Centrální banka zároveň upozornila, že pokračující silný růst cen nemovitostí v Česku zhoršil příjmovou dostupnost bydlení a způsobil nárůst nadhodnocení cen bydlení. Banka nadhodnocení odhaduje v průměru na 17 procent, ve vybraných lokalitách s vysokým podílem investičních bytů jde až o 25 procent.
V rámci omezení pro hypotéky tak ČNB ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 90 procentech. Zároveň nepovažuje nyní za nezbytné další dva limity pro poskytování hypoték obnovit a ani zpřísňovat jiné parametry pro poskytování hypoték. V červnu centrální banka zrušila u posuzování žádostí o hypotéku limit pro poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Předtím v dubnu zrušila limit poměru výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr (ukazatel DTI).
Podle oslovených expertů ČNB včerejším rozhodnutím ponechat limity pro hypotéky naznačila, že se dalšího růstu cen nemovitostí nebojí. Na hypoteční trh, který letos směřuje k rekordnímu roku, podle expertů rozhodnutí vliv mít nebude. Vývoj v příštím roce bude záležet na situaci ekonomiky a domácností.
Objem skutečně nových úvěrů na bydlení i hypotečních úvěrů byl v prvních devíti měsících letošního roku přitom podle zprávy ČNB rekordní. Banka nicméně očekává, že dopady epidemie koronaviru se postupně projeví a dynamika úvěrů na bydlení oslabí, podobně jako růst cen nemovitostí.
Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka se české banky v době pandemie nestaly zdrojem dodatečných ekonomických problémů, ale naopak se staly součástí jejich řešení. „Potvrzují se naše očekávání ohledně vysoké odolnosti tuzemského finančního sektoru vůči dopadům koronavirové krize. Náš bankovní sektor je díky polštářům a rezervám, vytvořeným v dobrých časech, nadále schopen poskytovat úvěry firmám i domácnostem,“ uvedl.
Rusnok také uvedl, že snaha podpořit více ekonomiku pomocí rozpočtové politiky vlády, například v podobě snížení daní, by mohla vést k dřívějšímu zvýšení úrokových sazeb.
(ČTK)
