Demokrati účtují po slabých volbách do Kongresu. Je opravdu na vině levice?

Joe Biden směřuje do Bílého domu, ale ve volbách do Kongresu dopadli demokraté bídně. Před volbami měli v dolní komoře většinu, kterou si chtěli vyztužit. V Senátu měli naopak menšinu 48 senátorů (dva z nich jsou formálně nezávislí). Doufali, že se jim ale podaří vyhrát pár těsných voleb a že po volbách budou ovládat Bílý dům a obě komory. Zcela vyloučené to zatím není. Už teď je ale jasné, že v dolní komoře o pár křesel oslabí.

V senátu je to ještě horší. Aktuálně vychází poměr 48 demokratů (respektive nezávislých) na 50 republikánů. O osudu zbývajících dvou křesel, která jsou z Georgie, se rozhodne až na začátku ledna. V tomto státě totiž musí vítězný kandidát získat přes padesát procent hlasů. To se v prvním kole ani v jednom případě nepodařilo a druhé kolo proběhne na začátku ledna. Pokud obě vyhrají demokraté, budou mít padesát senátorů. V senátu může hlasovat i viceprezident, respektive viceprezidentka. Tím by se demokraté dostali na většinu. Problém je ale v tom, že v Georgii mají stabilnější voličskou základnu republikáni. Navíc historicky vzato jsou tato druhá kola senátních voleb většinou nakloněná spíš té straně, která právě prohrála v bitvě o Bílý dům, protože její voliči jsou motivovanější tuto prohru vyrovnat.

Joe Biden se letos přihlásil k podpoře zvednutí federální minimální mzdy na patnáct dolarů. Není ale vůbec pochyb o tom, že tak učinil po dlouhých letech tlaku zleva spíš než na základě vlastních instinktů.

Bezprostředně po volbách vybuchla rozepře mezi různými frakcemi demokratů ohledně toho, kdo za bídný výsledek může. V médiích vše odstartoval deník Washington Post, který zveřejnil zprávu o telefonátu demokratického klubu v dolní komoře. V jeho průběhu si prý především virginská demokratka Abigail Spanberger měla stěžovat, že už nikdy nechce slyšet slova jako „socialista“ a fráze jako „defund the police“ s tím, že ji tyto asociace málem stály volby.

Zpráva Washington Postu způsobila, že se tato bitva přelila do veřejného prostoru. Podle levicovějších demokratů ale výsledky nenasvědčují tomu, že by se voliči odkláněli právě od nich. Řada z nich sdílela tabulku, která ukazuje demokratické členy Kongresu podle toho, zda byli znovuzvoleni a jestli podporují sandersovskou reformu zdravotnictví Medicare for All a takzvaný Green New Deal. Všichni podporovatelé zdravotnické reformy přitom byli znovuzvolení, ze zastánkyň GND nebyla znovuzvolena jen jediná. Zároveň drtivá většina těch, kteří znovuzvoleni nebyli, nepodporuje ani jeden z těchto návrhů.

Můžete namítnout, že někteří zastupitelé, například členky takzvané Squad (Alexandria Ocasio-Cortez a další levicové demokratky), se ucházejí o znovuzvolení v okrscích, které jsou jasně demokratické, a tudíž jim mnoho nehrozilo. Například Ilhan Omar v minnesotském pátém okrsku ale čelila výzvě v primárkách a celonárodní terč z ní udělal i Donald Trump. Omar ale stejně pohodlně vyhrála. Příkladem z ne tak úplně demokratického regionu je Katie Porter z kalifornského 45. okrsku. Ten leží v Orange County, která byla po dlouhé dekády byla baštou kalifornského konzervatismu. V posledních letech se posouvá blíž k demokratickému táboru, ale analytici 45. okrsek stále hodnotí jako lehce nakloněný republikánům. Katie Porter tu vyhrála poprvé v roce 2018, stejně jako Ilhan Omar v Minnesotě. Stala se první demokratkou, která okres zastupuje od jeho vzniku na začátku padesátých let. Katie Porter nepodporuje Green New Deal, ale Medicare for All ano. Letos pohodlně obhájila.

Pro Trumpa a za zvýšení minimální mzdy

Totéž se dá ukázat na jednotlivých referendech v různých státech. Nejvíce do očí bijícím příkladem je referendum na Floridě o zvýšení minimální mzdy. Floriďané si 3. listopadu zvýšení minimální mzdy těsně odhlasovali. Aby zvýšení prošlo, musely pro něj hlasovat více než tři pětiny voličů. To se podařilo o necelý jeden procentní bod. Pro bylo podle aktuálních počtů 60,8 procenta voličů. Výsledek je o to více fascinující, když si uvědomíme, že na Floridě zvítězil v prezidentských volbách poměrně těsnou tříprocentní většinou Donald Trump. Nemalé procento voličů tak proto muselo být zároveň pro Trumpa a pro zvýšení minimální mzdy. Ta se sice bude na Floridě zvyšovat postupně až do roku 2026, ale zato téměř na dvojnásobek. Doteď činila jen něco málo přes osm dolarů. Z boje za zvýšení minimální mzdy na patnáct dolarů se v posledních letech tlakem levého křídla pomalu stává mainstream demokratické strany, ale je to změna, která se udála velmi rychle. Při minulých volbách se Hillary Clinton vcelku neochotně přihlásila k zvednutí federální minimální mzdy na dvanáct dolarů, zatímco patnáct dolarů bylo už úplné sci-fi. Joe Biden se letos k podpoře zvednutí federální minimálky na patnáct dolarů přihlásil, není ale vůbec pochyb o tom, že tak učinil po dlouhých letech tlaku zleva spíš než na základě vlastních instinktů.

Kdo na Floridě naopak prohrál, je kongresmanka Donna Shalala. Ta byla zvolena taktéž v roce 2018. Letos na jaře Shalalu dohodila předsedkyně demokratů v dolní komoře Nancy Pelosi jako jedinou demokratku do bezzubé komise, která měla oficiálně kontrolovat distribuci financí v rámci koronavirového CARES Actu. Jak navíc dlouhodobě upozorňovali novináři z American Prospect, Shalala rozhodně neměla dostatek zkušeností na to, aby byla schopná v komisi obstát. Sama přitom na začátku svého angažmá v komisi měla drobný skandál ohledně povinnosti odprodat akcie kvůli střetu zájmů a především povinnosti tento odprodej nahlásit, což Shalala neudělala. Něco takového vás u někoho, kdo má kontrolovat finanční machinace Trumpovy administrativy, jistě neuklidní.

Eleanor Eagan na webu American Prospect uvádí prohru Donny Shalaly jako ilustrativní příklad selhání přístupu centristického vedení demokratů a prohru floridské zastupitelky dává do kontrastu právě s obhajobou mandátu Katie Porter. Progresivnější Porter svůj náskok z minula v letošních volbách vylepšila, zatímco středová Shalala blízká Nancy Pelosi prohrála. Středovými demokraty naprosto nereflektovaný negativní obraz Nancy Pelosi je spojený právě s politickými hrami ohledně ekonomické pomoci při pandemii koronaviru.

https://www.youtube.com/watch?v=s7DKYML2MRs

Návrhy jako zmíněné zvýšení minimální mzdy jsou něčím, na co by se mělo levé křídlo demokratů více soustředit. Podle loňské studie think tanku New America Foundation je významná část republikánských voličů vcelku nakloněna některým ekonomickým návrhům, které jsou spjaty spíš s demokraty. Především pak v otázce minimální mzdy, placené nemocenské nebo (letos nově) vládní podpory v nezaměstnanosti během pandemie. Podobně je to se zdravotním pojištěním. Podle exit poll Fox News během právě proběhlých voleb vyjádřilo 72 procent dotázaných podporu pro nějakou podobu vládou zajištěného zdravotního pojištění (jde přitom o průzkum konzervativních Fox News!). Dalším příkladem je Colorado, kde si 57 procent voličů v referendu odhlasovalo zavedení nemocenské a mateřské.

Naopak důvod k zamyšlení dává americké levici výsledek dvou kalifornských referend. Jedno zakotvilo v místních zákonech menší pracovněprávní ochranu pro pracující v rámci gig economy (například řidiči Uberu). V druhém Kaliforňané potvrdili stávající zákaz pozitivní diskriminace. Levé křídlo demokratů se tak rozhodně musí poučit ze svých letošních proher, ale vyprávění o tom, že za slabý výsledek demokratů ve volbách do Kongresu mohou právě tito politici, je zjevně mylné už teď.

Autor je redaktor Alarmu.