Je neděle večer, moje čtyřleté dítě spí. Konečně je chvíli čas. Otevírám email. Pozvánka: Dny českého zemědělství. A tak začínám přemýšlet, jaká ta budoucnost českého zemědělství vlastně bude?!
Můj věk je těžce pod průměrem věku „typického“ pracujícího v zemědělství. Přestože moje praxe není až tak dlouhá, můj život v zemědělství je dlouhý. Vlastně celý. Krátce před revolucí jsem se narodila do rodiny, která hned po revoluci začínala s výkupy, měla zahradnictví, chov prasat, chov krav, věnovala se rostlinné prvovýrobě, především zelenině.
A dnes? Zahradnictví s květinami již není – vytlačily nás dovozy. Chov prasat a krav? Z důvodu ekonomické nerentability též není. Zelenina? Ta ještě je! Sice na výrazně nižší výměře, spíše žádné oproti letům před
Tento článek je exkluzivní obsah
PRO PŘEDPLATITELE PŘÍTOMNOSTI
PŘIDEJTE SE K PŘEDPLATITELŮM Jste předplatitel?
PŘIHLASTE SE
publikováno: 27. 11. 2020