Co si představíte, když se řekne Cyberpunk? Teď nejspíš další odložení hry od CD Projekt Red, že jo. Ale dost blbých vtipů…
Cyberpunk je subžánr science fiction, ve kterém se kombinuje futuristické prostředí plné technologií, o kterých zatím jen sníme (nebo se jich bojíme) a kde se zároveň tak trochu rozpadá společnost. Na jedné straně tak máme umělou inteligenci, pokročilou robotiku a spoustu šílených vynálezů, vedle toho ale i lidi, co žijí ve bídě a často se uchylují do virtuálních světů, protože v tom opravdovém je nečeká nic jiného než chudoba a utrpení.
Však si to snad už brzy vyzkoušíme na vlastní kůži v Cyberpunku 2077, ovšem než hra vyjde, není od věci trošku domácí přípravy a okouknout, jak to v těch cyberpunkových světech chodí. Takže se rozvalte před televizí nebo plátnom a začněte studovat.
Blade Runner, 1982
Geniální sci-fi Ridleyho Scotta i skoro stejně geniální pokračování, které natočil v roce 2017 Denis Villeneuve, je absolutní cyberpunk, i když v osmdesátých letech to sami tvůrci možná nevěděli. První film nadchnul i Williama Gibsona, autora kultovní knihy Neuromancer, jenž byl podle svých slov překvapený, jak moc se film podobá tomu, co si sám představoval při psaní. Ocitáme se v blízké budoucnosti, kdy už lidstvo dovede vyrábět umělé bytosti zvané replikanti.
Detektiv Rick Deckard má za úkol hledat replikanty, kteří se pokusili nelegálně dostat na Zemi a teď je jeho cílem nebezpečný Roy Batty. Čím víc se ovšem k nebezpečnému protivníkovi blíží, tím víc začíná pochybovat nejen o tom, jestli stojí na správné straně, ale i o tom, co znamená být člověk. A jestli může být uměle vytvořená bytost lidštější než on sám. Ve městě plném neonů, špíny a deprese začíná souboj, v němž se hraje víc než o život. Hraje se o duši a o to, kde jsou hranice lidství.
Total Recall, 1990
Kultovní sci-fi byl jeden z vysněných projektů Arnolda Schwarzeneggera a stálo ho hodně práce, aby vzniklo a aby v něm právě on mohl mít hlavní roli. Ale stálo to za to. Adaptace předlohy Phillipia K. Dicka, který mimo jiné stvořil i Blade Runnera, se točí okolo dělníka Douglase Quaida, jenž se rozhodne nechat si implantovat vzpomínky.
Proč jezdit do Chorvatska, když se vám může někdo pohrabat v mozku a když se probudíte, budete si pamatovat, že jste prožili největší dobrodružství svého života? Jenže něco se nepovede. Douglasovi jdou najednou po krku hodně nebezpeční lidé a on zjišťuje, že nepracoval celý život na stavbě, byl totiž tajným agentem, který bojoval na Marsu proti vládci planety a jeho armádě zabijáků. Jenže co když právě tohle je to dobrodružství? Stejně jako Douglas si ani vy nebudete až do konce jisti, kde je pravda. A možná ani po něm.
Trávníkář, 1992
V roce 1992 svět nevěděl dvě věci. To, že se za pár let stane s Pierce Brosnana James Bond a to, že éra poctivých masek a praktických efektů pomalu končí a nahradí je efekty digitální. Trávníkář se ve své době proslavil právě digitálními triky, protože působily revolučně. Když však film dorazil do kin, lidi na ně koukali s otevřenou pusou. Brosnan tu ztvárnil vědce, který experimentuje s virtuální realitou a speciálními drogami. A testuje je na slaboduchém Jobovi. Časem se mu povede udělat z tohohle prosťáčka génia, jenže zjistí, že experiment se mu trochu vymkl z rukou. A jeho pokusný králík začíná být hodně nebezpečný. Dnes bohužel tenhle sci-fi thriller působí přinejlepším naivně a úsměvně. Ale holt všechny začátky jsou těžké.
Johnny Mnemonic, 1995
Měl to být stoprocentní cyberpunkový film. Byl to stoprocentní průšvih. Johnny Mnemonic je adaptace povídky Williama Gibsona, jejímž hrdinou je kurýr Johnny. Ten má v hlavě čip, ve kterém může přenášet obří množství dat. Neví, co „ví“, ale ví, že mu za to klienti dobře zaplatí. Jenže nová zakázka se ukáže být trošku velkým soustem. O Johnnyho, respektive o jeho hlavu, má najednou zájem mocná nadnárodní společnost, yakuza i pološílený brutální kazatel v podání Dolpha Lundgrena. Honička začíná…
Johnny Mnemonic se snaží spojit dohromady všechny podstatné cyberpunkové prvky. Nové technologie, rozpadající se společnost, japonskou stylovost, virtuální realitu nebo drsňáky a drsňačky s kyberneticky upravenými těly. A navíc je tu Keanu Reeves v době, kdy ještě netušil, že za pár let bude točit Matrix. Jenomže celé to dohromady moc nedrží a nezkušený režisér Robert Longo, který film původně plánoval jako uměleckou podívanou za pár set tisíc, velký projekt nezvládl ukočírovat a rozpadl se mu pod rukama. A i když vcelku hezky vypadá, nedává moc smysl. A moc nebaví.
Zvláštní dny, 1995
Sci-fi pecka, která v době svého uvedení do kin u diváků bohužel vyhořela, je podle mnohých fanoušků cyberpunk, i když jenom velmi těsně. Film se totiž odehrává v roce 1999 a vzhledem k tomu, že do kin dorazil v roce 1995, byla to tehdy budoucnost poměrně blízká. Takže režisérka Kathryn Bigelow a scenárista James Cameron (ano, tvůrce Terminátorů, Vetřelců nebo Avatara) ani nezkoušeli vymýšlet nějaké cyberpunkové divočiny.
Ale jedna důležitá tu přeci jen je. Bývalý polda Lenny Nero kšeftuje s paměťovými disky, na nichž jsou nahrané vzpomínky jiných lidí. Jeho klienti si tak můžou „pustit“ třeba skok padákem, užít si sex s celebritou nebo vyhrát automobilový závod. Vzpomínka je možná cizí, ovšem pocity, které zažívají, jsou opravdové a hlavně jejich. Jenomže co když bude jedním ze zážitků nahraných na discích vražda? A jaké to je cítit se jako vrah?
Matrix, 1999
Právě u Matrixu spousta lidí zjistila, že existuje něco jako cyberpunk. A že to je super! Pro režírující duo sourozenců Wachowských byla velkou inspirací japonská animovaná klasika Ghost in the Shell, odkazovali ale i na Williama Gibsona, jenž Matrix nazval ultimátním cyberpunkovým dílem, ačkoliv tématicky měl blíž spíš k dílům jeho spisovatelského kolegy Phillipa K. Dicka.
Příběh ze světa, kde nevědoucí lidé žijí ve virtuální realitě a ve skutečnosti fungují jako potrava pro stroje, které ovládly svět, je i po dvaceti letech vizuálně dech beroucí filmová jízda se spoustou inspirativních myšlenek. A ačkoliv bývá ona „cyberpunkovost“ často přehlížená na úkor faktu, že Matrix znamenal revoluci pro triky, natáčení akčních scén a do značné míry třeba i pro svět módy, dnes pro spoustu lidí platí, že cyberpunk se rovná Matrix. Snad to nepokazí čtyřka, ta by do kin měla dorazit v prosinci 2021.
Časem prověřené klasiky
Z těch časem prověřených klasik určitě stojí za to podívat se znovu na kultovního RoboCopa, kde megakorporace využije tělo policisty rozstříleného na kusy k tomu, aby z něj udělal robotického poldu. Jeho mozek se tak octne v kovovém těle, ovšem i přes veškerou snahu svých tvůrců zůstává člověkem. V Minority Report zase Tom Cruise využívá trojice telepatů, kteří dovedou předpovědět, kde, kdy a jak dojde ke zločinu a on může zatknout pachatele dřív, než se k činu odhodlají. Ale co když se dozví, že má vraždu spáchat on sám?
A je toho víc... Pokud máte pocit, že nám tu nějaký zásadní kousek chybí, nebojte se. V dalším článku se podíváme na méně známé filmové pecky a taky do Japonska, bez kterého by byl cyberpunk poloviční. Řeč je například o klasikách Tetsuo, Paprika, Alita či Ghost in the Shell. ale o těch zase příště.