Využití až 180 miliard korun z Fondu obnovy Evropské unie, které může Česko dostat v příštích třech letech, rozděluje vládu. Přesto premiér Andrej Babiš (ANO) už předal šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové seznam projektů - Národní plán obnovy. Je však neveřejný a unikají z něj pouze dílčí informace. Kritizuje to ČSSD nebo předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL).
Babiš přitom o finanční injekci z Bruselu hovoří jako o hotové věci. Chce tak zacelit výpadek v příjmech státu, krajů a obcí po zavedení dvou sazeb daně z příjmu ve výši 15 a 23 procent. Změna, kterou zřejmě vrátí Senát poslancům k přepracování, má naradit superhrubou mzdu.
„Dvouletý výpadek ze snížení daní pokryjeme z evropských peněz. Proto Evropa Fond obnovy dělá,“ tvrdí premiér.
Peníze na zotavení EU z koronavirové pandemii však nejsou určeny na látání děr v českém státním rozpočtu či na opravy rozbitých silnic v regionech. V letech 2021 až 2023 mají směřovat do sedmi oblastí. Je to vývoj klimaticky čistých technologií, snížení energetické náročnosti budov, podpora ekologické dopravy, rychlejší datové sítě, digitalizace veřejné správy, zvyšování kapacity cloudových úložišť a posílení informatiky na školách.
Sociální demokracie stávající plán Babiše, které předložil Evrospké komisi, odmítá. Míní, že jde o investice do betonu a nikoliv do lidí. „Opakovaně jsme upozorňovali na to, že některé požadavky v českém Národním plánu obnovy jsou problematické, například zrychlené daňové odpisy hmotného majetku firem,“ řekl šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka.
Strana by evropské prostředky vložila do zelené ekonomiky, reformy vzdělávání nebo do důchodové reformy. „Musíme nastartovat udržitelný hospodářský růst a sociální rozvoj,“ dodal Chvojka.
Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Benešík by považoval za ideální, kdyby byl plán kvůli co nejrychlejšímu čerpání prostředků schválen do konce roku. „Výbor požaduje, aby se návrh připravoval transparentně a aktivně se na něm podíleli zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců, poskytovatelé sociálních služeb, zdravotníci nebo krajské a obecní samosprávy,“ uvedl poslanec. Výbor podle něj žádný návrh dosud neviděl.
Premiér Babiš připravil seznam projektů s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO), který zároveň řídí rezort dopravy. Vláda se však na návrhu před měsícem neshodla a od té doby o něm nejednala. Přesto Babiš předal plán vedení Evropské komise už 15. října, což byl nejbližší možný termín.
„Jediné konkrétní projekty, které jsou v balíku odevzdaném do Bruselu zmíněny, se týkají veřejné správy. Je to třeba digitalizace stavebního řízení nebo elektronizace justice, tedy věci, které má Česko naplánovány už dlouho a na pevno,“ uvedla mluvčí ministerstva průmyslu Štěpánka Filipová s tím, že projekty krajů, obcí a také firem a dalších subjektů budou teprve předkládány.
Filipová dodala, že ministerstvo průmyslu chce plán dokončit v lednu. Jeho definitivní podobu musí Praha předložit Bruselu nejpozději do konce dubna. Momentálně je však Fond obnovy EU po vetu Polska a Maďarska zablokovaný.
Unie pro všechny členské země odsouhlasila celkem 750 miliard eur s tím, že 70 procent musí být přiděleno v letech 2021 až 2022 a zbývajících 30 procent v roce 2023. Pro Česko je určeno 6,7 miliardy eur, částka se však může změnit podle vývoje tuzemského HDP.
Do jakých oblastí chce EU směřovat peníze:
- vývoj klimaticky čistých technologií
- snížení energetické náročnosti budov
- podpora ekologické dopravy
- budování rychlejších datových sítí
- digitalizaci veřejné správy a služeb
- zvyšování kapacity cloudových úložišť
- posílení informatiky na školách
Pramen: Evropská komise
Příklady projektů premiéra a ministrů ANO:
- 36 miliard korun na bezpečnější dopravu a další investice do silnic a železnic, z toho čtyři miliardy na rekonstrukce železničních tunelů
- 20 miliard korun na zrychlené daňové odpisy vybraného hmotného majetku firem – podle ministerstva financí má opatření motivovat daňové poplatníky k investicím do ekologizace a digitalizace výrobních prostředků
- 19 miliard korun na renovace budov a ochranu ovzduší
- 15 miliard korun na ochranu přírody a její adaptaci na změny klimatu
- 4,5 miliardy korun na digitalizaci stavebního řízení
- 3 miliardy korun na modernizace služeb zaměstnanosti a rozvoj trhu práce – má jít o rekvalifikace a vzdělávání pracovníků zejména v digitálních technologiích v malých a středních firmách
- 0,4 miliardy korun na vysokorychlostní internet do škol
Pramen: rešerše E15
