobou neuspěl ani Fajt. 2. března 2017 - Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost Ošťádala a UK, druhé stížnosti ale vyhověl. Městský soud v Praze tak znovu řešil žalobu směřující proti rozhodnutí o nejmenování Ošťádala, kterou původně označil za opožděnou. Květen 2017 - Ošťádal a UK podali stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS), ten ji v listopadu zamítl. Ošťádal i UK v reakci stáhli žalobu na Zemana. 7. září 2017 - NSS zamítl stížnosti Fajta a UK. Listopad 2017 - Fajt se spolu s univerzitou obrátil na ÚS. Ten v březnu 2018 zastavil řízení směřující na nečinnost prezidenta, Fajt a UK vzali zpět stížnost. Koncem března 2018 Fajt a UK vzali zpět jednu z žalob na Zemana. 27. dubna 2018 - Pražský městský soud zrušil Zemanovo rozhodnutí o nejmenování Ošťádala a Fajta profesory. Věc prezidentovi vrátil k dalšímu řízení. Zemanův právník poté podal kasační stížnost k NSS. 7. června 2018 - NSS nepřiznal prezidentově kasační stížnosti odkladný účinek, samotnou stížností se teprve měl věcně zabývat. Hrad poté stížnost vzal zpět, právník Marek Nespala řekl, že Zeman rozhodne na základě podkladů od UK. Polovina listopadu 2018 - Zeman se opět rozhodl nejmenovat Ošťádala a Fajta profesory. Právník Hradu Marek Nespala to sdělil 14. ledna. Rektor Zima řekl, že škola si za jmenovacím řízením i oběma navrženými stojí a že se asi znovu obrátí na soud. Záměr podat správní žalobu avizoval i Fajt. 17. ledna 2019 - Hrad zveřejnil Zemanův dopis ministrovi školství, ve kterém prezident tvrdí, že UK nevedla řízení ke jmenování Ošťádala profesorem řádně. Hlava státu argumentuje etickým kodexem školy a docentovou "morální degradací". Fajt podle Zemanova dopisu předložil k řízení některé podklady a informace přímo nepravdivé a další zavádějící. 11. února 2019 - UK podala k pražskému městskému soudu dvě správní žaloby kvůli rozhodnutí o nejmenování Ošťádala a Fajta. Rektor Zima uvedl, že prezident porušil pravidla pro jmenování profesorem a akademické svobody. 5. června 2020 - Soud zrušil prezidentovo rozhodnutí o nejmenování Ošťádala profesorem a označil je za nezákonné. Zeman následně podal kasační stížnost k NSS, který jí ale nepřiznal odkladný účinek. 20. července 2020 - Městský soud v Praze rozhodl, že prezident bude muset znovu řešit jmenování Fajta profesorem. Dospěl k závěru, že Zemanovo předchozí rozhodnutí o Fajtově nejmenování bylo nezákonné. Hodnotilo uchazečovu odbornou způsobilost, což prezidentovi nenáleží. 24. listopadu 2020 - Nejvyšší správní soud zamítl Zemanovu kasační stížnost ve sporu o jmenování Fajta profesorem. Zeman by se měl návrhem na jmenování zabývat znovu. |
