V Česku se od začátku pandemie potvrdilo půl milionu případů. Další uvolnění není jisté, řekl Hamáček

Od března, kdy se nákaza začala v Česku šířit, prokázaly testy koronavirus v 505 215 případech, přes 80 procent pozitivně testovaných se už vyléčilo, většina měla mírný průběh nemoci. S nemocí se v současnosti potýká 78 203 lidí. Vyplývá to z aktualizovaných údajů na webu ministerstva zdravotnictví. 

V posledních týdnech počet hospitalizovaných pozvolna klesá. Začátkem listopadu, kdy vrcholila druhá vlna, vyžadovalo nemocniční péči přes 8200 nakažených a zhruba 1200 mělo těžký průběh nemoci, nyní je hospitalizováno 5413 lidí. Nemocnice už mohou znovu provádět plánované neakutní operace, které musely v uplynulých týdnech odkládat kvůli rostoucímu počtu pacientů.

Hamáček: Skóre neukazuje jednoznačně k dalšímu rozvolnění

Podle šéfa Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka není situace natolik jednoznačná, aby bylo možné říct, že vláda rozhodne v neděli o dalším uvolnění. Uvedl to po zasedání štábu. Poznamenal, že skóre v systému PES neklesá tak rychle, jak by si všichni přáli. Za strašně vysoké číslo označil Hamáček přes 5800 pozitivně testovaných za úterý. 

„V některých krajích dochází k navýšení skóre,“ zdůraznil s tím, že to může být výsledkem rozšíření nemoci v jednom místě. Jak se epidemie a s tím spojené plánované rozvolnění budou vyvíjet, záleží na dalších dnech, poznamenal. Podklady pro uvolňování jsou připraveny, úterní vývoj a odhady ministerstva zdravotnictví pro další dny ale nejsou moc optimistické, uvedl.

„Platí, že buď budou naplněny podmínky pro uvolnění a bude se uvolňovat, nebo nebudou a uvolňovat se nebude,“ řekl Hamáček. Vláda podle něj nebude hlasovat o přechodu ze čtvrtého stupně systému na volnější třetí, ale o jednotlivých opatřeních, která jsou s tím spojená. Poznamenal, že zájmové skupiny nyní vyvíjejí velký tlak na příslušné ministry, aby se zmírnila opatření v jejich oborech.

Imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd by zdrženlivější přístup uvítal. „Je trochu nerozumné přecházet k nižšímu stupni okamžitě, jak se dostanou všechny parametry na jeho hranici. Byl bych radši, kdybychom postupovali opatrněji. Zvláště, když v některých regionech je situace horší, by se to mělo odstupňovat. Nižší stupeň by neměl platit v celé republice, ale jen regionálně tam, kde to odpovídá,“ míní.

Vývoj epidemie podle systému PES

Šíření nákazy v posledních týdnech postupně oslabuje. Ještě na přelomu října a listopadu stoupaly denní přírůstky nakažených až k počtu 15 tisíc, v minulém týdnu nárůst jen jednou překročil 6000.

Vývoj epidemie hodnotí systém PES. Aktuálně je Česko od pondělí ve čtvrtém, druhém nejvyšším stupni rizika, protiepidemická opatření se mírně rozvolnila. Do třetího stupně se skóre dostalo v pondělí, při setrvání na této úrovni po dobu sedmi dní je možné navrhnout další zmírnění opatření. Vláda bude o dalším rozvolňování, týkajícím se například otevření obchodů či restaurací, mimořádně jednat v neděli.

Výpočet skóre PES vychází z hodnoty reprodukčního čísla, tedy průměrného počtu dalších nakažených od jednoho pozitivně testovaného, podílu pozitivních ze všech denních testů za posledních sedm dní a počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel v obecné a seniorské populaci. Roli hraje i klesající nebo rostoucí trend. Podle výše skóre je země zařazena do jednoho z pěti stupňů, na který jsou navázána i opatření.

Blatný: Chystáme podrobná pravidla pro kulturu, sport a podnikání

Ministerstvo zdravotnictví připravuje podrobnější pravidla v systému PES pro kulturu, sport a podnikání. Ministr Jan Blatný (za ANO) to uvedl na Twitteru. Systém hodnocení vývoje epidemie představilo ministerstvo 13. listopadu. Opatření definuje poměrně obecně, podrobnější pravidla už připravilo spolu s ministerstvem školství pro školy, kde se s uvolňováním začalo nejdříve.

„Hlavní tabulka PES se nemění. Pracujeme na tabulkách nižší úrovně. Jde o obdobný systém jako u zákona a prováděcí vyhlášky. I hlavní tabulka potřebuje svou ,prováděcí vyhláškuʼ, která řekne, jakým způsobem dosáhnout daných opatření,“ napsal ministr.

Testování učitelů by mělo být zdarma v prosinci a v lednu

Učitelé by měli dostat možnost se nechat zdarma otestovat na koronavirus v první polovině prosince a potom počátkem ledna. Antigenní testy pro ně by se měly zaplatit ze zdravotního pojištění. Ministr zdravotnictví Blatný to řekl v rozhovorech pro server SeznamZprávy.cz a Mladou frontu Dnes. Schválit to ještě musí vláda.

„Už jsem mluvil o testování učitelů jako prioritně rizikové skupiny, protože se do kontaktu s ostatními dostali nejdřív. Uvažuji o tom, že toto testování by mělo proběhnout mezi 4. a 18. prosincem,“ řekl ministr serveru. Předběžně o tom už jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO). „Nebude to povinné. Hrazeno to bude ze zdravotního pojištění, tedy bez nákladů pro učitele,“ dodal Blatný.

K testování by měla být podle Blatného využita odběrová místa nemocnic páteřní sítě. Antigenní testy by měly nemocnice nakoupit samy, podobně jako jiné zdravotnické prostředky. Výsledek antigenního testu je znám po provedení výtěru z nosu zhruba do 15 minut. Vyšetření je levnější, ale méně spolehlivé než běžné testování metodou PCR.

„Slibujeme si od toho, že z populace pedagogů vybereme ty, kteří se nakazili, aniž o tom třeba ví, a půjdou do karantény. Chceme to potom zopakovat ještě začátkem ledna,“ řekl ministr serveru. Testování učitelů je podle něj jedním ze způsobů, jak snížit riziko, že vznikne příliš brzy třetí vlna koronaviru.

Testovat by se měly také návštěvy v domovech seniorů

Testovat by se podle Blatného měly také návštěvy v domovech seniorů, které se pro ně otevřou se zavedením třetího stupně v protiepidemickém systému PES. „Jedním z hygienických předpokladů bude požadavek na testování. Věřím, že to všichni rádi udělají, těch 150 korun, nebo kolik to stojí, každý dá, i kvůli těm prarodičům a sníží tím pravděpodobnost, že jim s dárkem přinese i nemoc,“ uvedl ministr.

Blatný potvrdil, že po učitelích dostanou možnost se mezi 18. a 31. prosincem otestovat všichni občané. I pro ně by mělo být jedno kolo antigenních testů zdarma, hrazené ze zdravotního pojištění, na odběrových místech páteřních nemocnic. Pro server ministr uvedl, že pro testování by se lidé museli objednat, aby u odběrových míst nevznikaly fronty. „My si samozřejmě nemyslíme, že tam přijde deset milionů lidí. To se nestane. Ale to číslo může být velké,“ dodal.

Testování si dle Hamáčka vyžádá velké zapojení krajů, některým hejtmanům se to nezamlouvá

Předvánoční testování na covid-19 by si podle vicepremiéra Hamáčka vyžádalo masivní zapojení krajů, například kvůli složité logistice a koordinaci. „Takovéto masivní nasazení antigenních testů bude vyžadovat i potřebu celkem masivního zapojení jednotlivých krajů,“ předesílá ministr vnitra. O komunikaci s kraji se má postarat Ústřední krizový štáb, který Hamáček vede.

Jeho slova se nesetkala s příznivou odezvou v několika regionech. Kupříkladu hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) považuje postup za nesmyslný. „Dovedu si představit, že bychom to ve vztahu k učitelům zvládli kapacitně, ale pokud stát vyžaduje testy pro všechny, musí to zajistit a také zaplatit, nebo by to měly zaplatit zdravotní pojišťovny,“ uvedl.

„Předpokládám, že situace nebude jiná ani v lednu. My bychom mohli jako kraj poskytnout prostory v našich nemocnicích, kde by se to dalo provádět, ale nikoli personál, kde už nyní máme podstav,“ dodává Grolich. 

Testování si nedovede představit ani hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek z ODS. Podle jeho názoru by zástupci vlády měli nejprve upřesnit, za jakých podmínek by širší využití antigenních testů mělo konkrétně fungovat, koho by se mělo týkat, kdo by ho měl dělat a kdo zaplatit. „Pak my můžeme navrhnout nějaké řešení,“ řekl za kraj.

Podle zástupců nemocnic Královéhradeckého kraje není takové testování v praxi realizovatelné. „Nedovedu si představit, jak by nemocnice zvládly zabezpečit plošné testování učitelů a obyvatelstva, protože ani maximální možná průchodnost našich odběrových center nemůže pojmout takové počty testovaných. V současné situaci je naší prioritou zabezpečit především testování indikovaných pacientů metodou PCR, čímž jsou naše odběrová centra, včetně laboratoří, stále vytížena,“ zdůrazňuje člen představenstva Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje Jiří Řezníček.

Naopak připravený k součinnosti je kraj Moravskoslezský, alespoň podle jeho hejtmana Iva Vondráka (ANO). Ten považuje testování za jeden z nejdůležitějších nástrojů boje proti šíření pandemie. „Zatím nás v této věci nikdo z Ústředního krizového štábu nekontaktoval, přesto počítáme s tím, že by pro odebírání vzorků antigenními testy mohly být k dispozici stávající odběrová místa v našem regionu,“ avizuje Vondrák.

Studentům se částečně otvírají střední, vysoké i další školy

Střední a vysoké školy se ve středu v omezené míře znovu otevírají pro žáky a studenty. Vrátit se do nich může zhruba 91 tisíc žáků závěrečných ročníků a kolem 199 tisíc dětí z dalších ročníků středních odborných škol a učilišť, kde se obnoví praktická výuka pro skupiny do dvaceti lidí. Se stejným omezením se může konat i praktická výuka pro studenty posledních ročníků vysokých škol.

V základních uměleckých školách a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky pak mohou být individuální konzultace a výuka jednoho žáka s jedním učitelem.

Do základních uměleckých škol se podle statistik ministerstva školství může vrátit zhruba 158 tisíc dětí, které se tam učí hrát na hudební nástroje. Naopak jazykové školy individuální výuku tak často nenabízí, takže ji zřejmě moc nevyužijí.

Kvůli epidemii přešly školy v první polovině října na dálkovou výuku. Jako první se do nich minulý týden vrátilo zhruba 216 tisíc žáků z prvních a druhých tříd a přibližně 27 tisíc dětí ze všech ročníků speciálních škol. Znovuotevření dalších škol umožnil posun z pátého stupně rizika nákazy na stupeň čtvrtý.

Žáci a studenti se musí ve škole učit ve stejném kolektivu, což někteří ředitelé škol kritizovali. Zejména na gymnáziích totiž až dvě třetiny rozvrhu maturantů tvoří volitelné předměty, kam jsou zapsaní žáci z různých tříd. V řadě škol proto budou mít ve škole jen společné předměty, jako je matematika nebo čeština, a maturitní semináře budou pokračovat distančně.

Pro všechny studenty ve škole jsou povinné roušky i ve výuce. Platí navíc zákaz zpěvu a tělocviku. Výjimkou mohou být například konzervatoře nebo sportovní gymnázia.