Svalové problémy ze stresu a jak zůstat psychicky fit

Epidemie u mnohých lidí prohloubila sedavý způsob života a zvýšila míru každodenního stresu.

„Špatná psychika a nedostatek pohybu jsou spojité nádoby, které stojí za častými zdravotními problémy v moderní populaci. Běžně má až 50 procent vertebrogenních poruch (bolestí zad) psychosociální příčinu,“ upozornila hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

Většinou jde o kombinaci pracovního a osobního stresu a bolesti se nevyhýbají ani třicátníkům. Po nouzovém stavu lze předpokládat, že se počet takových případů krátkodobě zvýší.

MŮŽE VÁS ZAJÍMAT Spánek posiluje proti obezitě a infarktu Neberte si telefon do ložnice Nepodceňujte dětské poruchy spánku!

Jedeme v tom všichni

Stres se může na organismu projevit okamžitě, například urputnou bolestí hlavy, ale i po několika měsících blokádou bederní páteře.

Vládní opatření během koronakrize dolehla na všechny. Lidé unavení z nových pracovních i rodinných podmínek navíc přišli o sportovní vyžití, kulturu či zábavu s přáteli – aktivity, při kterých se vždy uvolnili a dobili energii. To vše napomáhá zvýšené hladině stresu.

Pokud se cítíme pod tlakem, mnohdy nevědomě rychleji dýcháme, potíme se a svaly reflexně zvyšují své napětí a reagují ztuhlostí. Takový stav běžně odezní do několika hodin či dnů.

Problémy se nabalují

„Proti trvajícímu napětí se svaly brání zkrácením a vytvořením reflexních změn – tzv. trigger pointů, což může způsobit až opakující se blokády meziobratlových kloubů a žeber. Ty mohou ztěžovat dýchání. Problémy se na sebe nabalují a řetězí, dokud se neprojeví jako vážný strukturální problém,“ popsala fyzioterapeutka.

Příznakem dlouhodobého stresu mohou být časté bolesti hlavy, chronické bolesti zad, bolesti a ztuhlost krční páteře, nedostatek energie, nespavost, žaludeční nevolnost i tíživé deprese. Neřešené problémy se pak snadno stanou chronickými.

Lidské tělo a psychika jsou úzce propojené. Předpokládáme, že prvotní příčinou vzniku většiny onemocnění je faktor biologický (dlouhodobé jednostranné zatěžování nebo krátkodobá nevhodná tělesná námaha), při kterém se bolest objevuje.

Vypnout mozek

„Přidá-li se k bolestivému stavu faktor psychický, například tendence k depresím, úzkostem, nebo sociální, jako krize v zaměstnání, rodině, mohou se problémy fixovat bolest se stává chronickou a standardní léčba už nebývá účinná,“ potvrdila Iva Bílková.

Účinnou prevencí proti stresu je zpomalit, naučit se odpočívat a uvolnit se. Pravidelně cvičit a nalézt si aktivitu, která člověka přiměje „vypnout mozek“.

„Někomu bude vyhovovat běh, jóga, procházky v přírodě, cyklistika, jinému relaxační techniky jako dechová cvičení. Při mnoha potížích spojených se stresem pomáhá fyzioterapie, různé masážní techniky a protahovací cvičení,“ radí Iva Bílková.

Důležitá je pravidelná pohybová aktivita, pitný režim a pestrá strava. Eliminovat stresový stav pomáhá také břišní dýchání. Odbourání skutečné příčiny problémů je však běh na dlouhou trať a pomoci by měla také psychoterapie. Není možné léčit jen stránku tělesnou.

Časté potíže ze stresu

1. Chronické bolesti zad, krční páteře, zablokovaná krční páteř: ve stresu dochází k zatuhlosti trapézových svalů, krátkých extenzorů šíje, ve svalech se tvoří na dotek nepříjemné trigger pointy (spouštěcí body, ve kterých sval ztrácí elasticitu a poddajnost, zhoršuje se jeho prokrvení), které bývají zdrojem bolesti.

2. Bolesti hlavy: stres může být příčinou přetížení žvýkacích svalů a blokády čelistního kloubu (říká se, že člověk ve stresu zatíná zuby).
Obě funkční poruchy často vedou k sužujícím bolestem hlavy a migrénám, hučení v uších nebo drobným světélkům v zorném poli, která nelze zrakem zaměřit – jako by neustále uhýbala vždy, když se na ně chceme přímo podívat.

3. Bolesti v kříži spojené s pocitem ztuhlosti v bederní krajině: s tím je někdy spojené také brnění nebo pálení dolních končetin, ve vážných případech může jít až ke snížení svalové síly z důvodu útlaku nervu a podklesnutí/nespolehlivosti dolních končetin.

4. Dechové potíže, zablokovaná žebra: dlouhodobý psychický stres působí na zvýšení napětí hladké svaloviny bronchů (plicní cesty).
Vzniklá svalová nerovnováha posturálního (nosného) systému v důsledku negativního psychického ladění člověka nedovoluje provést správnou dechovou vlnu (nádech-výdech) a dechové obtíže jako následek stresu se prohlubují.

5. Erektilní dysfunkce: za většinou potíží stojí somatické příčiny – špatný životní styl, stres, přepracovanost, alkohol, pracovní či osobní problémy.
V současnosti existují široké možnosti léčby a ve včasném stádiu, pokud nejsou topořivá tělíska a jejich cévní zásobení nenávratně poškozena, je léčba s pomocí planární rázové vlny relativně jednoduchou a rychlou záležitostí.

tuk, ŽenyproŽeny.cz

Přečtěte si také
Stres z pandemie? Odbourejte napětí relaxací a meditací Rakytník nám prospěje víc, než obligátní citrón!  Feng-shui, pravda nebo mýtus?